I. Zákon o zbraních a střelivu: otázky 471–561 se správnými odpověďmi

Aktualizováno1. října 2026

Šestá, poslední část obsahuje otázky 471–561 z 561. Dokončuje definice z přílohy č. 1 zákona: historické, neaktivní a znehodnocené zbraně, druhy nábojů a střel, hlavní části zbraně, tlumič hluku výstřelu a nadlimitní zásobník. Většina otázek pak podle přílohy č. 2 přiřazuje konkrétní zbraně a střelivo do kategorií, například kozlici, opakovací kulovnici nebo náboje s celoplášťovou střelou. Na kategorii záleží, s jakými zbraněmi smí držitel zbrojního oprávnění (dříve zbrojní průkaz) nakládat a za jakých podmínek. Poslední otázky se týkají technických a organizačních požadavků na střelnice.

Procvičit otázky tohoto tématu Vyzkoušet test nanečisto Stáhnout všechny otázky v PDF Všechna témata s odpověďmi

Správná odpověď je zvýrazněná zeleně a pod každou otázkou je napsaná i písmenem, například „Správná odpověď: C“.

Vysvětlení zpracovala redakce Yurkap; závazné je vždy znění předpisu a správná odpověď podle souboru Ministerstva vnitra.

91 otázek se správnými odpověďmi

Otázky 471–561

Definici neaktivní zbraně ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu nesplňuje:
A) neaktivní zbraň, která byla, včetně všech jejích hlavních částí, učiněna trvale nefunkční postupem stanoveným tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo jiným právním předpisem.
B) palná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, za podmínky, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890, a taková zbraň střelbyschopná.
C) neaktivní zbraň, u níž je poškození nebo degradace takového rozsahu, že její uschopnění ke střelbě je vyloučeno.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Neaktivní zbraní je podle přílohy č. 1 bodu 1.13 původně palná zbraň, která se stala trvale a nevratně nefunkční. Patří k ní znehodnocená zbraň (bod 1.13.1) i neaktivní torzo zbraně, jehož uschopnění ke střelbě je vyloučeno (bod 1.13.3), takže obě zbývající možnosti definici splňují. Střelbyschopná zbraň je funkční, a definici neaktivní zbraně proto nesplňuje. Je-li i se všemi hlavními částmi vyrobena do dne, který stanoví bod 1.15.1, jde o zbraň historickou. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.13, 1.13.1 a 1.13.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.15.1
Znehodnocenou zbraní je ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) palná zbraň zvláště upravená pro střelbu pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, pro použití například při divadelních představeních, fotografování, filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách nebo sportovních akcích.
B) neaktivní zbraň, která byla, včetně všech jejích hlavních částí, učiněna trvale nefunkční postupem stanoveným tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo jiným právním předpisem.
C) neaktivní zbraň, u níž je poškození nebo degradace takového rozsahu, že její uschopnění ke střelbě je vyloučeno.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Znehodnocenou zbraní je podle přílohy č. 1 bodu 1.13.1 neaktivní zbraň, která byla včetně všech svých hlavních částí učiněna trvale nefunkční postupem stanoveným zákonem o zbraních a střelivu, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo jiným právním předpisem. Palná zbraň zvláště upravená pro střelbu pouze nábojkami nebo cvičnými náboji, například pro divadelní představení nebo filmové záznamy, je zbraní akustickou a salutní (bod 1.9). Neaktivní zbraň, u níž rozsah poškození nebo degradace vylučuje uschopnění ke střelbě, je neaktivní torzo (bod 1.13.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.13.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.9 a 1.13.3
Plynová zbraň konstruovaná pro vystřelování neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely je ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu považována za:
A) paintballovou a airsoftovou zbraň.
B) pracovní zařízení nebo rázový stroj zkonstruované na principu palné zbraně a určené k průmyslovým nebo technickým účelům nebo k jateční porážce zvířat.
C) signální zbraň.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 1.14 je paintballovou a airsoftovou zbraní plynová zbraň konstruovaná pro vystřelování neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely. Pracovní zařízení nebo rázový stroj zkonstruované na principu palné zbraně a určené k průmyslovým nebo technickým účelům nebo k jateční porážce zvířat je expanzní přístroj (bod 1.11). Signální zbraň je jednoúčelová palná zbraň určená pro použití signálních nábojů (bod 1.12), nikoli zbraň plynová. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.14; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.11 a 1.12
Paintballovou zbraní je ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) plynová zbraň konstruovaná pro vystřelování neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely.
B) plynová nebo palná zbraň konstruovaná pro vystřelování střely obsahující barvu, určená pro spolehlivé označení cíle při výcviku, přičemž úsťová kinetická energie takové střely smí být nejvíce 200 J.
C) plynová zbraň určená pro vystřelování barevně označených nábojů.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Paintballovou a airsoftovou zbraní je podle přílohy č. 1 bodu 1.14 plynová zbraň konstruovaná pro vystřelování neletální střely a určená pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely. Definice tedy zahrnuje jen plynové zbraně, nestanoví žádnou hranici úsťové energie a nemluví o střelách s barvou ani o barevně označených nábojích. Plynová je zbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu (bod 1.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.14; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.2
Mezi historické zbraně se podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu zařazuje:
A) palná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890.
B) palná zbraň vyrobená před dobou delší než 100 let.
C) palná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1869.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Historickou zbraní je podle přílohy č. 1 bodu 1.15.1 palná zbraň vyrobená do dne uvedeného ve správné odpovědi, za podmínky, že do téhož dne byly vyrobeny i všechny její hlavní části. Bod 1.15.1 tedy stanoví pevné datum výroby, nikoli stáří zbraně, a jiné datum definice historické zbraně nepoužívá. Historickými zbraněmi jsou podle bodů 1.15.2 a 1.15.3 také některé jednoranové nebo dvouranové palné zbraně a plynové zbraně zkonstruované do téhož dne. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.15.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.15.2 a 1.15.3
Definici historické zbraně smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu splňuje:
A) opakovací dlouhá kulová zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, přičemž nejvýše jedna z hlavních částí takové zbraně může být vyrobena též později (například hlaveň vyměněná v rámci opravy za novou).
B) opakovací krátká kulová zbraň, která byla zkonstruována nejpozději 31. prosince 1890 bez ohledu na datum skutečné výroby.
C) opakovací dlouhá broková zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, za podmínky, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 1.15.1 je historickou zbraní palná zbraň vyrobená do dne, který tento bod stanoví, za podmínky, že do téhož dne byly vyrobeny všechny její hlavní části. Druh palné zbraně nerozhoduje, takže podmínku může splnit i opakovací dlouhá broková zbraň. Nestačí, aby takto byly vyrobeny všechny hlavní části kromě jedné, například kromě později vyměněné hlavně. Datum konstrukce bez ohledu na datum výroby rozhoduje jen u jednoranových nebo dvouranových zbraní podle bodu 1.15.2 a u plynových zbraní (bod 1.15.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.15.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.15.2 a 1.15.3
Mezi historické zbraně se podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu zařazují:
A) chladné zbraně včetně vojenských bajonetů, které byla zkonstruovány do 31. prosince 1890.
B) plynové zbraně, které byly zkonstruovány do 31. prosince 1890 (např. Girandoniho vojenská větrovka).
C) funkční repliky historických perkusních revolverů zkonstruovaných nejpozději 31. prosince 1890 (např. revolver LeMat).
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 1.15.3 je historickou zbraní plynová zbraň, která byla zkonstruována do dne uvedeného v tomto bodě. Historickou zbraní může být jen palná nebo plynová zbraň (body 1.15.1 až 1.15.3); chladné zbraně mezi nimi nejsou. U palných zbraní stačí datum konstrukce jen podle bodu 1.15.2, tedy u jednoranových nebo dvouranových zbraní s doutnákovým, kolečkovým, křesadlovým nebo perkusním zámkovým systémem nebo jehlovek; jinak bod 1.15.1 vyžaduje, aby zbraň i všechny její hlavní části byly do uvedeného dne vyrobeny. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.15.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.15.1 a 1.15.2
Historickou zbraní ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu není:
A) plynová zbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890.
B) opakovací palná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, za podmínky, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890.
C) neaktivní torzo palné zbraně vyrobené a zavedené do výzbroje některé z válčících stran v období 1. světové války.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Historickou zbraní je podle přílohy č. 1 bodu 1.15.1 palná zbraň, která byla i se všemi hlavními částmi vyrobena do dne, který tento bod stanoví, a podle bodu 1.15.3 plynová zbraň zkonstruovaná do téhož dne; obě zbývající možnosti tedy definici splňují. Zbraň vyrobená v období 1. světové války byla vyrobena až po tomto dni. Její neaktivní torzo je neaktivní zbraní (bod 1.13.3), nikoli zbraní historickou. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.15.1 a 1.15.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.13.3
Jednoranová jehlovka, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890, se dle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu řadí mezi:
A) bodné zbraně.
B) historické zbraně.
C) opakovací palné zbraně.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 1.15.2 je historickou zbraní jednoranová nebo dvouranová palná zbraň zkonstruovaná do dne uvedeného v tomto bodě, jejíž konstrukce je založena na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému nebo na principu jehlovky. Jednoranová jehlovka zkonstruovaná do tohoto dne proto mezi historické zbraně patří. Opakovací by byla, jen kdyby umožňovala použití se zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím (bod 1.7), a bodné zbraně příloha č. 1 mezi druhy zbraní neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.15.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.7
Aktivními komponenty střeliva se dle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu rozumí:
A) pyrotechnické výrobky určené k výrobě nábojů.
B) zápalky a střeliviny, se kterými se nakládá za účelem výroby střeliva, jeho přebíjení nebo pro použití ve zbrani, a střely obsahující aktivní náplň, zejména střely výbušné, zápalné a svítící.
C) zápalky, střeliviny, střely obsahující aktivní náplň, zejména střely výbušné, zápalné a svítící, střely průbojné, střely s řízenu deformací, střely typu SP a FMJ, nábojnice a kalibrační matrice.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Aktivními komponenty střeliva jsou podle přílohy č. 1 bodu 2.1 zápalky a střeliviny, se kterými se nakládá za účelem výroby střeliva, jeho přebíjení nebo pro použití ve zbrani, a střely obsahující aktivní náplň, zejména střely výbušné, zápalné a svítící. Nábojnice ani kalibrační matrice definice neuvádí a ze střel zahrnuje jen ty, které obsahují aktivní náplň. O pyrotechnických výrobcích určených k výrobě nábojů definice nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.1
Nábojem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) celek určený k nabití do palné zbraně, který obsahuje aktivní komponent střeliva a který není nábojkou nebo děleným střelivem.
B) náboj, který splňuje požadavky Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní (C.I.P); náboje, které požadavky Úmluvy nesplňují, se pouvažují za munici.
C) pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Nábojem je podle přílohy č. 1 bodu 2.2 celek určený k nabití do palné zbraně, který obsahuje aktivní komponent střeliva a který není nábojkou nebo děleným střelivem. Na Úmluvu o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní zákon odkazuje jen u nábojky (bod 2.3). Pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku je střela (bod 2.5), nikoli náboj. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.3 a 2.5
Pro ostrou střelbu z palné zbraně je určen náboj:
A) delaborovaný.
B) cvičný.
C) se střelou jednotnou nebo hromadnou.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 2.2.1 je pro ostrou střelbu z palné zbraně určen náboj se střelou jednotnou nebo hromadnou. Cvičný náboj je naopak výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby, a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu (bod 2.2.2). Delaborovaný náboj příloha č. 1 mezi druhy střeliva neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.2.1 a 2.2.2
Cvičným nábojem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby, a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu; jinými slovy se jedná o „slepou“ variantu náboje standardní „ostré ráže“.
B) nábojka zkonstruovaná tak, aby nemohlo dojít k nabití podobného „ostrého“ střeliva do zbraně komorované pro takovou nábojku; jinými slovy se jedná o střelivo, které bylo speciálně zkonstruované jako „slepé“.
C) maketa náboje, která neobsahuje vůbec žádné aktivní komponenty střeliva; někdy se rovněž hovoří o školních nábojích.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Cvičným nábojem je podle přílohy č. 1 bodu 2.2.2 výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby, a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu. Jde tedy o druh náboje (bod 2.2), nikoli o nábojku, kterou zákon vymezuje samostatně odkazem na Úmluvu o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní (bod 2.3). Maketa bez aktivního komponentu střeliva nábojem vůbec není, protože náboj aktivní komponent obsahuje (bod 2.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.2.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.2 a 2.3
Signálním nábojem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) náboj pro signální zbraň; tyto náboje obvykle obsahují pyrotechnický prostředek např. typu světlice a nejčastější ráží tohoto střeliva pro ruční signální zbraně je v současnosti signální náboj ráže 26,5 mm.
B) náboj pro poplašnou a signalizační zbraň; tyto náboje jsou určeny pro simulaci ostré střelby a případně pro vytvoření dalších akustických a světelných efektů a používají se také v expanzních přístrojích, například pro jateční porážku zvířat.
C) maketa náboje vybavená „vlaječkou“ výrazné barvy, jejímž účelem je při vložení do nábojové komory zbraně signalizovat, že daná zbraň není nabita „ostrým“ střelivem.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Signálním nábojem je podle přílohy č. 1 bodu 2.2.3 náboj pro signální zbraň, tedy pro jednoúčelovou palnou zbraň určenou pro použití signálních nábojů (bod 1.12). Definice ho váže k signální zbrani, nikoli k poplašné a signalizační zbrani, kterou zákon vymezuje samostatně (bod 1.10). Maketa náboje bez aktivního komponentu střeliva nábojem není, protože náboj aktivní komponent obsahuje (bod 2.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.2.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.10, 1.12 a 2.2
Nábojkou ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) celek zhotovený z náboje delaborací jednotné nebo hromadné střely a uzavřením nábojnice obvykle tzv. hvězdicí; nábojky patří do skupiny expanzní munice.
B) nábojnice, která se po naplnění střelným prachem a osazení zápalkou a střelou považuje za náboj.
C) celek, který je za nábojku považován podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní; nábojka je určena například pro simulaci ostré střelby při použití v poplašných a signalizačních zbraních.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nábojkou je podle přílohy č. 1 bodu 2.3 celek, který je za nábojku považován podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní; zákon ji tedy sám nepopisuje, ale odkazuje na tuto úmluvu. Ke střelbě nábojek jsou určeny například poplašné a signalizační zbraně (bod 1.10). Nábojka není nábojem (bod 2.2) a skupinu expanzní munice zákon nezná. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.10 a 2.2
Děleným střelivem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) sestava, která je určena k nabití do palné zbraně a u níž jsou střela a aktivní komponenty střeliva nabíjeny do palné zbraně samostatně.
B) náboj pro poplašnou a signalizační zbraň, ze kterého byl oddělen projektil z důvodu zajištění bezpečného použití při simulaci ostré střelby.
C) sestava držená v jednom celku nábojnicí a určená k nabití do palné zbraně; dělené střelivo obsahuje aktivní komponent střeliva a střelu složenou ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Děleným střelivem je podle přílohy č. 1 bodu 2.4 sestava, která je určena k nabití do palné zbraně a u níž jsou střela a aktivní komponenty střeliva nabíjeny do palné zbraně samostatně. Střela a aktivní komponenty tedy netvoří jeden celek nabíjený najednou. Střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí, je hromadná střela (bod 2.5.2). O náboji pro poplašnou a signalizační zbraň definice děleného střeliva nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.2
Střelou ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) náboj pro ostrou střelbu; rozlišují se náboje jednotné a hromadné.
B) pevné těleso určené pro vyvolání destruktivního nebo letální účinku v cíli; rozlišují se střely drážkované a brokové.
C) pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Střelou je podle přílohy č. 1 bodu 2.5 pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku. Definice tedy nevyžaduje destruktivní ani letální účinek a jako druhy střel příloha uvádí mimo jiné jednotnou a hromadnou střelu (body 2.5.1 a 2.5.2); střely drážkované a brokové neuvádí. Náboj se střelou jednotnou nebo hromadnou určený pro ostrou střelbu je náboj (bod 2.2.1), nikoli střela. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.2.1, 2.5.1 a 2.5.2
Jednotnou střelou ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) střela, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
B) střela jednotného typu, která podléhá typové kontrole podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a která může být použita v kterékoli zbrani s příslušným nominálním rozměrem vývrtu hlavně.
C) střela sférického nebo ogiválního tvaru, ze které se po opuštění hlavně neoddělí více než 35 % její celkové hmoty.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Jednotnou střelou je podle přílohy č. 1 bodu 2.5.1 střela, které se po opuštění hlavně nerozdělí. Rozhoduje tedy jen to, zda se střela po opuštění hlavně rozdělí; tvar střely, podíl hmoty, který se může oddělit, ani typovou kontrolu podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva definice nezmiňuje. Střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí, je hromadná (bod 2.5.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.5.1 a 2.5.2
Hromadnou střelou se dle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu rozumí:
A) střela, která je vyráběna průmyslově v podmínkách hromadné výroby; na rozdíl od hromadných střel jsou tzv. custom střely vyráběny v zásadě kusově s důrazem na maximální přesnost a minimální tolerance.
B) střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí a které jsou určeny k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku.
C) sestava, která je určena k nabití do palné zbraně a u níž jsou střela a aktivní komponenty střeliva nabíjeny do palné zbraně samostatně.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Hromadnou střelou je podle přílohy č. 1 bodu 2.5.2 střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí a které jsou určeny k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku. Přívlastek hromadná se tedy týká počtu těles, nikoli způsobu výroby. Sestava, u níž se střela a aktivní komponenty střeliva nabíjejí do palné zbraně samostatně, je dělené střelivo (bod 2.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.4
Střela pro vojenské nebo speciální účely, která obsahuje výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala je dle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) střela výbušná.
B) střela zápalná.
C) střela expanzní.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 2.5.3 je střelou výbušnou střela pro vojenské nebo speciální účely, která obsahuje výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala. Zápalná střela je naopak určena pro vyvolání zápalného účinku (bod 2.5.4) a pojem expanzní střela příloha č. 1 nepoužívá. Náboje se střelou výbušnou patří do kategorie střeliva S1 (příloha č. 2 bod 2.1.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.5.3 a 2.5.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.1.1
Svítící střelou se dle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu rozumí:
A) střela s hrotem z luminiscenčního plastu nebo obdobné hmoty.
B) střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné sledovat její dráhu.
C) světlice.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Svítící střelou je podle přílohy č. 1 bodu 2.5.6 střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné sledovat její dráhu. Hrot z luminiscenčního plastu nebo obdobné hmoty definice nezmiňuje a světlici příloha č. 1 vůbec neuvádí. Svítící střely uvádí bod 2.1 mezi střelami obsahujícími aktivní náplň, a jsou tedy aktivními komponenty střeliva. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.1
Střelou zápalnou ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je střela pro vojenské nebo speciální účely, která:
A) obsahuje výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala.
B) u které dojde po výstřelu ze zbraně k zážehu a její dostřel činí nanejvýš 100 m, neboť po této vzdálenosti celá střela odhoří.
C) je určena pro vyvolání zápalného účinku.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 2.5.4 je střelou zápalnou střela pro vojenské nebo speciální účely, která je určena pro vyvolání zápalného účinku. Střela, která obsahuje výbušnou náplň a má po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovat, je střelou výbušnou (bod 2.5.3). Dostřel ani vzdálenost, po které by střela odhořela, definice zápalné střely nestanoví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.3
Mezi hlavní části zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu řadíme:
A) hlaveň, tělo zbraně, závěr, pojistné mechanismy a spoušťové a bicí ústrojí.
B) hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně, závěr.
C) hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně, závěr, tlumič hluku výstřelu a lafetu.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Hlavními částmi zbraně jsou podle přílohy č. 1 bodu 3.1 hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně a závěr. Pojistné mechanismy ani spoušťové a bicí ústrojí mezi nimi nejsou. Tlumič hluku výstřelu je samostatnou regulovanou součástí zbraně (§ 2 odst. 4 písm. d) a příloha č. 1 bod 3.4), nikoli hlavní částí, a lafetu zákon mezi regulovanými součástmi neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1 a 3.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 4 písm. d)
Hlavní částí zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) hlaveň; hlavní je i vložná hlaveň a vložná nábojová komora.
B) hlaveň a vložné úsťové zařízení.
C) hlaveň a hlaviště pažby.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 3.1.1 je hlavní částí zbraně hlaveň, přičemž hlavní je i vložná hlaveň a vložná nábojová komora. Vložné úsťové zařízení ani hlaviště pažby mezi hlavními částmi uvedena nejsou: hlavními částmi zbraně jsou jen hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně a závěr (bod 3.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1 a 3.1.1
Hlavní částí zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je:
A) závěr; závěrem se v případě historické zbraně rozumí také zámková deska.
B) závěr; závěrem se rozumí také závorník a nosič závorníku.
C) uzávěr; uzávěrem se rozumí také závorník a závora.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Závěr je podle přílohy č. 1 bodu 3.1.4 hlavní částí zbraně: jde o konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu. U samonabíjecí nebo samočinné palné zbraně jsou závěrem také závorník a nosič závorníku. Zámkovou desku historické zbraně zákon mezi závěry neuvádí a pojmy uzávěr a závora nepoužívá. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4
Závěrem se podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu rozumí:
A) ovládací element těla zbraně a pažby, jehož manuálním ovládáním dochází k nabití a vybití zbraně a na kterou se upevňují další součásti a doplňky zbraně.
B) konstrukční součást, která nabíjí projektily do hlavně a její součástí je hop-up komora.
C) konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 3.1.4 je závěrem konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu. Základní nosnou konstrukční součástí, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny, je tělo zbraně (bod 3.1.2). Hop-up komoru příloha č. 1 neuvádí; definice závěru se týká komory palné zbraně. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2
Tělo zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) nepatří mezi hlavní části zbraně, je pouze regulovanou součástí zbraně.
B) patří mezi hlavní části zbraně; tělem zbraně je také závorník a pouzdro závěru, včetně pravé a levé skořepiny děleného pouzdra závěru.
C) patří mezi hlavní části zbraně; tělem zbraně je také rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěr.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Tělo zbraně patří podle přílohy č. 1 bodu 3.1.2 mezi hlavní části zbraně. Tělem zbraně je také rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru. Závorník se u samonabíjecí nebo samočinné palné zbraně považuje za závěr (bod 3.1.4), nikoli za tělo zbraně, a o pravé a levé skořepině pouzdra závěru zákon nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4
Tělem zbraně je podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) základní nosná konstrukční součást zbraně, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny.
B) konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu.
C) konstrukční celek, který zajišťuje pevné a stabilní uložení zbraně v pažbě (tzv. bedding).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Tělem zbraně je podle přílohy č. 1 bodu 3.1.2 základní nosná konstrukční součást zbraně, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny. Konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu, je závěr (bod 3.1.4). O uložení zbraně v pažbě definice těla zbraně nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4
Mezi hlavní části zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) nadlimitní zásobník.
B) válec revolverové palné zbraně.
C) vložná nábojová komora.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Hlavními částmi zbraně jsou podle přílohy č. 1 bodu 3.1 hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně a závěr; hlavní je i vložná hlaveň a vložná nábojová komora (bod 3.1.1). Nadlimitní zásobník vymezuje bod 3.5 jako samostatný druh regulované součásti zbraně a § 2 odst. 4 ho uvádí vedle hlavní části zbraně (písm. e)). Mezi hlavní části zbraně tedy nepatří. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1, 3.1.1 a 3.5; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 4
Mezi regulované součásti zbraně podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) závorník.
B) noktovizor.
C) vložná hlaveň.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Regulovanými součástmi zbraně jsou podle § 2 odst. 4 hlavní část zbraně, součást umožňující samočinnou střelbu, polotovar hlavní části zbraně, tlumič hluku výstřelu a nadlimitní zásobník. Vložná hlaveň je hlavní částí (příloha č. 1 bod 3.1.1) a závorník je u samonabíjecí nebo samočinné palné zbraně závěrem (bod 3.1.4), takže obě jsou regulovanými součástmi. Noktovizor zákon mezi regulovanými součástmi neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1.1 a 3.1.4
Tlumič hluku výstřelu je podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) zařízení určené pro použití s palnou zbraní a konstruované pro celkové snížení hluku výstřelu, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby.
B) zařízení určené pro použití s palnou nebo plynovou zbraní a konstruované pro snížení hluku výstřelu ve směru střelby.
C) zařízení určené pro použití s palnou zbraní a konstruované pro celkové snížení hluku výstřelu, a to včetně snížení hluku způsobovaného mechanickým pohybem součástí zbraně při jejím funkčním cyklu.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Tlumičem hluku výstřelu je podle přílohy č. 1 bodu 3.4 zařízení určené pro použití s palnou zbraní a konstruované pro celkové snížení hluku výstřelu, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby. Definice se tedy týká palných, nikoli plynových zbraní, a nestačí snížení hluku jen ve směru střelby. O hluku z mechanického pohybu součástí zbraně při jejím funkčním cyklu definice nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.4
Za tlumič hluku výstřelu se podle přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu považuje zařízení, které:
A) při použití subsonického střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 15 dB.
B) při použití běžného střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 10 dB.
C) při použití běžného střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 45 dB.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 3.4 se za tlumič hluku výstřelu považuje zařízení, které při použití běžného střeliva snižuje hluk výstřelu alespoň o 10 dB. Rozhoduje tedy účinek s běžným, nikoli se subsonickým střelivem, a vyšší hranici než 10 dB zákon nestanoví. Tlumič hluku výstřelu je samostatnou regulovanou součástí zbraně (§ 2 odst. 4 písm. d)). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 4 písm. d)
Nadlimitním zásobníkem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující:
A) 10 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě dlouhé palné zbraně.
B) 20 nábojů v případě samonabíjecí palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě opakovací palné zbraně.
C) 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nadlimitním zásobníkem je podle přílohy č. 1 bodu 3.5 zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně. Vyšší hranice tedy platí pro krátké zbraně a rozhoduje, zda jde o krátkou, nebo dlouhou zbraň (body 1.3 a 1.4), nikoli zda je samonabíjecí, nebo opakovací. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.5; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.3 a 1.4
Nadlimitním zásobníkem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je zásobník nebo sestava nábojové schránky přesahující zákonem o zbraních a střelivu stanovenou kapacitu určené pro palnou zbraň pro střelivo:
A) s jednotnou střelou.
B) se středovým zápalem.
C) s okrajovým nebo středovým zápalem.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 3.5 je nadlimitním zásobníkem zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů u krátké nebo 10 nábojů u dlouhé palné zbraně. Zásobník pro střelivo s okrajovým zápalem tedy nadlimitní není, ať je jeho kapacita jakákoli, a druh střely definice nerozlišuje. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.5
Mezi zbraně kategorie R1 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) bojová technika zařazená do výzbroje armád NATO.
B) zbraně zvláště účinné, kterými jsou zbraně pro střelbu munice, zápalné zbraně a zbraňové systémy na principu principu vyzařování částic nebo energie.
C) signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Do kategorie R1 patří podle přílohy č. 2 bodu 1.1.1 mimo jiné zbraně zvláště účinné: zbraně určené pro střelbu munice, zařízení mající povahu zápalné zbraně vymezené v mezinárodní smlouvě a zbraňové systémy založené na principu laseru, vyzařování částic nebo energie anebo na obdobném principu a určené pro ničení nebo zneschopnění cíle. Signální zbraně pro signální náboje ráže větší než 16 mm patří do kategorie R3 (bod 1.3.7). Zařazení do výzbroje armád zákon jako znak kategorie nepoužívá. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.7
Mezi zbraně kategorie R1 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) zákeřné zbraně.
B) samonabíjecí palná zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbraně.
C) krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro použití střeliva se středovým nebo okrajovým zápalem.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Do kategorie R1 patří podle přílohy č. 2 bodu 1.1 zbraně zvláště účinné, zákeřné zbraně a samočinné palné zbraně. Zákeřnými zbraněmi jsou palné zbraně maskované jako jiné předměty, palné zbraně z materiálů, které neumožňují jejich identifikaci detekčními přístroji, a nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu (bod 1.1.2). Samonabíjecí zbraň vzniklá nevratnou úpravou ze samočinné patří do kategorie R2 (bod 1.2.1) a krátké samonabíjecí nebo opakovací zbraně do R3 (bod 1.3.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 1.1.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.1 a 1.3.1
Mezi zbraně kategorie R1 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou zařazeny:
A) samonabíjecí palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem vybavené nadlimitním zásobníkem.
B) zbraně hromadně účinné, záludné zbraně a samočinné palné zbraně.
C) zbraně zvláště účinné, zákeřné zbraně a samočinné palné zbraně.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Příloha č. 2 v bodě 1.1 řadí do kategorie R1 tři skupiny zbraní: zbraně zvláště účinné (bod 1.1.1), zákeřné zbraně (bod 1.1.2) a samočinné palné zbraně (bod 1.1.3). Pojmy hromadně účinné a záludné zbraně zákon nepoužívá. Samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem patří do kategorie R2 (bod 1.2.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.2.2
Pro plamenomety platí, že:
A) jsou coby plynová zařízení zařazeny podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie PO.
B) nejsou zákonem o zbraních a střelivu upraveny, neboť se nejedná o střelné zbraně.
C) pokud jde o zápalné zbraně, pak jsou zařazeny podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie R1.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Mezi zbraně zvláště účinné kategorie R1 řadí příloha č. 2 bod 1.1.1.2 zařízení mající povahu zápalné zbraně vymezené v mezinárodní smlouvě, která je součástí právního řádu, nejde-li o munici. Je-li plamenomet takovým zařízením, patří do kategorie R1. V takovém případě se na něj zákon vztahuje, protože zbraní je podle § 2 odst. 2 nejen palná a plynová zbraň, ale i další zařízení zařazené do některé z kategorií zbraní. Mezi zbraněmi kategorie PO zápalné zbraně uvedeny nejsou (bod 1.5). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1.1.2 a 1.5; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 2
Samočinné palné zbraně jsou zařazeny podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu mezi zbraně kategorie:
A) R1.
B) R4.
C) R3.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Samočinné palné zbraně řadí příloha č. 2 bod 1.1.3 do kategorie R1, spolu se zbraněmi zvláště účinnými a zákeřnými. Samočinná je podle přílohy č. 1 bodu 1.5 palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje využitím energie předchozího výstřelu a jejíž konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště, nebo využitím externího pohonu odlišného od ruční manipulace se závěrovým mechanismem. Zbraně kategorie R1 jsou zakázanými zbraněmi (§ 4 odst. 1 písm. a)). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.5; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1 písm. a)
Zákeřnými zbraněmi ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné:
A) dlouhé samonabíjecí palné zbraně zkonstruované pro střelbu s použitím ramenní opěry, kterou lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm.
B) palné zbraně vyrobené z takových materiálů, které neumožňují tyto zbraně identifikovat při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů.
C) dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje a jsou odnímatelné, nebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákeřné zbraně vymezuje příloha č. 2 v bodě 1.1.2 mezi zbraněmi kategorie R1. Jsou jimi palné zbraně maskované jako jiné předměty, palné zbraně vyrobené z materiálů, které neumožňují jejich identifikaci při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů, a nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu. Dlouhá samonabíjecí zbraň, kterou lze sklopením nebo zasunutím ramenní opěry zkrátit pod délku uvedenou v bodě 1.2.3, patří do kategorie R2 a dlouhé samonabíjecí zbraně podle bodu 1.3.3 do kategorie R3. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.3 a 1.3.3
Zákeřnými zbraněmi ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu nejsou:
A) nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu.
B) palné zbraně maskované jako jiné předměty tak, aby byla jejich podstata utajena.
C) nášlapné protipěchotní miny.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákeřné zbraně vymezuje příloha č. 2 v bodě 1.1.2 výčtem tří druhů: palné zbraně maskované jako jiné předměty tak, aby byla utajena jejich podstata, palné zbraně z materiálů, které neumožňují jejich identifikaci detekčními přístroji, a nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu. Obě zbývající možnosti tedy zákeřné zbraně popisují. Nášlapné protipěchotní miny v tomto výčtu nejsou a zákon o zbraních a střelivu je nikde neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1.2
Mezi zbraně kategorie R2 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou zařazeny:
A) dlouhá samonabíjecí palná zbraň zkonstruovaná pro střelbu s použitím ramenní opěry, kterou lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací s ramenní opěrou zkrátit na délku kratší než 600 mm.
B) nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu.
C) palné zbraně vyrobené z takových materiálů, které neumožňují tyto zbraně identifikovat při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Do kategorie R2 řadí příloha č. 2 bod 1.2.3 dlouhou samonabíjecí palnou zbraň zkonstruovanou pro střelbu s použitím ramenní opěry, kterou lze sklopením, zasunutím nebo obdobnou manipulací zkrátit na délku kratší než 600 mm. Nástrahová zařízení založená na principu palné zbraně umožňující ostrou střelbu a palné zbraně z materiálů, které neumožňují jejich identifikaci detekčními přístroji, jsou zákeřné zbraně kategorie R1 (bod 1.1.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.2.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.1.2
Samonabíjecí palná zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbraně patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R1.
B) R2.
C) R4.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.2.1 patří do kategorie R2 samonabíjecí palná zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze samočinné palné zbraně. Samočinné palné zbraně jsou v kategorii R1 (bod 1.1.3); po nevratné úpravě na samonabíjecí patří zbraň do kategorie R2, nikoli do kategorie R4. Zbraně kategorií R1 i R2 jsou zakázanými zbraněmi (§ 4 odst. 1 písm. a)). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1.3 a 1.2.1; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1 písm. a)
Samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R1.
B) R2.
C) R4.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.2.2 patří do kategorie R2 samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem. Nadlimitní je zásobník pro střelivo se středovým zápalem, jehož kapacita přesahuje 20 nábojů u krátké nebo 10 nábojů u dlouhé palné zbraně (příloha č. 1 bod 3.5). Do kategorie R1 patří jen zbraně zvláště účinné, zákeřné a samočinné (bod 1.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 1.2.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.5
Samonabíjecí pušky vybavené zásobníkem se standardní kapacitou 30 nábojů jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) R1.
C) R2.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.2.2 patří do kategorie R2 samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem. Nadlimitní je zásobník pro střelivo se středovým zápalem, jehož kapacita přesahuje 10 nábojů u dlouhé nebo 20 nábojů u krátké palné zbraně (příloha č. 1 bod 3.5). Zásobník na 30 nábojů tuto hranici přesahuje u dlouhé i krátké zbraně. Do kategorie R1 patří jen zbraně zvláště účinné, zákeřné a samočinné (bod 1.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 1.2.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.5
Mezi zbraně kategorie R2 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) akustická a salutní zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze zbraně kategorie R1.
B) samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem.
C) krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva se středovým zápalem, nebo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro střelivo se středovým zápalem (bod 1.3.6.1) a pro střelivo s okrajovým zápalem, je-li jejich celková délka menší než 280 mm (bod 1.3.6.2), řadí příloha č. 2 do kategorie R3, nikoli do R2. Do kategorie R2 naopak patří samonabíjecí palná zbraň pro střelivo se středovým zápalem vybavená nadlimitním zásobníkem (bod 1.2.2) i akustická a salutní zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze zbraně kategorie R1 (bod 1.2.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.2 a 1.2.4
Mezi zbraně kategorie R3 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) akustická a salutní zbraň, která vznikla nevratnou úpravou ze zbraně kategorie R2.
B) dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hlavní s hladkým vývrtem, pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm.
C) krátké jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.4 patří do kategorie R3 dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hlavní s hladkým vývrtem, pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm. Jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva patří bez ohledu na délku do kategorie PO (bod 1.5.1). Akustickou a salutní zbraň vzniklou úpravou ze zbraně kategorie R2 bod 1.3 mezi zbraněmi kategorie R3 neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3 a 1.5.1
Mezi zbraně kategorie R3 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou zařazeny:
A) krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva se středovým zápalem.
B) dlouhé palné zbraně s hlavní s hladkým vývrtem nabíjené jednotlivě, pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm.
C) samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.6.1 patří do kategorie R3 krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva se středovým zápalem. Dlouhé zbraně s hlavní s hladkým vývrtem do 600 mm řadí bod 1.3.4 do R3 jen tehdy, jsou-li samonabíjecí nebo opakovací; jednotlivě nabíjené tam uvedeny nejsou. Samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích tvoří kategorii R4 (bod 1.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.6.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.4 a 1.4
Krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) PO.
B) R3.
C) R4.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.6.2 patří do kategorie R3 krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 280 mm. Zbraně tohoto druhu s délkou 280 mm a více nejsou uvedeny v jiné kategorii, a jako jednotlivě nabíjené palné zbraně proto patří do kategorie R4 (bod 1.4). Příloha č. 2 uvádí v kategorii PO jednotlivě nabíjené zbraně výslovně jen v bodě 1.5.1, a to jednoranové nebo dvouranové zbraně pro dělené střelivo. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.6.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.4 a 1.5.1
Dlouhé palné zbraně vyrobené jako samonabíjecí, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje avšak nejvýše 10 nábojů patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R4.
B) R3.
C) R2.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.2 patří do kategorie R3 dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje. Do kategorie R2 by taková zbraň kvůli kapacitě patřila, jen kdyby šlo o zbraň pro střelivo se středovým zápalem s nadlimitním zásobníkem (bod 1.2.2), tedy u dlouhé zbraně s kapacitou přesahující 10 nábojů (příloha č. 1 bod 3.5); kapacita nejvýše 10 nábojů tuto hranici nepřesahuje. Jiné důvody pro kategorii R2 uvádějí body 1.2.1 a 1.2.3. Kategorie R4 zahrnuje jen zbraně neuvedené v jiných kategoriích (bod 1.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.1 až 1.2.3 a 1.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.5
Mezi zbraně kategorie R3 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva.
B) samonabíjecí palné zbraně, pokud mají vzhled samočinných palných zbraní.
C) dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než 3 náboje avšak nejvíce 10 nábojů a jsou odnímatelné, nebo u nichž není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžně dostupnými nástroji na zbraně, jejichž zásobník nebo nábojová schránka a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než 3 náboje.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva řadí příloha č. 2 bod 1.5.1 do kategorie PO, a do kategorie R3 tedy nepatří. Do kategorie R3 naopak patří samonabíjecí palné zbraně se vzhledem samočinných palných zbraní (bod 1.3.5) i dlouhé samonabíjecí zbraně, které pojmou nejvýše 3 náboje, mají-li odnímatelný zásobník nebo nábojovou schránku nebo nelze-li vyloučit jejich přeměnu běžně dostupnými nástroji na zbraně s vyšší kapacitou (bod 1.3.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.5.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.3 a 1.3.5
Signální zbraně ráže 26,5 mm jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) R1.
C) PO.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.7 patří do kategorie R3 signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm; ráže 26,5 mm tuto hranici přesahuje. Ze signálních zbraní patří do kategorie PO jen ty, které jsou určeny pro signální náboje nejvýše ráže 16 mm (bod 1.5.3). Signální zbraně ráže 26,5 mm nepatří do kategorie R1 ani jako zbraně určené pro střelbu munice (bod 1.1.1.1): poznámka k tomuto bodu je uvádí jako příklad zbraní, které střelbu munice umožňují jen doplňkově nebo alternativně. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.7; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1.1.1 a 1.5.3
Samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje a délka jejich hlavně větší než 60 cm, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) R2.
C) R4.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem řadí příloha č. 2 bod 1.3.4 do kategorie R3, jen pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm, a bod 1.3.2 jen samonabíjecí zbraně, které pojmou více než 3 náboje. Zbraň s hlavní delší než 60 cm, tedy 600 mm, která pojme nejvýše 3 náboje, tak podle těchto bodů do R3 nepatří; u samonabíjecí zbraně se ještě posuzuje odnímatelný zásobník nebo možnost přeměny na vyšší kapacitu (bod 1.3.3) a vzhled samočinné zbraně (bod 1.3.5). Případy samonabíjecích zbraní kategorie R2 uvádějí body 1.2.1 až 1.2.3. Jinak jde o zbraň neuvedenou v jiných kategoriích, tedy R4 (bod 1.4). Tatáž otázka je v souboru Ministerstva vnitra i pod číslem 529. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.2 a 1.3.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.1 až 1.2.3, 1.3.3, 1.3.5 a 1.4
Typické samonabíjecí pistole vybavené odnímatelným zásobníkem s kapacitou 10 až 20 ran jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) R2.
C) R4.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Do kategorie R3 patří podle přílohy č. 2 bodu 1.3.1 krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro střelivo se středovým nebo okrajovým zápalem, tedy i samonabíjecí pistole, je-li krátkou zbraní podle přílohy č. 1 bodu 1.3. Zásobník s kapacitou do 20 nábojů u krátké zbraně nadlimitní není (příloha č. 1 bod 3.5), takže nejde o zbraň kategorie R2 podle bodu 1.2.2. Kategorie R4 zahrnuje jen zbraně neuvedené v jiných kategoriích (bod 1.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.3 a 3.5; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.2 a 1.4
Krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití střeliva s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je rovna nebo větší než 280 mm, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zařazeny do kategorie:
A) R4.
B) R3.
C) PO.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Krátké palné zbraně nabíjené jednotlivě pro střelivo s okrajovým zápalem řadí příloha č. 2 bod 1.3.6.2 do kategorie R3, jen pokud je jejich celková délka menší než 280 mm. Zbraň s délkou 280 mm nebo větší v žádné jiné kategorii uvedena není, a jako jednotlivě nabíjená palná zbraň neuvedená v jiných kategoriích proto patří do kategorie R4 (bod 1.4). Příloha č. 2 uvádí v kategorii PO jednotlivě nabíjené zbraně výslovně jen v bodě 1.5.1, a to jednoranové nebo dvouranové zbraně pro dělené střelivo. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.3.6.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.4 a 1.5.1
Běžné dlouhé dvouranové brokovnice s lůžkovým závěrem, jakými jsou kozlice nebo dvojky, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R2.
B) R4.
C) R3.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 1 bodu 1.8 je palnou zbraní nabíjenou jednotlivě mimo jiné dvouranová zbraň, která není zkonstruována ani upravena pro použití zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí. Běžná dvouranová kozlice nebo dvojka bez zásobníku či jiného podávacího ústrojí je proto zbraní nabíjenou jednotlivě. Bod 1.3.6 řadí do kategorie R3 z jednotlivě nabíjených zbraní jen krátké a podle bodu 1.5.1 by kozlice patřila do PO, jen kdyby byla určena pro dělené střelivo. Jako dlouhá zbraň neuvedená v jiných kategoriích patří do R4 (bod 1.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.8; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.6, 1.4 a 1.5.1
Dlouhé opakovací kulové zbraně pro střelivo se středovým zápalem (opakovací puška nebo kulovnice) jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R4.
B) R3.
C) R2.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Kromě signálních zbraní (bod 1.3.7) řadí příloha č. 2 dlouhé opakovací palné zbraně do kategorie R3 jen v bodě 1.3.4, a to pokud mají hlaveň s hladkým vývrtem, jejíž délka nepřesahuje 600 mm; bod 1.3.1 se týká jen krátkých zbraní, takže u dlouhých opakovacích zbraní druh zápalu nerozhoduje. Kategorie R2 zahrnuje jen samonabíjecí zbraně (body 1.2.1 až 1.2.3) a akustické a salutní zbraně vzniklé nevratnou úpravou ze zbraně kategorie R1 (bod 1.2.4). Dlouhá opakovací kulová zbraň pro střelivo se středovým zápalem, která nemá hlaveň s hladkým vývrtem do 600 mm, je proto zbraní neuvedenou v jiných kategoriích, tedy kategorie R4 (bod 1.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.1, 1.3.4 a 1.3.7; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2 a 1.4
Dlouhé opakovací kulové zbraně pro střelivo se okrajovým zápalem (opakovací malorážky) jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) PO.
C) R4.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.3.1 patří do kategorie R3 opakovací palné zbraně pro střelivo se středovým nebo okrajovým zápalem jen tehdy, jsou-li krátké. Kromě signálních zbraní (bod 1.3.7) řadí dlouhou opakovací zbraň do R3 jen bod 1.3.4, pokud má hlaveň s hladkým vývrtem, jejíž délka nepřesahuje 600 mm. Dlouhá opakovací zbraň pro střelivo s okrajovým zápalem, na kterou se žádný z těchto bodů nevztahuje, je zbraní neuvedenou v jiných kategoriích, tedy kategorie R4 (bod 1.4). Kategorie PO zahrnuje jiné druhy zbraní (bod 1.5). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.1, 1.3.4 a 1.3.7; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.4 a 1.5
Samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje a délka jejich hlavně větší než 60 cm, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu zbraněmi kategorie:
A) R3.
B) R2.
C) R4.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Dlouhé samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem řadí příloha č. 2 bod 1.3.4 do kategorie R3, jen pokud délka hlavně nepřesahuje 600 mm, a bod 1.3.2 jen samonabíjecí zbraně, které pojmou více než 3 náboje. Zbraň s hlavní delší než 60 cm, tedy 600 mm, která pojme nejvýše 3 náboje, tak podle těchto bodů do R3 nepatří; u samonabíjecí zbraně se ještě posuzuje odnímatelný zásobník nebo možnost přeměny na vyšší kapacitu (bod 1.3.3) a vzhled samočinné zbraně (bod 1.3.5). Případy samonabíjecích zbraní kategorie R2 uvádějí body 1.2.1 až 1.2.3. Jinak jde o zbraň neuvedenou v jiných kategoriích, tedy R4 (bod 1.4). Tatáž otázka je v souboru Ministerstva vnitra i pod číslem 523. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.2 a 1.3.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.1 až 1.2.3, 1.3.3, 1.3.5 a 1.4
Samonabíjecí palné zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje a nelze je ani běžně dostupnými nástroji upravit tak, aby jejich zásobovací ústrojí mělo vyšší kapacitu, patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R2.
B) R4.
C) NO.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Samonabíjecí palné zbraně, které pojmou nejvýše 3 náboje, řadí příloha č. 2 do kategorie R3, jsou-li krátké (bod 1.3.1), mají-li odnímatelný zásobník nebo nelze-li vyloučit jejich přeměnu běžně dostupnými nástroji na vyšší kapacitu (bod 1.3.3), mají-li hlaveň s hladkým vývrtem do 600 mm (bod 1.3.4) nebo vzhled samočinných zbraní (bod 1.3.5). Dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem, kterou na vyšší kapacitu upravit nelze a na kterou se nevztahuje žádný z těchto bodů ani body 1.2.1 a 1.2.3 kategorie R2, je zbraní neuvedenou v jiných kategoriích, tedy R4 (bod 1.4). Kategorie NO takové zbraně nezahrnuje (bod 1.6). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.1, 1.3.3, 1.3.4 a 1.3.5; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.2.1, 1.2.3, 1.4 a 1.6
Mezi zbraně kategorie PO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) palné zbraně vyrobené z takových materiálů, které neumožňují tyto zbraně identifikovat při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních přístrojů.
B) neletální zneschopňující prostředky založené na principu palné nebo plynové zbraně.
C) plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.5.6 patří do kategorie PO neletální zneschopňující prostředek založený na principu palné nebo plynové zbraně. Palné zbraně z materiálů, které neumožňují jejich identifikaci detekčními přístroji, jsou zákeřné zbraně kategorie R1 (bod 1.1.2.2). Plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm patří do kategorie NO (bod 1.6.4); podle bodu 1.5.5 patří do PO plynové zbraně s ráží vyšší, nejde-li o paintballové, airsoftové nebo obdobné zbraně. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.5.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.1.2.2, 1.5.5 a 1.6.4
Mezi zbraně kategorie PO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) poplašné a signalizační zbraně.
B) historické zbraně.
C) signální zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 16 mm.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.5.2 patří do kategorie PO poplašné a signalizační zbraně. Poplašnou a signalizační zbraní je palná zbraň pro střelbu nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých nebo obdobných účinných látek anebo pyrotechnických signalizačních nábojů, která nemůže být přeměněna na palnou zbraň umožňující ostrou střelbu (příloha č. 1 bod 1.10). Historické zbraně patří do kategorie NO (bod 1.6.3) a signální zbraně pro signální náboje ráže větší než 16 mm do kategorie R3 (bod 1.3.7). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.5.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.10; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.7 a 1.6.3
Jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R3.
B) PO.
C) NO.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.5.1 patří do kategorie PO jednoranové nebo dvouranové palné zbraně nabíjené jednotlivě pro použití děleného střeliva, tedy sestavy, u níž se střela a aktivní komponenty střeliva nabíjejí do palné zbraně samostatně (příloha č. 1 bod 2.4). Kategorie R3 tyto zbraně neuvádí a kategorie NO je nezahrnuje (bod 1.6). Zbraně kategorie PO podléhají ohlášení (§ 4 odst. 1 písm. b)). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.5.1 a 1.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1 písm. b)
Zbraně znehodnocené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace pro znehodnocování palných zbraní patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) R2.
B) PO.
C) NO.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 1.5.4 patří do kategorie PO zbraně znehodnocené v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví technické specifikace pro znehodnocování palných zbraní. Z neaktivních zbraní patří do kategorie NO jen ty, které do kategorie PO zahrnuty nejsou (bod 1.6.2). Pravidlo, podle něhož zbraň vzniklá nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci zůstává v její kategorii, se na znehodnocenou zbraň odpovídající požadavkům zákona nevztahuje (§ 6 odst. 1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.5.4 a 1.6.2; zákon č. 90/2024 Sb., § 6 odst. 1
Mezi zbraně kategorie PO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) neletální zneschopňující prostředek založený na principu palné nebo plynové zbraně.
B) plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové, airsoftové nebo obdobné zbraně.
C) expanzní přístroje.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Expanzní přístroje řadí příloha č. 2 bod 1.6.1 do kategorie NO, a do kategorie PO tedy nepatří. Do kategorie PO naopak patří neletální zneschopňující prostředek založený na principu palné nebo plynové zbraně (bod 1.5.6) i plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové, airsoftové nebo obdobné zbraně (bod 1.5.5). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.6.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.5.5 a 1.5.6
Zbraněmi kategorie NO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou:
A) expanzní přístroje, neaktivní zbraně nezahrnuté do kategorie PO, historické zbraně, plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm, paintballové a airsoftové zbraně.
B) poplašné a signalizační zbraně, expanzní přístroje, tasery, vzduchovky, větrovky, plynové zbraně na CO2 a historické zbraně zkonstruované nejpozději 31. ledna 1899.
C) expanzní přístroje, historické zbraně, paintballové a airsoftové zbraně a ostatní střelné zbraně nezahrnuté do jiných kategorií.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Kategorii NO tvoří podle přílohy č. 2 bodu 1.6 expanzní přístroje, neaktivní zbraně nezahrnuté do kategorie PO, historické zbraně, plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm a paintballové, airsoftové a obdobné zbraně. Poplašné a signalizační zbraně patří do kategorie PO (bod 1.5.2). Samonabíjecí, opakovací a jednotlivě nabíjené palné zbraně neuvedené v jiných kategoriích tvoří kategorii R4 (bod 1.4), nikoli NO. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.4 a 1.5.2
Mezi zbraně kategorie NO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) záchranářské signální zbraně.
B) historické zbraně.
C) kuše s nátahovou silou přesahující 200 N.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Historické zbraně řadí příloha č. 2 bod 1.6.3 do kategorie NO, spolu s expanzními přístroji, neaktivními zbraněmi nezahrnutými do kategorie PO, plynovými zbraněmi nejvýše ráže 6,35 mm a paintballovými, airsoftovými a obdobnými zbraněmi. Signální zbraně patří podle ráže signálních nábojů do kategorie PO (bod 1.5.3), nebo R3 (bod 1.3.7). Kuše zákon o zbraních a střelivu mezi zbraněmi neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.3.7 a 1.5.3
Expanzní přístroje patří podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu do kategorie:
A) RO.
B) PO.
C) NO.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Expanzní přístroje řadí příloha č. 2 bod 1.6.1 do kategorie NO, tedy mezi zbraně, které nepodléhají ohlášení (§ 4 odst. 1 písm. c)). Expanzním přístrojem je podle přílohy č. 1 bodu 1.11 pracovní zařízení nebo rázový stroj zkonstruované na principu palné zbraně a určené k průmyslovým nebo technickým účelům nebo k jateční porážce zvířat. Kategorii RO zákon nezná: zbraně dělí na kategorie R1 až R4, PO a NO (§ 4 odst. 1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.6.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.11; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1
Mezi zbraně kategorie NO podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) neaktivní zbraně nezahrnuté do kategorie PO.
B) laserové značkovače a obdobná přenosná ruční laserová zařízení, která mohou oslepit.
C) plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Laserové značkovače a obdobná přenosná ruční laserová zařízení, která mohou oslepit, řadí příloha č. 2 bod 1.5.7 do kategorie PO, a do kategorie NO tedy nepatří. Kategorie NO naopak zahrnuje neaktivní zbraně nezahrnuté do kategorie PO (bod 1.6.2) a plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm (bod 1.6.4), tedy obě zbývající možnosti. Zbraně kategorie PO podléhají ohlášení, zbraně kategorie NO nikoli (§ 4 odst. 1 písm. b) a c)). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.5.7; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 1.6.2 a 1.6.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1 písm. b) a c)
Mezi střelivo kategorie S1 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů.
B) náboje se svítící střelou.
C) aktivní komponenty střeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo svítících střel.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.1.2 patří do kategorie S1 náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů. Náboje se svítící střelou jsou střelivem kategorie S2 (bod 2.2.2). Aktivní komponenty střeliva kromě výbušných, zápalných nebo svítících střel patří do kategorie S4 (bod 2.4.3); výbušné a zápalné střely jsou aktivními komponenty kategorie S1 (bod 2.1.3) a svítící střely kategorie S2 (bod 2.2.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.1.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.3, 2.2.2, 2.2.3 a 2.4.3
Náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou nebo průbojnou jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu střelivem kategorie:
A) S1.
B) S2.
C) S3.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.1.1 patří do kategorie S1 náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou nebo průbojnou. Střelivo kategorií S1 a S2 je zakázaným střelivem (§ 4 odst. 2). Do kategorie S2 patří jiné náboje, například náboje se svítící střelou (bod 2.2.2), a do kategorie S3 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích (bod 2.3.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.1.1; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.2.2 a 2.3.1
Mezi střelivo kategorie S1 nepatří:
A) aktivní komponenty střeliva, pokud jde o výbušné a zápalné střely.
B) náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů.
C) náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbraní.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbraní řadí příloha č. 2 bod 2.3.4 do kategorie S3, a do kategorie S1 tedy nepatří. Do kategorie S1 naopak patří náboje nezjistitelné pomocí detekčních a rentgenových přístrojů (bod 2.1.2) i výbušné nebo zápalné střely, které jsou aktivními komponenty střeliva (bod 2.1.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.2 a 2.1.3
Mezi střelivo kategorie S1 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou mimo jiné zařazeny:
A) náboje s průbojnou střelou, kterou se rozumí střela pro vojenské nebo speciální účely, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB.
B) náboje se střelou typu dum-dum.
C) náboje s průraznou střelou, kterou se rozumí střela pro vojenské nebo speciální účely, která je konstruována tak, aby prorazila plnou železobetonovou bariéru minimálně do hloubky 250 mm.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.1.1 patří do kategorie S1 mimo jiné náboje obsahující ve své sestavě střelu průbojnou. Průbojnou střelou je podle přílohy č. 1 bodu 2.5.5 střela pro vojenské nebo speciální účely, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB. Pojmy střela typu dum-dum a průrazná střela zákon nepoužívá a hloubku průniku železobetonovou bariérou nestanoví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.1.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.5
Mezi střelivo kategorie S2 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou zařazeny:
A) náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou nebo průbojnou.
B) náboje pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku.
C) aktivní komponenty střeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo svítících střel.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.2.1 patří do kategorie S2 náboje pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku. Náboje se střelou výbušnou, zápalnou nebo průbojnou jsou střelivem kategorie S1 (bod 2.1.1). Aktivní komponenty střeliva kromě výbušných, zápalných nebo svítících střel patří do kategorie S4 (bod 2.4.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.2.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.1 a 2.4.3
Náboje se svítící střelou jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu střelivem kategorie:
A) S1.
B) S2.
C) S3.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.2.2 patří náboje se svítící střelou do kategorie S2, tedy mezi zakázané střelivo (§ 4 odst. 2). Svítící střela je střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné sledovat její dráhu (příloha č. 1 bod 2.5.6). Do kategorie S1 patří náboje se střelou výbušnou, zápalnou nebo průbojnou (bod 2.1.1); svítící střelu tento bod neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.1 a 2.2.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.5.6; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 2
Mezi střelivo kategorie S2 nepatří:
A) cvičné náboje.
B) náboje pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku.
C) aktivní komponenty střeliva, pokud jde o svítící střely.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Cvičné náboje řadí příloha č. 2 bod 2.3.2 do kategorie S3, a do kategorie S2 tedy nepatří. Do kategorie S2 naopak patří náboje pro krátké palné zbraně se střelou s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku (bod 2.2.1) a svítící střely, které jsou aktivními komponenty střeliva (bod 2.2.3). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.2.1 a 2.2.3
Mezi střelivo kategorie S3 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu jsou zařazeny:
A) náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva.
B) aktivní komponenty střeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo svítících střel.
C) náboje obsahující ve své sestavě střelu výbušnou, zápalnou nebo průbojnou.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.3.1 patří do kategorie S3 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva, tedy náboje, které nespadají pod žádný bod kategorií S1, S2 a S4. Aktivní komponenty střeliva kromě výbušných, zápalných nebo svítících střel patří do kategorie S4 (bod 2.4.3) a náboje se střelou výbušnou, zápalnou nebo průbojnou do kategorie S1 (bod 2.1.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.1 a 2.4.3
Náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbraní jsou ohledem na přílohu č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu:
A) střelivem kategorie S1.
B) tyto speciální náboje nejsou považovány za střelivo a podléhají regulaci zákona o munici.
C) střelivem kategorie S3.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.3.4 patří do kategorie S3 náboje s pyrotechnickým prostředkem podle zákona o pyrotechnice s akustickým, světelným nebo dýmovým efektem určené pro střelbu z palných zbraní. Protože jsou zařazeny do kategorie střeliva, jsou podle § 2 odst. 3 střelivem ve smyslu zákona o zbraních a střelivu. Do kategorie S1 patří jen náboje a střely podle bodů 2.1.1 až 2.1.3, například náboje se střelou výbušnou nebo zápalnou. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1 a 2.3.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 3
Mezi střelivo kategorie S3 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu nepatří:
A) cvičné náboje.
B) nábojky.
C) signální náboje určené pro signální zbraně ráže větší než 16 mm.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nábojky řadí příloha č. 2 bod 2.4.2 do kategorie S4, a do kategorie S3 tedy nepatří. Do kategorie S3 naopak patří cvičné náboje (bod 2.3.2) i signální náboje určené pro signální zbraně ráže větší než 16 mm (bod 2.3.3). Signální náboje pro signální zbraně nejvýše ráže 16 mm jsou spolu s nábojkami v kategorii S4 (bod 2.4.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.4.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.3.2, 2.3.3 a 2.4.1
Běžné střelivo pro ruční palné zbraně používané v civilním sektoru, například náboje s celoplášťovou (FMJ) střelou pro pistole nebo pro pušky, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu považovány za střelivo kategorie:
A) S2.
B) S3.
C) S4.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Do kategorie S3 patří podle přílohy č. 2 bodu 2.3.1 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva. Do kategorie S2 by náboj patřil, jen kdyby byl určen pro krátkou zbraň a měl střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku, nebo kdyby měl svítící střelu (body 2.2.1 a 2.2.2). Kategorie S4 zahrnuje signální náboje nejvýše ráže 16 mm, nábojky a některé aktivní komponenty (bod 2.4). Běžný náboj, který nespadá pod žádný bod kategorií S1, S2 ani S4, je proto střelivem S3. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.2.1, 2.2.2 a 2.4
Běžné náboje s poloplášťovou (SP) střelou pro krátké nebo dlouhé zbraně jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu považovány za střelivo kategorie:
A) S4.
B) S2.
C) S3.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Do kategorie S3 patří podle přílohy č. 2 bodu 2.3.1 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva, a to pro krátké i dlouhé zbraně. Do kategorie S2 řadí bod 2.2.1 jen náboje pro krátké palné zbraně se střelou s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku. Běžný náboj, jehož střela takové určení nemá, je proto střelivem S3. Kategorie S4 zahrnuje signální náboje nejvýše ráže 16 mm, nábojky a některé aktivní komponenty (bod 2.4). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.2.1 a 2.4
Náboje s běžnou jednotnou nebo hromadnou střelou s okrajovým zápalem, například náboje typu Flobert, jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu považovány za střelivo kategorie:
A) S4.
B) S3.
C) PO.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Do kategorie S3 patří podle přílohy č. 2 bodu 2.3.1 náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva. Kategorie střeliva druh zápalu nerozlišují, takže okrajový zápal na zařazení běžného náboje nic nemění; do kategorie S4 patří signální náboje nejvýše ráže 16 mm, nábojky a některé aktivní komponenty (bod 2.4). Označení PO je kategorií zbraní, nikoli střeliva: střelivo se dělí na kategorie S1 až S4 (§ 4 odst. 1 a 2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.3.1 a 2.4; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 1 a 2
Mezi střelivo kategorie S4 podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu mimo jiné patří:
A) náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích střeliva.
B) aktivní komponenty střeliva, s výjimkou výbušných, zápalných nebo svítících střel.
C) náboje pro krátké palné zbraně obsahující ve své sestavě střelu s řízenou deformací nebo fragmentací určenou k vyvolání zvýšeného ranivého účinku.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.4.3 patří do kategorie S4 aktivní komponenty střeliva kromě výbušných, zápalných nebo svítících střel. Výbušné a zápalné střely, které jsou aktivními komponenty, patří do kategorie S1 (bod 2.1.3) a svítící střely do kategorie S2 (bod 2.2.3). Náboje s hromadnou nebo jednotnou střelou neuvedené v jiných kategoriích jsou střelivem S3 (bod 2.3.1) a náboje pro krátké zbraně se střelou s řízenou deformací nebo fragmentací střelivem S2 (bod 2.2.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.4.3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 body 2.1.3, 2.2.1, 2.2.3 a 2.3.1
Nábojky a signální náboje určené pro signální zbraně nejvýše ráže 16 mm jsou podle přílohy č. 2 k zákonu o zbraních a střelivu považovány za střelivo kategorie:
A) S3.
B) S2.
C) S4.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 2 bodu 2.4 patří do kategorie S4 signální náboje určené pro signální zbraně nejvýše ráže 16 mm (bod 2.4.1) a nábojky (bod 2.4.2), spolu s některými aktivními komponenty střeliva. Signální náboje pro signální zbraně ráže větší než 16 mm jsou naopak střelivem kategorie S3 (bod 2.3.3). Kategorie S4 patří k ostatnímu, nikoli zakázanému střelivu (§ 4 odst. 2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.3.3; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 2
Přílohy č. 1 a 2 k zákonu o zbraních a střelivu stanovují:
A) seznam prováděcích předpisů k zákonu o zbraních a střelivu a odkazů na směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) a nařízení Komise (EU).
B) druhy zbraní, střeliva a regulovaných součástí zbraní a jejich zařazení do kategorií zbraní a střeliva.
C) zdravotnické minimum a zásady první pomoci (příloha č. 1) a zásady bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem (příloha č. 2).
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle § 2 odst. 1 stanovuje příloha č. 1 druhy zbraní včetně jejich regulovaných součástí a střeliva včetně jeho aktivních komponentů a podle § 4 odst. 3 stanovuje příloha č. 2 kategorie jednotlivých druhů zbraní a střeliva. Obě přílohy tedy vymezují druhy zbraní, střeliva a regulovaných součástí a jejich zařazení do kategorií. Seznam prováděcích předpisů ani zásady první pomoci nebo bezpečného nakládání se zbraněmi zákon v přílohách neobsahuje; příloha č. 3 stanoví technické a organizační požadavky na střelnice. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 4 odst. 3; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3
Právně závazné technické a organizační požadavky na střelnice jsou stanoveny:
A) v příloze č. 3 zákona o zbraních a střelivu a střelivu.
B) v technických normách (ČSN).
C) pro střelnice v rámci jednoho kraje v územním výměru vydávaném periodicky místně příslušným krajským ředitelstvím policie.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Technické a organizační požadavky na střelnice stanoví příloha č. 3 k zákonu o zbraních a střelivu. Krajské ředitelství policie vydá povolení provozovat střelnici, pokud žadatel mimo jiné prokáže, že střelnice tyto požadavky splňuje (§ 61 odst. 1 písm. d)), a provozní řád střelnice musí být zpracován v souladu s nimi (§ 62). Technické normy ČSN ani územní výměr krajského ředitelství policie zákon v této souvislosti neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 61 odst. 1 písm. d); zákon č. 90/2024 Sb., § 62; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3
Ohroženým prostorem ve smyslu technických a organizačních požadavků na střelnice podle přílohy č. 3 k zákonu o zbraních je:
A) prostor střelnice, který se vždy nachází mimo bezpečný směr pro bezpečnou manipulaci se zbraní a střelivem.
B) prostor, v němž se provádějí technická opatření, která musí zajistit, že i při nedodržení pravidel stanovených provozním řádem (např. vstup neoprávněné osoby do ohroženého prostoru) zde nemůže být ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin.
C) prostor, v němž může být i při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Ohroženým prostorem je podle přílohy č. 3 bodu 1.1 prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin. Ohrožení tedy hrozí i při dodržování provozního řádu; technicko-organizační opatření mají mimo jiné předcházet vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba (body 2.2 a 3.4). O bezpečném směru pro manipulaci se zbraní definice nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 bod 1.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 2.2 a 3.4
Terče a terčová zařízení musí být ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu o zbraních a střelivu umísťována tak, aby se minimalizovalo:
A) riziko nebezpečných odrazů střel.
B) působení hluku výstřelu alespoň o 10 dB.
C) riziko vstupu nezúčastněných osob do výstřelného prostoru mezi střelcem a terčem.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle přílohy č. 3 bodu 3.2 musí být terče a terčová zařízení umísťována tak, aby se minimalizovalo riziko nebezpečných odrazů střel. U pohybujících se terčů a terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru musí technicko-organizační opatření zohledňovat všechny jejich polohy. Proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru slouží jiná opatření, například výstražné tabulky, signály nebo oplocení (bod 3.4), a o hluku výstřelu bod 3.2 nemluví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 bod 3.2; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 bod 3.4
K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se zbraněmi a střelivem na konkrétní střelnici, a to i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice jsou přiměřená technicko-organizační opatření stanovena v:
A) zákoně o munici.
B) technicko-organizační směrnici Ministerstva vnitra.
C) provozním řádu střelnice.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle přílohy č. 3 bodu 2.1 stanoví provozní řád střelnice přiměřená technicko-organizační opatření k zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru, při zacházení se zbraněmi a střelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory a při příchodu a odchodu ze střelnice. Provozní řád musí být zpracován v souladu s požadavky přílohy č. 3 (§ 62). Příloha č. 3 v této souvislosti neuvádí zákon o munici ani směrnici ministerstva. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 bod 2.1; zákon č. 90/2024 Sb., § 62
Technická opatření k zajištění bezpečného provozu střelnice spočívají zejména v:
A) vhodné konstrukci dopadiště a terčových zařízení, ochranných prvků; přijetí opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, instalaci fyzických zábran pohybu se zbraní po střelnici; střelnice, které nejsou střelnicemi krytými instalují nad celým prostorem střeliště neprůstřelné podhledy.
B) vhodné konstrukci dopadiště a terčových zařízení, ochranných prvků a přijetí opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru; účelem technických opatření je zabránit úniku střel z prostoru střelnice bez ohledu na chování konkrétních návštěvníků střelnice a jejich nekázeň.
C) vhodné konstrukci dopadiště a terčových zařízení, ochranných prvků a přijetí opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru; při nedodržování organizačních opatření nebo nekázni na střelnici mohou však být veškerá technická opatření k zajištění bezpečného provozu střelnice bez ohledu na jejich důkladnost zcela neúčinná.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Příloha č. 3 uvádí jako technická opatření dopadiště (bod 3.1), umístění terčů a terčových zařízení (bod 3.2), ochranné prvky (bod 3.3) a opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru (bod 3.4). Technická opatření se podle bodu 2.1 kombinují s organizačními: ochranné prvky se volí i podle přijatých organizačních opatření (bod 3.3) a ta se stanoví s předpokladem, že je průměrně způsobilý střelec dodržuje, takže nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají (bod 4.2). Neprůstřelné podhledy nad střelištěm ani fyzické zábrany pohybu se zbraní příloha nepožaduje. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 3.1 až 3.4; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 2.1 a 4.2
Organizační opatření k zajištění bezpečného provozu střelnice spočívají zejména v:
A) stanovení zásad bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, způsobu střelby a vymezení směrů a mezních dálek střelby, vymezení palebné a terčové čáry a vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet; dodržování organizačních opatření je základním předpokladem bezpečného provozu střelnice a funkčnosti jejích technických opatření.
B) stanovení zásad bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, způsobu střelby a vymezení směrů a mezních dálek střelby, vymezení palebné a terčové čáry a vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet; organizační opatření jsou pouze doplňková k technickým opatřením, která jsou na střelnici k zajištění bezpečnosti realizována a musí být provedena tak, že ani při nedodržování organizačních opatření nesmí dojít k úniku střel z prostoru střelnice.
C) seznámení osoby, která na střelnici provádí střelbu s organizací práce správce střelnice a vzájemném předání kontaktů, tak aby v případě potřeby bezpečnost provozu správce střelnice aktivně zajistil.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Organizačními opatřeními jsou podle přílohy č. 3 bodu 4.1 zejména zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, stanovení způsobu střelby a vymezení směrů a mezních dálek střelby, vymezení palebné a terčové čáry, včetně pohyblivých, a vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet. Stanoví se s předpokladem, že je průměrně způsobilý střelec dodržuje (bod 4.2), a podle nich se volí i ochranné prvky (bod 3.3); příloha tedy nevyžaduje, aby technická opatření zabránila úniku střel i při jejich nedodržování. Seznámení střelce s organizací práce správce střelnice mezi organizačními opatřeními uvedeno není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 bod 4.1; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 3.3 a 4.2

Zdroj otázek

Otázky a odpovědi přebíráme beze změn ze Souboru testových otázek pro teoretickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, který zveřejňuje Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky). Ministerstvo u souboru uvádí: platné od 1. 1. 2026 (aktualizováno 12. 11. 2025). Soubor se správnými odpověďmi zveřejňuje proto, že mu to ukládá § 27 odst. 1 zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.

Soubor testových otázek na webu Ministerstva vnitra (PDF)

Otázky a správné odpovědi porovnány se souborem ministerstva dne 27. září 2026

Yurkap je nezávislá pomůcka a není službou Ministerstva vnitra.