Hvízdák eurasijský (Mareca penelope)

Hvízdák eurasijský (Mareca penelope, dříve Anas penelope) je středně velká kachna s krátkým krkem a malým zobákem, jejíž samec má kaštanovou hlavu s krémovým čelem a temenem, uvádějí průvodce ptáky SEO/BirdLife a příručka ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu (PDF, s. 23). Ve Španělsku se mu říká ánade silbón, silbón europeo nebo pato silbador. Pouze tam zimuje, nehnízdí, a k vidění je hlavně od října do března. Červená kniha ptáků Španělska (2021) ho kvůli úbytku zimující populace řadí mezi téměř ohrožené druhy (NT) a v sezoně 2026-2027 se loví na osmi územích, na několika z nich s denním limitem jednoho nebo dvou hvízdáků. V hispanoamerických zemích naopak jména pato silbón a pato silbador označují jiné kachny, husičky rodu Dendrocygna, uvádí španělská Wikipedie (Dendrocygna a Dendrocygna bicolor).

Ilustrace vytvořené pomocí AI pro vzdělávací účely.

Identifikace

Měří 42 až 50 centimetrů a v rozpětí křídel 71 až 85 centimetrů, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife; příručka pro lovce baskické vlády (PDF, s. 86) uvádí délku 41 až 51 centimetrů. Dospělí ptáci změření zaživa organizací British Trust for Ornithology váží v průměru 748 gramů, samci 780 a samice 700, uvádí BirdFacts: devět z deseti dospělých váží 610 až 890 gramů. Podle příručky Kastilie a Leónu je menší než kachna divoká, zavalitý, s malým zobákem a špičatým ocasem; SEO/BirdLife dodává, že má krátký krk.

Samec a samice

Podle příručky Kastilie a Leónu má výrazný pohlavní dimorfismus:

• Samec. Ve svatebním šatu má kaštanovou hlavu a krk se smetanově žlutým čelem a temenem, růžovou hruď a světle šedý, jemně vlnkovaný hřbet; spodina je bělavá, zadní část těla černá a zrcátko zelené, uvádí SEO/BirdLife. Boky jsou tak jemně vlnkované bíle a tmavě šedě, že z dálky vypadají šedé, a konce křídel jsou černé, uvádí příručka Kastilie a Leónu, která zdůrazňuje, že nažloutlé čelo je velmi nápadné. Na vodě je velmi dobře vidět bílá barva drobných per kryjících svrchní stranu křídla, tedy krovek.
• Samice. Je hnědá, lehce narezlá a velmi se podobá samicím jiných kachen, uvádí SEO/BirdLife. Od nich se liší zeleným zrcátkem, o něco matnějším než u samce, a především malým šedavým zobákem. Příručka Kastilie a Leónu ji popisuje jako tmavě hnědou s bělavým břichem a rameny a dodává, že se pozná podle namodralého zobáku s černým nehtem a podle bílých ramen; příručka baskické vlády také zdůrazňuje její charakteristický modrošedý zobák.

Zobák je u obou pohlaví malý a šedavý, u samic o něco tmavší, uvádí SEO/BirdLife.

Prostý šat a mladí ptáci

Mladí ptáci se podobají samici, ale mají narezlejší opeření, uvádí SEO/BirdLife. V prostém šatu se samec více podobá samici, uvádí španělská Wikipedie, která dodává, že samice mohou mít hlavu narezlejší nebo šedavější.

V letu

Při pohledu shora se obě pohlaví poznají podle velkých bílých ploch na přední části křídel a podle zeleného zrcátka a zespodu podle bílého břicha; ocas je špičatý, uvádí příručka Kastilie a Leónu. Také SEO/BirdLife připisuje samcům i samicím nápadný bílý pruh na křídle, dobře viditelný v letu, a příručka baskické vlády popisuje u obou pohlaví tmavě zelené, černě lemované zrcátko a široký bílý pruh na předním okraji křídla.

Přelétá rychlým letem, obvykle velmi vysoko, uvádí příručka Kastilie a Leónu, a jeho let je velmi obratný, se silnými údery křídel, uvádí příručka baskické vlády.

Hlas

Samci vydávají velmi charakteristické hvízdnutí „tuiiuuu“, kterému druh vděčí za své španělské jméno: vysoký tón, který náhle utichne, uvádí SEO/BirdLife. Samice vydávají velmi hluboké kvákání. Příručka Kastilie a Leónu dodává, že samec je v letu obzvlášť hlučný a neustále vydává své prudké, pronikavé hvízdání, slyšitelné na velkou vzdálenost.

Příručka baskické vlády uvádí jiné vysvětlení jména: „hvízdání“ připisuje silným úderům křídel v letu. Toto vysvětlení uznává za správné i zkouška lovce v Baskicku.

Jak ho odlišit od jiných kachen

Samec ve svatebním šatu je pestře zbarvený a samice se velmi podobá samicím jiných kachnovitých ptáků, uvádí SEO/BirdLife. Kaštanovou hlavu mají navíc i jiné kachny, například polák velký a zrzohlávka rudozobá. Nejužitečnější rozdíly:

• Samice jiných plovavých kachen. Samice kachny divoké je větší a má modrofialové zrcátko, uvádí stránka o kachně divoké v průvodci SEO/BirdLife; samice kopřivky obecné má velmi nápadné bílé zrcátko, uvádí stránka o kopřivce obecné, a samice ostralky štíhlé štíhlejší postavu a delší ocas, uvádí stránka o ostralce štíhlé. Samice hvízdáka se pozná podle malého šedavého nebo namodralého zobáku a bílých ramen.
• Samci s kaštanovou hlavou. Samec poláka velkého má černou hruď a zadní část těla a červené oko, uvádí stránka o polákovi velkém, a samec zrzohlávky rudozobé korálově červený zobák a bílé boky; je to největší potápivá kachna Španělska, uvádí stránka o zrzohlávce rudozobé. Žádný z nich nemá krémové čelo hvízdáka.
• Hvízdák americký. Samec má růžové tělo a zelený pruh na hlavě, ale samice je téměř stejná jako samice hvízdáka eurasijského, uvádí stránka o hvízdákovi americkém v průvodci SEO/BirdLife. Není lovným druhem: příloha I Real Decreto 1095/1989 zahrnuje jen hvízdáka eurasijského.

Velikosti a znaky v tabulce pocházejí z průvodců ptáky SEO/BirdLife a z příručky ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu.

Kde a kdy zimuje ve Španělsku

Do Španělska přilétá ze skandinávských zemí, z Islandu a ze Sibiře: první ptáci se objevují koncem léta, nejvíce jich je v říjnu a do hnízdišť se vracejí v polovině března, uvádí SEO/BirdLife. III. atlas hnízdních ptáků Španělska (González García, 2022) uvádí jeho výskyt od října do března. Zimuje v celém Španělsku, na pevnině, na souostrovích i v Ceutě a Melille, hlavně na pobřeží, s největšími koncentracemi v bažinách Guadalquiviru, v deltě Ebra, v Albufeře u Valencie, na kantabrijském pobřeží a na Baleárech, a také na jezerech a nádržích ve vnitrozemí, zejména v Aragonii, Extremaduře a Kastilii-La Manche, uvádí SEO/BirdLife. V zimě dává přednost přílivovým zónám, ústím řek a pobřežním lagunám, ale běžně se vyskytuje i na jezerech, nádržích a podmáčených loukách ve vnitrozemí.

Podle III. atlasu a Červené knihy ptáků Španělska (2021, s. 847 a 848 PDF):

• Kolik jich zimuje. V letech 1997 až 2016 zimovalo ve Španělsku v průměru 38 841 hvízdáků, nejméně 17 313 v roce 2015 a nejvíce 79 051 v roce 1997, oproti zhruba 47 000 v letech 1990-2009. Byli zaznamenáni na 638 mokřadech, ale 90 % populace se soustředilo jen na 37 z nich.
• Kde se soustřeďují. Podle sčítání z let 1980 až 2009, která obě díla citují, hostila povodí Guadalquiviru a severní (kantabrijská) povodí 75 % hvízdáků zimujících ve Španělsku; Doñana spolu s bažinami u Santoñi jich hostí více než polovinu.
• Jak se jejich počet vyvíjí. Zimující populace se v letech 1991 až 2016 zmenšila o 60,4 % a počet mokřadů, kde se každý rok objevuje, v letech 1997 až 2016 asi o 30 %. V letech 2000-2016 se trend blíží stabilitě a v letech 1997 až 2016 počet hvízdáků v Doñaně a v Santoñi rostl.

V Baskicku se často vyskytuje během tahu a v zimě v kantabrijských ústích řek, a to natolik, že je nejčastějším a nejpočetnějším kachnovitým ptákem baskického pobřeží, uvádí příručka pro lovce baskické vlády. V Kastilii a Leónu je naopak téměř výhradně průtažným ptákem, nejpočetnějším v říjnu a listopadu a v únoru a březnu, který tvoří malé skupiny na solných pánvích a brakických jezerech a ve větším počtu přilétá jen ve zvlášť tuhých zimách, uvádí příručka Kastilie a Leónu.

Potrava

Je v podstatě býložravý: žere listy, kořeny, cibule a oddenky, které získává spásáním na březích nebo na zaplavených loukách krátkým a špičatým zobákem, uzpůsobeným k ukusování rostlin, uvádí SEO/BirdLife. Někdy také panáčkuje: ponoří hlavu a krk do vody, aby dosáhl na rostliny pod hladinou. Na souši spásá trávy a bobovité rostliny a v podmáčeném terénu a na mělčinách vodní rostliny a příležitostně žere drobné vodní živočichy, uvádí příručka pro lovce baskické vlády.

Rozmnožování

Ve Španělsku nehnízdí: ze španělského území nejsou známy žádné doklady hnízdění, uvádějí III. atlas a Červená kniha. Hnízdí na Islandu a na severu Evropy a Asie a hnízdní populace nejbližší Španělsku jsou na jihu Anglie a v Belgii, uvádí III. atlas, který podle zpětných hlášení kroužkovaných ptáků spojuje jeho tahy s hnízdišti na Islandu, na Britských ostrovech a na pobřeží Severního a Baltského moře. Hlavními zeměmi jeho hnízdění jsou Finsko, Švédsko a Island, uvádí příručka Kastilie a Leónu. V letech 2014-2018 ho III. atlas zaznamenal na jaře ve 34 kvadrátech, hlavně v Andalusii, Kastilii a Leónu, Extremaduře a na Baleárech, ale připisuje to ptákům, kteří zůstali déle nebo táhli do hnízdišť; několik málo ptáků, kteří ve Španělsku tráví léto, jsou podle něj jedinci ve špatné fyzické kondici nebo poranění během lovecké sezony.

Tok začíná koncem zimy, ještě na zimovištích, a již vytvořené páry se vracejí do hnízdišť společně, uvádí SEO/BirdLife. Přilétají kolem začátku května a hnízdo si stavějí na břehu jezera pod keřem: je to mělká jamka obložená trávou, listím a větvičkami a vystlaná prachovým peřím. Samice snáší osm až devět krémových vajec, výjimečně až dvanáct, a sedí na nich sama 24 nebo 25 dní, uvádějí SEO/BirdLife a BirdFacts. Mláďata se líhnou současně, za pár hodin se živí sama a vzlétají ve stáří 40 až 45 dní, zhruba koncem srpna. Ročně má jen jednu snůšku a poprvé obvykle hnízdí ve věku jednoho roku, uvádí BirdFacts.

Chování

Mimo hnízdní období je velmi družný, ale s jinými kachnovitými ptáky se obvykle nesdružuje, a je aktivní hlavně v noci, uvádí příručka Kastilie a Leónu. Přes den odpočívá a potravu hledá obvykle v noci, uvádí příručka pro lovce baskické vlády.

Jak dlouho žije?

Obvyklá očekávaná délka života hvízdáka eurasijského, který se dožije hnízdního věku, činí 3 roky a o něco více než polovina dospělých (53 %) přežije z jednoho roku do dalšího, uvádí BirdFacts. Evropský rekord známý z kroužkování je 25 let a 3 měsíce: patří hvízdákovi z kroužkovacího programu Velké Británie a Irska, který byl uloven, uvádí evropský seznam rekordů dlouhověkosti EURING z roku 2023 (s. 3); druhý nejdelší, 22 let a 2 měsíce, patří hvízdákovi z nizozemského programu, rovněž ulovenému.

Je ohrožený?

Ve Španělsku není zapsán jako ohrožený druh: není na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů, jak podrobněji vysvětluje část „Právní postavení ve Španělsku“. Jeho kategorie v červených seznamech, které nemají právní účinky, jsou tyto:

• Červená kniha ptáků Španělska (2021). Zimující populaci řadí mezi téměř ohrožené druhy (NT) (s. 847 PDF). Úbytek v letech 1991 až 2016 by ho zařadil mezi zranitelné druhy, ale v období tří generací, se kterým pracuje IUCN, tedy v letech 1997 až 2016, je pokles menší než 15 %, tedy daleko od 30 %, které se vyžadují pro zařazení mezi ohrožené druhy. Jako téměř ohrožený byl hodnocen z opatrnosti, protože jeho počty dál klesají, za delší období by mohl splnit kritérium úbytku a klesá i jeho celosvětová populace; čeká se na další hodnocení. V Červené knize z roku 2004 byl veden jako nehodnocený.
• Mezinárodní červené seznamy. V celosvětovém červeném seznamu z roku 2016 a v evropských z let 2015 a 2021 patří mezi málo dotčené druhy, uvádí Červená kniha. Evropský červený seznam ptáků z roku 2021 odhaduje v Evropě 451 000 až 733 000 hvízdáků s klesajícím trendem, uvádí SEO/BirdLife.

Jako pro většinu kachnovitých ptáků je jeho hlavní hrozbou úbytek vhodných stanovišť, způsobený především okyselováním vod a úbytkem mokřadní vegetace, uvádí SEO/BirdLife.

Právní postavení ve Španělsku

K 25. říjnu 2026 je hvízdák eurasijský pod dřívějším vědeckým jménem Anas penelope na státním seznamu druhů, které se smějí lovit (Real Decreto 1095/1989, příloha I). Každé autonomní společenství rozhoduje, zda a za jakých podmínek se loví, a stanoví pozemky a termíny (Ley 42/2007, zákon o přírodním dědictví a biologické rozmanitosti, článek 65). Tyto údaje popisují španělské právo, nikoli české právo.

Dále:

• Není na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů (Real Decreto 139/2011).
• Není na seznamu druhů, které se smějí prodávat na celém území Španělska: z kachnovitých uvádí jen kachnu divokou (Real Decreto 1118/1989).
• Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků ho uvádí v příloze II, části A, mezi druhy, které se smějí lovit v celé oblasti její působnosti v mezích právních předpisů jednotlivých států, a v příloze III, části B, mezi druhy, jejichž prodej mohou státy povolit.
• Vědecké konsorcium skupiny NADEG, expertní skupiny Evropské komise pro směrnice o ptácích a o stanovištích, navrhlo 18. února 2026 členským státům snížit odlov hvízdáka nejméně o 25 % kvůli jeho dlouhodobému úbytku, jak cituje Orden AGR/743/2026 Kastilie a Leónu. Kastilie a León se na tento dokument odvolává při stanovení limitu 2 hvízdáků na lovce a den; Andalusie stanoví stejný limit podle doporučení Evropské komise snížit odlov a Valencijské společenství jeho lov v sezoně 2026-2027 zakazuje, aby jeho využívání odpovídalo pokynům Evropské komise.
• Od 16. února 2023 je zakázáno střílet střelivem s obsahem olova 1 % a více v mokřadech nebo do sta metrů od nich a nosit takové střelivo při střelbě v mokřadech nebo cestou na ni (nařízení (EU) 2021/57). Ve Španělsku už předtím bylo zakázáno držet a používat olověné střelivo při lovu v mokřadech zapsaných podle Ramsarské úmluvy a v mokřadech chráněných přírodních území (Real Decreto 581/2001); Ley 42/2007 tento zákaz rozšiřuje na mokřady soustavy Natura 2000 (článek 65.3.j) a Andalusie ho uplatňuje i na mokřady zapsané v andaluském inventáři mokřadů (Inventario de Humedales de Andalucía).

Každé autonomní společenství stanoví termíny a podmínky každou sezonu; na Baleárech to dělá každá ostrovní rada a v Baskicku každá provinční rada (diputación foral). Tabulka shrnuje lov hvízdáka eurasijského v sezoně 2026-2027; údaje byly ověřeny 25. října 2026 v úředních věstnících všech sedmnácti autonomních společenství. Data v závorkách jsou dopočítaná z nedělí, které uvádí daný předpis, a „bez vlastního limitu“ znamená, že předpis pro hvízdáka žádný limit nestanoví, i když ho může stanovit technický plán honitby:

Termíny v tabulce nenahrazují platné nařízení nebo rozhodnutí jednotlivých společenství ani technický plán honitby, které stanoví dny, limity a způsoby lovu. Před lovem je nutné ověřit předpis daného společenství a povolení k lovu v dané honitbě.

Podle příručky Kastilie a Leónu se hvízdák eurasijský loví se zbraní a se sokolnickými dravci, pochůzkou („al salto“), se psy („a rabo“), v rojnici („en mano“) a na čekané. V Baskicku se na něj, přestože je na pobřeží hojný, zvláštní lovy téměř nepořádají, ale jako úlovek je běžný, uvádí příručka baskické vlády, která dodává, že na mokřadech ve středu a na jihu Pyrenejského poloostrova se pořádají společné lovy kachen.

Zdroje a datum revize

Redakční revize a kontrola zdrojů: 25. října 2026. Popsané předpisy jsou španělské a evropské, platné ve Španělsku; údaje o populaci jsou nejnovější, jaké citované zdroje zveřejňují.

• SEO/BirdLife — Guía de aves: Silbón europeo
• SEO/BirdLife — Guía de aves: Silbón americano, Ánade azulón, Ánade friso, Ánade rabudo, Porrón europeo a Pato colorado
• SEO/BirdLife — III Atlas de las aves en época de reproducción en España: Silbón europeo (González García, 2022)
• SEO/BirdLife — Libro Rojo de las Aves de España (2021)
• Junta de Castilla y León — Temario del examen del cazador (v. 2024), bod 2.2.5
• Baskická vláda — Manual del cazador (2020), kapitola 4, list 6
• British Trust for Ornithology — BirdFacts: Wigeon
• EURING — Evropský seznam rekordů dlouhověkosti (2023)
• Wikipedia — Mareca penelope, Dendrocygna a Dendrocygna bicolor

Časté otázky o hvízdákovi eurasijském