II. Prováděcí právní předpisy: otázky a správné odpovědi

Aktualizováno28. září 2026

II. téma obsahuje 48 otázek k prováděcím právním předpisům, které doplňují zákon o zbraních a střelivu, všechny se správnou odpovědí. Většina se týká pravidel bezpečné manipulace se zbraní a střelby při zkoušce ke zbrojnímu oprávnění (dříve zbrojní průkaz), řešení závad zbraní, krátkodobého uložení zbraní a střeliva ve vozidle a přechovávání komponentů střeliva. Poslední dvě otázky, č. 608 a 609, se ptají na znehodnocovací značky, a proto je u nich obrázek. Pravidla bezpečné manipulace se vám budou hodit i v praktické části zkoušky.

Procvičit otázky tohoto tématu Vyzkoušet test nanečisto Stáhnout všechny otázky v PDF Všechna témata s odpověďmi

Správná odpověď je zvýrazněná zeleně a pod každou otázkou je napsaná i písmenem, například „Správná odpověď: C“.

Vysvětlení zpracovala redakce Yurkap; závazné je vždy znění předpisu a správná odpověď podle souboru Ministerstva vnitra.

Všech 48 otázek se správnými odpověďmi

Otázky 562–609

Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se bezpečný směr určuje tak, aby:
A) v běžném rozsahu umožňoval předvedení postupů bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem; bezpečný směr je možno určit zejména tak, že směřuje k dopadišti střel vymezenému provozním řádem střelnice.
B) v běžných případech směřoval do prostoru, kde se nevyskytují nezúčastněné osoby nebo kde se takové osoby zdržují pouze po nezbytnou dobu.
C) v běžném rozsahu umožňoval předvedení postupů běžného a taktického použití zbraně, přičemž z důvodu zajištění bezpečnosti osob musí být vždy vymezen minimálně v rozsahu 135° na každou stranu od výstřelné roviny ve směru k dopadišti střel vymezenému provozním řádem střelnice.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 1.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se bezpečný směr určuje tak, aby v běžném rozsahu umožňoval předvést postupy bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem. Zejména jej lze určit tak, že směřuje k dopadišti střel vymezenému provozním řádem střelnice. Nařízení nestanoví žádný minimální úhel od výstřelné roviny a bezpečný směr neodvozuje od toho, kde se právě zdržují nezúčastněné osoby. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí, že zbraň, která nebyla kontrolou uvedena do bezpečného stavu:
A) může směřovat ústím hlavně výhradně vertikálně k zemi.
B) není zkontrolovaná a proto je technicky nezpůsobilá ke střelbě.
C) musí při manipulaci směřovat do bezpečného směru.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle bodu 1.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek musí zbraň, u které nebyla provedena kontrola podle bodu 2 přílohy, při manipulaci směřovat do bezpečného směru. Do stavu bezpečného pro odložení nebo další manipulaci ji uvádí teprve tato kontrola (bod 2.1). Nařízení nepředepisuje, že by ústí hlavně muselo směřovat výhradně svisle k zemi, a to, že zbraň ještě nebyla zkontrolována, neznamená, že je technicky nezpůsobilá ke střelbě. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 2.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se nepřipouští provádění manipulace nebo simulace situací, při kterých by zbraň, u níž nebyla provedena kontrola jejího stavu nebo se kterou se simuluje nabitý stav zbraně nebo střelba:
A) směřovala do bezpečného směru.
B) nesměřovala do bezpečného směru.
C) nebyla nabita školními náboji v nábojové komoře a v zásobníku nebo revolverovém válci.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Bod 1.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek výslovně nepřipouští, aby se při zkoušce prováděla manipulace nebo simulace, při které by nezkontrolovaná zbraň nebo zbraň, se kterou se simuluje nabitý stav či střelba, nesměřovala do bezpečného směru. Nepřípustné je tedy právě opuštění bezpečného směru, zatímco směřování do něj je požadovaný stav. Nabití školními náboji s tímto pravidlem nesouvisí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí, že určený bezpečný směr:
A) musí respektovat každá osoba přítomná při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce a nesmí do něj v jejím průběhu vstupovat nebo jinak zasahovat.
B) musí respektovat žadatel o vydání zbrojního oprávnění; zástupce Ministerstva vnitra přítomný při komisionální zkoušce žadateli o vydání zbrojního oprávnění v případě, že tento žadatel určený bezpečný směr nerespektuje, udělí písemnou důtku, která se vkládá do centrálního registru zbraní.
C) je určen závazně pro manipulaci s nabitou zbraní a pro ostrou střelbu, tedy pro jediné případy manipulace se zbraní, při kterých hrozí riziko náhodného výstřelu.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 1.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek musí určený bezpečný směr respektovat každá osoba přítomná při zkoušce odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušce a nesmí do něj v jejím průběhu vstupovat ani jinak zasahovat. Pravidlo tedy neplatí jen pro žadatele a neomezuje se na nabitou zbraň nebo ostrou střelbu. Písemnou důtku zapisovanou do centrálního registru zbraní nařízení nezná. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se rána jistoty provádí tak:
A) aby bylo případně možné určit, zda byla zbraň nabita školním nábojem, cvičným nábojem anebo ostrým střelivem.
B) aby nemohlo dojít k vypuštění bicího mechanismu zbraně.
C) aby zbraň vždy směřovala do bezpečného směru.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 1.2 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že se rána jistoty provádí vždy tak, aby zbraň směřovala do bezpečného směru. Rána jistoty naopak bicí mechanismus nenabité zkontrolované zbraně vypouští (bod 2.2 písm. d)), takže jeho vypuštění nemá zabránit, a nezjišťuje se jí ani, jakým střelivem byla zbraň nabita. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.2 a 2.2
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se nabití zbraně provede:
A) vložením zásobníku naplněného stanoveným počtem nábojů a zachycením otevřeného závěru na tzv. střelecké pohotovosti, tedy uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí pouze odjištění vnější manuální pojistky a stisknutí spouště.
B) uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí pouze přesunutí prstu ruky do prostoru lučíku a stisknutí spouště.
C) uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí již pouze provedení zamíření (tzv. mířená rána jistoty).
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 1.3 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se zbraň nabije tak, že se uvede do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí už jen přesunout prst ruky do prostoru lučíku a stisknout spoušť. Stav, kdy je třeba ještě odjistit vnější manuální pojistku, tomu neodpovídá. Mířenou ránu jistoty podle bodu 1.2 žadatel provádí jen tehdy a tak, jak určí zkušební komisař, a s nabitím zbraně nesouvisí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.2 a 1.3
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí, že dokud není po nabití zbraně a přípravě ke střelbě vydán pokyn ke střelbě:
A) musí být prst ruky mimo lučík zbraně; zbraň neustále směřuje do bezpečného směru.
B) žadatel musí samostatně provést vybití zbraně a popřípadě odevzdat střelivo, u kterého došlo k selhači, na místě přítomnému kontrolnímu orgánu policie.
C) musí být prst ruky mimo ovládací prvky zbraně a žadatel se nesmí žádnou končetinou dotýkat zařízení střelnice.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Bod 1.3 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že dokud není vydán pokyn ke střelbě, musí být prst ruky mimo lučík zbraně a zbraň neustále směřuje do bezpečného směru. Pravidlo se týká lučíku, ne všech ovládacích prvků zbraně, a nezakazuje dotýkat se zařízení střelnice. Samostatné vybití zbraně ani odevzdání náboje policii se před pokynem ke střelbě nevyžaduje. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.3
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí, že prst ruky na spoušti nebo v prostoru lučíku:
A) se považuje za porušení zásad bezpečného nakládání se zbraní, s výjimkou případů, kdy je do prostoru lučíku vložen jiný prst než ukazováček střílející ruky, případně prst jiné než silné ruky osoby provádějící manipulaci se zbraní, anebo prst ruky jiné osoby.
B) se považuje za běžnou součást manipulace se zbraní, s výjimkou případů, kdy zkušební komisař vkládání prstu ruky na spoušť nebo do prostoru lučíku výslovně zakáže, anebo pokud do prostoru, který byl určen jako bezpečný směr, vstoupí osoba anebo nachází-li se tam zvíře nebo větší majetková hodnota.
C) se považuje za porušení zásad bezpečného nakládání se zbraní, s výjimkou případů, kdy je stisknutí spouště nezbytné k záměrnému provedení výstřelu nebo je v případě nenabité zkontrolované zbraně nezbytné pro manipulaci, například provedení rány jistoty, nebo pokud takovou manipulaci se zbraní stanovuje její výrobce, například před nebo při rozebrání zbraně.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 1.4 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek považuje prst na spoušti nebo v prostoru lučíku za porušení zásad bezpečného nakládání se zbraní. Výjimky jsou tři: stisknutí spouště nezbytné k záměrnému výstřelu, manipulace s nenabitou zkontrolovanou zbraní, která stisknutí vyžaduje (například rána jistoty), a postup stanovený výrobcem, třeba před rozebráním zbraně nebo při něm. Výjimku pro jiný prst než ukazováček ani běžné vkládání prstu do lučíku nařízení nezná. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.4
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se přerušení střelby provede:
A) pokud žadatel o vydání zbrojního oprávnění dostřílí stanovený počet nábojů pro nástřelnou položku nebo pro hodnocenou část střelby na terč v rámci praktické části zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.
B) s ohledem na konkrétní charakter situace, která k přerušení střelby vedla, například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou nebo v případě jiné události neumožňující pokračovat bezpečně ve střelbě; přitom je nezbytné směřovat zbraň do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody.
C) kontrolou zbraně, přičemž vždy se provede mířená rána jistoty do bezpečného směru, který na začátku praktické části zkoušky určí zkušební komisař.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 1.5 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se střelba přeruší s ohledem na konkrétní situaci, například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou nebo při jiné události, kvůli které nelze bezpečně pokračovat. Zbraň přitom musí směřovat do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody. Lze například provést kontrolu zbraně nebo ji zajistit vnější manuální pojistkou; mířená rána jistoty povinná není. Přerušení tedy není běžné dostřílení stanoveného počtu nábojů. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.2 a 1.5
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky se při ukončení střelby:
A) provede kontrola zbraně.
B) musí zkušebnímu komisaři zřetelně slovně ohlásit, zda v průběhu střelby došlo k závadě na zbrani nebo střelivu anebo k jiné mimořádné události.
C) provede rozborka a sborka zbraně v rozsahu nezbytném pro vyčištění zbraně po ukončení střelby.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Bod 1.6 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek je stručný: při ukončení střelby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 přílohy. Jejím účelem je zbraň vybít a uvést do stavu bezpečného pro odložení nebo další manipulaci (bod 2.1). Slovní hlášení závad nařízení při ukončení střelby nepožaduje a rozebrání a složení zbraně kvůli čištění upravuje samostatně bod 4. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.6 a 2.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky je účelem kontroly zbraně:
A) důkladné zjištění technického stavu zbraně, zejména zjištění prasklin hlavně, závěru a rámu zbraně.
B) příprava zbraně pro nabití, vybití nebo k nošení.
C) její vybití a uvedení do stavu bezpečného pro odložení zbraně nebo další manipulaci, například rozebrání zbraně.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle bodu 2.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek je účelem kontroly zbraně její vybití a uvedení do stavu bezpečného pro odložení zbraně nebo další manipulaci, například rozebrání. Kontrola tedy nepřipravuje zbraň k nabití ani k nošení. Zjišťování technického stavu k ní nepatří: kontrola technického stavu vnitřního mechanismu ani ověření funkčnosti zbraně nejsou podle téhož bodu povinnou součástí zkoušky. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí, že:
A) mířit na osoby je přípustné pouze se zbraní, která byla kontrolou spolehlivě uvedena do bezpečného stavu.
B) mimo případů naplněných zákonných podmínek nutné obrany a krajní nouze není přípustné mířit na osoby ani v případě, je-li zbraň vybitá, zkontrolovaná nebo nekompletní; úmyslné míření na osoby je v takovém případě porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní.
C) mimo případů naplněných zákonných podmínek nutné obrany a krajní nouze není přípustné mířit na osoby ani v případě, je-li zbraň zkontrolovaná; zkušení držitelé zbrojního oprávnění mohou míření na osoby nanejvýše naznačovat, přičemž si musí být jisti, že zbraň je vybitá nebo nabitá pouze školními nebo cvičnými náboji.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Bod 2.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek výslovně stanoví, že mimo případy naplněných zákonných podmínek nutné obrany a krajní nouze není přípustné mířit na osoby ani tehdy, je-li zbraň vybitá, zkontrolovaná nebo nekompletní. Úmyslné míření na osoby je v takovém případě porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní. Kontrola zbraně tedy míření na osoby nedovoluje a výjimku pro zkušené držitele nařízení nezná. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky ohledně využití dodatečných bezpečnostních prvků konkrétního typu zbraně pro její uvedení do bezpečného stavu platí, že:
A) tyto postupy nejsou povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.
B) žadatel o vydání zbrojního oprávnění musí být schopen prakticky předvést pouze použití prvku pro bezpečné vypuštění napnutého bicího mechanismu (tzv. decocker) a integrovaného zámku spoušťového mechanismu.
C) tyto postupy jsou vyžadovány pouze v případě praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o vydání rozšířeného zbrojního oprávnění.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 2.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek není využití dodatečných bezpečnostních prvků konkrétního typu zbraně pro její uvedení do bezpečného stavu povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti ani komisionální zkoušky. Žadatel tedy nemusí předvádět ani prvek pro bezpečné vypuštění napnutého bicího mechanismu (decocker), ani integrovaný zámek spoušťového mechanismu. Bod 2.1 přitom nerozlišuje mezi žadateli o obecné a o rozšířené zbrojní oprávnění. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.1
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky platí v případě, že je zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, který je při kontrole zbraně a jejím uvedení do bezpečného stavu ze zbraně vyjmut, že:
A) vybít náboje z vyňatého zásobníku je nezbytné pro zajištění bezpečnosti přítomných osob a pro následnou kontrolu nábojů před jejich uložením do přepravní schránky.
B) vybití nábojů z vyňatého zásobníku není povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky.
C) vybití nábojů z vyňatého zásobníku je nezbytné pouze v případě zásobníků pro krátké zbraně nebo z nadlimitních zásobníků, v případě zásobníků pro dlouhé zbraně, které nejsou nadlimitními zásobníky, není vybití nábojů vyžadováno, protože v tomto případě nehrozí vzhledem k délce zbraně nezáměrná iniciace nabitých nábojů.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Bod 2.1 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, který se při kontrole zbraně a jejím uvedení do bezpečného stavu vyjme, není vybití nábojů z vyňatého zásobníku povinnou součástí zkoušky odborné způsobilosti ani komisionální zkoušky. Pravidlo platí pro zásobníky krátkých i dlouhých zbraní a nevyjímá ani nadlimitní zásobníky. Bezpečný stav zbraně zajišťuje kontrola podle bodu 2.2, jejíž součástí je vyjmutí zásobníku. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 2.1 a 2.2
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí pistole mimo jiné platí, že:
A) se provede vyjmutí zásobníku, po stažení závěru do zadní polohy se přes výhozné okénko provede vizuální kontrola nábojové komory.
B) se provede stažení závěru vzad, a to podle potřeby i vícekrát, dokud není závěr automaticky zachycen v zadní poloze na tzv. střelecké pohotovosti.
C) se provede vyjmutí zásobníku a stažení závěru do zadní polohy; v případě starších typů samonabíjecích pistolí, které nejsou vybaveny odnímatelným zásobníkem a neumožňují zachycení závěru v zadní poloze, se tato část kontroly neprovádí a provede se pouze mířená rána jistoty do bezpečného směru.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 2.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se při kontrole samonabíjecí pistole nejprve vyjme zásobník a po stažení závěru do zadní polohy se přes výhozné okénko vizuálně zkontroluje nábojová komora. Opakované stahování závěru až do jeho zachycení v zadní poloze tento bod nepředepisuje. Výjimku pro starší pistole bez odnímatelného zásobníku, u nichž by stačila mířená rána jistoty, nařízení nezná. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí pistole mimo jiné platí, že:
A) se provede kontrola zásobníkové šachty, přičemž pro zajištění bezpečnosti tohoto postupu musí být kontrola provedena k tomu určeným speciálním nástrojem (tzv. magwell).
B) se provede kontrola celkové kapacity zásobníku, a to buď vizuálně pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty.
C) se provede kontrola zásobníkové šachty, zda se v ní nenachází zásobník; tuto kontrolu lze provést vizuálně pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 2.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že se u samonabíjecí pistole zkontroluje zásobníková šachta, zda se v ní nenachází zásobník. Kontrolu lze provést pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty. Zvláštní nástroj nařízení nevyžaduje a nezjišťuje se kapacita zásobníku, jen to, zda v šachtě zásobník není. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí pistole mimo jiné platí, že:
A) po provedení kontroly se závěr sejme ze zbraně a podle potřeby se provede jeho další demontáž.
B) po provedení kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy; v přední poloze závěru se provede rána jistoty.
C) po provedení kontroly lze závěr ponechat v přední poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do zadní polohy a zde jej zachytit na záchytu závěru; v zadní poloze závěru se provede rána jistoty.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 2.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek lze po kontrole samonabíjecí pistole ponechat závěr v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy. Rána jistoty se provádí v přední poloze závěru. Ránu jistoty v zadní poloze závěru nařízení nezná a sejmutí závěru ani další demontáž ke kontrole zbraně nepatří. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole revolveru mimo jiné platí, že:
A) se provede vyklopení nábojového válce a vizuální kontrola jeho nábojových komor.
B) se provede stažení závěru vzad a vizuální nebo pohmatová kontrola nábojových komor a zásobníkové šachty.
C) se provede vyklopení nábojového válce, sklopení hlavňového svazku a vizuální kontrola nábojových komor nábojového válce i hlavňového svazku.
Správná odpověď: A
Proč je to správně U revolveru se podle bodu 2.2 písm. b) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek provede vyklopení nábojového válce a vizuální kontrola jeho nábojových komor. Kontrolu zásobníkové šachty nařízení předepisuje u pistole a dlouhých kulových zbraní (písm. a), c) a d)), ne u revolveru. Sklopení hlavňového svazku postup kontroly revolveru také neobsahuje. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. b)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole revolveru mimo jiné platí, že:
A) odložení revolveru se provede vyklopeným válcem nebo s nábojovým válcem uzamčeným ve zbrani, ale v takovém případě je před odložením zbraně nezbytné provést ránu jistoty, a to minimálně tolikrát, kolik nábojových komor má nábojový válec daného revolveru.
B) odložení revolveru se provede se závěrem v zadní poloze.
C) odložení revolveru se provede s vyklopeným nábojovým válcem.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 2.2 písm. b) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že se odložení zkontrolovaného revolveru provede s vyklopeným válcem. Jiný způsob odložení, například s válcem uzamčeným ve zbrani po opakovaných ranách jistoty, nařízení u revolveru nestanoví. O závěru v zadní poloze hovoří jen u samonabíjecích zbraní. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. b)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí dlouhé kulové zbraně mimo jiné platí, že:
A) se provede vyjmutí zásobníku a vizuální kontrola zásobníkové šachty přes ústí zásobníkové šachty, provede se vyjmutí baterie z pažby nebo podle konstrukce zbraně z jiného umístění a zbraň se odloží.
B) se provede vyjmutí zásobníku; pokud to konstrukce zbraně umožňuje, provede se vizuální kontrola nábojové komory po stažení závěru do zadní polohy přes výhozné okénko a pokud konstrukce zbraně vizuální kontrolu nábojové komory přes výhozné okénko neumožňuje, provede se opakované stažení závěru do zadní polohy s následným vypuštěním do přední polohy.
C) se provede vyjmutí zásobníku, ze kterého se vyjmou náboje, provede se kontrola funkčnosti mířidel a spoušťového a bicího mechanismu, kontrola samonabíjecí dlouhé zbraně končí stažením závěru do zadní polohy, přičemž kontrola nábojové komory se neprovádí, neboť u moderních konstrukcí těchto zbraní je nábojová komora z vnějšku nedostupná a zbraň je vybaven bezpečnostními prvky, které náhodnému výstřelu efektivně brání.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 2.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se u samonabíjecí dlouhé kulové zbraně nejprve vyjme zásobník. Pokud to konstrukce zbraně umožňuje, zkontroluje se nábojová komora pohledem přes výhozné okénko po stažení závěru do zadní polohy; jinak se závěr opakovaně stáhne do zadní polohy a vypustí do přední. Kontrola nábojové komory se tedy nevynechává a vyjímání baterie ani kontrola mířidel k ní nepatří. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. c)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí dlouhé kulové zbraně mimo jiné platí, že:
A) se provede kontrola zásobníkové šachty, zda se v ní nenachází zásobník; tuto kontrolu lze provést vizuálně pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty.
B) se provede kontrola zásobníkové šachty, a to tak že se do ní opakovaně vloží a opět vyjme zásobník, ze kterého byly vybity veškeré náboje.
C) se provede kontrola zásobníkové šachty, zda se v ní nenachází zásobník; tuto kontrolu lze provést manipulací se závěrem nebo k tomu určeným ovládacím prvkem zbraně (tzv. vytahovač podavače zásobníku).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Stejně jako u pistole se podle bodu 2.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek zkontroluje i zásobníková šachta samonabíjecí dlouhé kulové zbraně, zda se v ní nenachází zásobník. Lze to provést pohledem přes výhozné okénko při stažení závěru do zadní polohy nebo pohmatem prsty ruky, která nedrží zbraň, přes ústí zásobníkové šachty. Opakované vkládání vybitého zásobníku ani zvláštní ovládací prvek nařízení nepředepisuje. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. c)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole samonabíjecí dlouhé kulové zbraně mimo jiné platí, že:
A) po provedení kontroly lze zásobník ponechat v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy; v přední poloze zásobníku se provede jeho vizuální kontrola přes výhozné okénko nebo rána jistoty.
B) odložení revolveru se provede se závěrem v zadní poloze.
C) po provedení kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy; v přední poloze závěru se provede rána jistoty.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle bodu 2.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek lze po kontrole samonabíjecí dlouhé kulové zbraně ponechat závěr v zadní poloze, pokud to konstrukce zbraně umožňuje, nebo jej vypustit do přední polohy. Rána jistoty se provádí v přední poloze závěru, stejně jako u samonabíjecí pistole. Poloha se týká závěru, ne zásobníku, a pravidlo pro revolver k samonabíjecí dlouhé zbrani nepatří. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. c)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole opakovací dlouhé kulové zbraně s otočným odsuvným závěrem mimo jiné platí, že:
A) se provede otevření závěru stažením posuvného předpažbí do zadní polohy a vizuální kontrola trubkového zásobníku přes zásobníkovou štolu.
B) se provede vyjmutí zásobníku, otevření závěru a následně vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty.
C) se provede vyjmutí zásobníku, ze kterého se vyjmou náboje, otevření závěru, kontrola opakovací dlouhé kulové zbraně s otočným odsuvným závěrem končí po otevření závěru deaktivací vnější manuální pojistky.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Bod 2.2 písm. d) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek předepisuje u opakovací dlouhé kulové zbraně s otočným odsuvným závěrem vyjmutí zásobníku, otevření závěru a následně vizuální kontrolu nábojové komory a zásobníkové šachty. Stažení posuvného předpažbí ani kontrolu trubkového zásobníku tento postup neobsahuje. Vyjímání nábojů ze zásobníku a deaktivace vnější manuální pojistky k němu také nepatří. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. d)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při kontrole opakovací dlouhé kulové zbraně s otočným odsuvným závěrem mimo jiné platí, že:
A) odložení zbraně se provede po sklopení hlavňového svazku, a to tak, aby ústí hlavní směřovala do bezpečného směru nebo k zemi.
B) odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze; při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně se provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány jistoty.
C) odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze; rána jistoty se provádí vždy také se závěrem v otevřené poloze, protože při provedení rány jistoty s uzamčeným závěrem by mohlo dojít k poškození bicího mechanismu.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 2.2 písm. d) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se opakovací dlouhá kulová zbraň s otočným odsuvným závěrem odkládá se závěrem v otevřené poloze. Při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně se bicí mechanismus vypustí ranou jistoty. Rána jistoty se tedy provádí při uzamčení zbraně, ne při otevřeném závěru, a sklopení hlavňového svazku tento bod nepředepisuje. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. d)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu selhač platí, že:
A) nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 sekund se zbraní směřující do bezpečného směru, výrobce zbraně nebo střeliva může v návodu k použití stanovovat též jinou (vesměs delší) minimální dobu, po kterou je třeba vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci a k výstřelu.
B) nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba jej okamžitě vybít ze zbraně (provést kontrolu zbraně), protože opožděnou iniciací náboje by mohlo dojít k nevratnému poškození zbraně.
C) nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 sekund se zbraní směřující do bezpečného směru, výrobce zbraně nebo střeliva nesmí v návodu k použití stanovovat jinou (kratší nebo delší) minimální dobu, po kterou je třeba po neúspěšné iniciaci náboje vyčkat, protože takové pravidlo by bylo v rozporu s tím, co pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky stanovila vláda nařízením.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 3.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek je třeba při selhači, kdy nedojde k iniciaci náboje, vyčkat nejméně 10 sekund se zbraní směřující do bezpečného směru. Předepisuje-li výrobce zbraně nebo střeliva delší dobu, seznámí s ní zkušební komisař žadatele. Okamžité vybití zbraně tedy odporuje povinnosti vyčkat a s delší dobou stanovenou výrobcem nařízení výslovně počítá. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu selhač platí, že:
A) po vyjmutí náboje ze zbraně je třeba jej umístit na bezpečné místo a vyčkat minimálně 10 sekund, zda nedojde k jeho opožděné iniciaci; rovněž se následně provede kontrola zbraně zkontroluje se zápalník, zda na něm zápalka nezanechala otisk v případě, že závada byla zapříčiněna střelivem.
B) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se selhaný náboj odevzdá správci střelnice, pokud k selhači došlo na střelnici, myslivecké stráži, pokud k selhači došlo při lovu, a Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v ostatních případech.
C) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se provede kontrola zbraně; následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 3.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví pořadí kroků: po uplynutí doby, po kterou se čeká na případnou opožděnou iniciaci náboje, se provede kontrola zbraně podle bodu 2 přílohy a potom se zkontroluje otisk zápalníku na zápalce. Podle otisku se zjišťuje, zda závadu způsobila zbraň, nebo střelivo. Čeká se se zbraní v bezpečném směru, ne s vyjmutým nábojem, a odevzdání selhaného náboje nařízení nepředepisuje. Tatáž otázka je v souboru Ministerstva vnitra i pod číslem 590. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 3.1 a 3.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu slabá rána platí, že:
A) je třeba vyčkat minimálně 10 sekund, přičemž zbraň musí být odložena tak, aby ústí hlavně směřovalo do bezpečného směru, neboť může dojít k opožděné detonaci střely uvízlé v hlavni, výrobce zbraně nebo střeliva může v návodu k použití stanovovat též jinou (vesměs delší) minimální dobu, po kterou je třeba vyčkat, zda nedojde k opožděné detonaci.
B) se provede kontrola zbraně a následně se provede kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně; v případě, že střela je uvízlá v hlavni, pouze se slovně popíše správný postup jejího odstranění.
C) se provede kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, která bude u většiny zbraní v případě střely uvízlé v hlavni možná pouze zasunutím vhodného nástroje (např. vytěráku) ústím hlavně tak, aby byla zjištěna poloha uvízlé střely; po zjištění polohy uvízlé střely se zvolí následný vhodný postup a provede se vybití a kontrola zbraně.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 3.2 písm. b) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se při slabé ráně nejprve provede kontrola zbraně a poté kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, které u zbraní většiny konstrukcí předchází rozebrání zbraně. Je-li střela uvízlá v hlavni, správný postup jejího odstranění se jen slovně popíše. Vyčkávání jako u selhače je možné, ale nevyžaduje se, a zasunutí nástroje do hlavně před kontrolou zbraně odporuje stanovenému pořadí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. b)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu slabá rána platí, že:
A) provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytný pro její rozebrání.
B) provedení rány jistoty je možné až po uplynutí doby 10 sekund, po kterou musí zbraň směřovat ústím hlavně do bezpečného směru, provedením rány jistoty dojde k opožděné iniciaci střeliva a je možné pokračovat obdobně jako v případě řešení závady na zbrani nebo střelivu typu selhač.
C) provedení rány jistoty není možné ani po provedení kontroly zbraně, protože by došlo k uvolnění spoušťového a bicího mechanismu a následný vývoj eventuálního výstřelu by byl nepředvídatelný.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Bod 3.2 písm. b) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek výslovně uvádí, že provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní, a to zejména pokud je takové uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytné pro její rozebrání. Rána jistoty následuje až po kontrole, tedy po vybití zbraně, a čekání 10 sekund se u slabé rány nevyžaduje. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. b)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu selhač platí, že:
A) po vyjmutí náboje ze zbraně je třeba jej umístit na bezpečné místo a vyčkat minimálně 10 sekund, zda nedojde k jeho opožděné iniciaci; rovněž se následně provede kontrola zbraně zkontroluje se zápalník, zda na něm zápalka nezanechala otisk v případě, že závada byla zapříčiněna střelivem.
B) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se selhaný náboj odevzdá správci střelnice, pokud k selhači došlo na střelnici, myslivecké stráži, pokud k selhači došlo při lovu, a Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v ostatních případech.
C) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se provede kontrola zbraně; následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 3.2 písm. a) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví pořadí kroků: po uplynutí doby, po kterou se čeká na případnou opožděnou iniciaci náboje, se provede kontrola zbraně podle bodu 2 přílohy a potom se zkontroluje otisk zápalníku na zápalce. Podle otisku se zjišťuje, zda závadu způsobila zbraň, nebo střelivo. Čeká se se zbraní v bezpečném směru, ne s vyjmutým nábojem, a odevzdání selhaného náboje nařízení nepředepisuje. Tatáž otázka je v souboru Ministerstva vnitra i pod číslem 587. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 3.1 a 3.2 písm. a)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu slabá rána platí, že:
A) vyčkání před dalším postupem po slabé ráně obdobně jako v případě selhače je nezbytné, neboť žadatel o vydání zbrojního oprávnění musí v takové situaci minimálně po dobu 10 sekund vyčkat na pokyn zkušebního komisaře, že má být další postup zahájen.
B) vyčkávání před dalším postupem po slabé ráně obdobně jako v případě selhače (tj. minimálně po dobu 10 sekund) je možné, ale nevyžaduje se.
C) vyčkávání před dalším postupem po slabé ráně obdobně jako v případě selhače (tj. minimálně po dobu 10 sekund) je neakceptovatelné a jde o porušení zásad bezpečného nakládání se zbraněmi a střelivem, protože vlivem času může slabá rána přejít v ránu silnou.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle bodu 3.2 písm. b) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek je vyčkávání před dalším postupem po slabé ráně obdobně jako u selhače možné, ale nevyžaduje se. Žadatel tedy nemusí čekat 10 sekund ani na pokyn komisaře, a pokud počká, zásady bezpečného nakládání se zbraní tím neporušuje. Povinné vyčkání nejméně 10 sekund nařízení stanoví jen pro selhač (písm. a)). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a) a b)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu zádržka platí, že:
A) závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter, přičemž zpravidla se nejprve provede vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a vnější vizuální kontrola zbraně a zjištění druhu závady.
B) závadu je třeba řešit s ohledem na konkrétní výrobní provedení použitého střeliva, přičemž v případě, že je použitou pouze školní nebo cvičné střelivo, postačí k řešení závady vyjmutí zásobníku a zpětné vložení zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem.
C) závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter, přičemž pokud došlo vlivem zádržky k závadě typu slabá rána, je třeba vyčkat minimálně 10 sekund se zbraní směřující do bezpečného směru; výrobce zbraně nebo střeliva může v návodu k použití stanovovat též jinou (vesměs delší) minimální dobu, po kterou je třeba vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci a k výstřelu.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Bod 3.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že zádržku je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter. Zpravidla se nejprve vyjme zásobník, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a provede se vnější vizuální kontrola zbraně a zjištění druhu závady. Postup se neřídí druhem použitého střeliva a vyčkávání nejméně 10 sekund nařízení stanoví pro selhač, ne pro zádržku. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. c)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu zádržka platí, že:
A) odstranění závady se provádí s ohledem na její charakter, a to zejména kontrolou průchodnosti vývrtu hlavně po provedení kontroly zbraně; nejčastěji bude k odstranění závady typu zádržka postačovat výměna zásobníku za zásobník s vytahovačem, který vykazuje lepší kluzné vlastnosti.
B) po uplynutí doby, po kterou je nutné vyčkat, zda nedojde k opožděné iniciaci náboje a k výstřelu, se provede kontrola zbraně; následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem.
C) odstranění závady se provádí s ohledem na její charakter, a to zejména odstraněním vzpříčeného nebo zaseklého náboje nebo nábojnice z zbraně; nejčastěji bude k odstranění závady typu zádržka postačovat po vyjmutí zásobníku opakované stažení a vypuštění závěru do přední polohy.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle bodu 3.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek se zádržka řeší s ohledem na její konkrétní charakter: po vyjmutí zásobníku a zjištění druhu závady se odstraní příčina zádržky, například vzpříčený náboj, který nařízení samo zmiňuje. Kontrola průchodnosti vývrtu hlavně patří k postupu při slabé ráně (písm. b)) a vyčkávání s kontrolou otisku zápalníku k postupu při selhači (písm. a)). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky při řešení závady na zbrani nebo střelivu typu zádržka platí, že:
A) v případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno využít k řešení závady jiné zásobovací mechanismy zbraně, tj. například vyklopit revolverový válec nebo na místo odnímatelného zásobníku vložit pevnou nábojovou schránku.
B) v případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a odstranit příčinu zádržky přes výhozné okénko.
C) provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo k zádržce, je porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytný pro její rozebrání.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Bod 3.2 písm. c) přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek pamatuje i na případ, kdy nelze vysunout zásobník, například kvůli náboji vzpříčenému ve vývodkách zásobníku. Pak je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a příčinu zádržky odstranit přes výhozné okénko. Využití jiných zásobovacích mechanismů, třeba vyklopení válce nebo vložení pevné nábojové schránky, nařízení k řešení zádržky neuvádí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. c)
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky příprava zbraně k jejímu částečnému rozebrání a složení v rozsahu nezbytném pro vyčištění zbraně spočívá v:
A) praktickém předvedení kontroly zbraně a následném slovním popisu postupu vyčištění zbraně, jehož součástí je i vysvětlení jeho zásad ohledně samotného čištění, rozebírání a skládání zbraně pro čištění, používání pomůcek a látek pro čištění atd.
B) praktickém předvedení kontroly zbraně a následném slovním popisu postupu vyčištění zbraně, střeliva, pouzder pro nošení zbraně, přebíjecích a delaboračních strojů a nástrojů, jakož i pomůcek a látek pro čištění atd.
C) praktickém předvedení kontroly zbraně a následném slovním popisu postupu vyčištění zbraně, uvedení hlavních zásad provádění drobných oprav povrchové úpravy zbraně a střeliva, rozebrání a složení zbraně v rozsahu nezbytném pro odstranění zaseklých nebo vzpříčených pomůcek a látek pro čištění atd.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle bodu 4 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek spočívá příprava zbraně k částečnému rozebrání a složení v praktickém předvedení kontroly zbraně a ve slovním popisu postupu vyčištění zbraně. Popis vysvětluje zásady čištění po střelbě i při znečištění, rozebírání a skládání podle návodu výrobce, používání pomůcek a látek pro čištění, zvýšenou opatrnost při znečištění rukou mazivy, kontrolu průchodnosti vývrtu a ověření správného složení. Čištění střeliva, pouzder nebo přebíjecích strojů ani opravy povrchové úpravy k tomu nepatří. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 4
Z hlediska základních pravidel pro manipulaci se zbraní a střelbu stanovených pro průběh zkoušky odborné způsobilosti nebo komisionální zkoušky mají být při přípravě zbraně k jejímu částečnému rozebrání a složení v rozsahu nezbytném pro vyčištění zbraně mimo jiné vysvětleny zásady pro ověření správného složení zbraně po jejím vyčištění; účelem ověření správného složení zbraně po jejím vyčištění může mimo jiné být:
A) zjistit opakovanou kontrolou zbraně, vkládáním zbraně do pouzdra a jejím vyjímáním z pouzdra při současném provádění tzv. suchého tréninku, zda nedošlo k samovolného posunutí středního bodu zásahu zbraně nebo k zneprůchodnění vývrtu hlavně.
B) zjistit praktickou manipulací s pohyblivými částmi zbraně, zda míra jejich pokrytí odpovídajícím mazivem odpovídá požadavkům na zajištění spolehlivého funkčního cyklu zbraně a při jejich pohybu nedochází k mechanickým nebo akustickým jevům naznačujícím nedostatečné promazání, které by mohlo mít vliv na pevnost hlavních částí zbraně, u kterých ke vzájemnému pohybu docházet nemá.
C) zjistit praktickou manipulací s pohyblivými částmi zbraně, zda jejich vzájemný pohyb odpovídá funkčnímu cyklu zbraně a při jejich pohybu nedochází k zasekávání nebo naopak samovolné demontáži; rovněž je na místě ověření pevnosti sestavení částí, u kterých vzhledem ke konstrukčnímu řešení zbraně ke vzájemnému pohybu docházet nemá.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Bod 4 přílohy č. 2 nařízení vlády o provádění zkoušek řadí mezi zásady, které žadatel při přípravě zbraně k čištění vysvětluje, i ověření správného složení zbraně po jejím vyčištění (písm. g)). Ověřuje se praktickou manipulací s pohyblivými částmi: jejich vzájemný pohyb má odpovídat funkčnímu cyklu zbraně, nesmějí se zasekávat ani samovolně rozpojovat a části, které se pohybovat nemají, musí držet pevně. Posun středního bodu zásahu ani míra promazání se správným složením nesouvisejí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 4 písm. g)
Závazné technické požadavky na výrobní provedení zbraní jsou stanoveny:
A) na obecné úrovni v opatřeních obecné povahy, která v podobě technických norem vydává Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, a dále pak v rozhodnutích odborných institucí Evropské unie a konečně ve stanoviscích Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, která však zavazují pouze členy této asociace.
B) na obecné úrovni samotným zákonem o zbraních a střelivu a dále pak nařízením vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva, a v některých případech také v právních aktech Evropské unie (jako například u znehodnocených zbraní nebo poplašných a signalizačních zbraní) nebo v mezinárodních smlouvách (například rozměry nábojových komor a vývrtů hlavní palných zbraní).
C) stanovovány vždy v konkrétním případě policií, která při tom vychází z potřeb zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti, a Ministerstva vnitra, které může v případě vyhlášení krizového stavu nařídit retroaktivní úpravu výrobního provedení konkrétních typů zbraní, a to na náklady osob, které s takovými zbraněmi nakládají.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Obecný rámec dává zákon o zbraních a střelivu, který v § 6 odst. 2 ukládá vládě stanovit nařízením technické požadavky na výrobní provedení zbraní kategorie PO a NO. Tím je nařízení o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva, které podle § 1 zapracovává předpisy Evropské unie a navazuje na ně, například u poplašných a signalizačních zbraní. Technické požadavky na znehodnocování stanoví přímo použitelný předpis EU a u zbraní, na které se nevztahuje, nařízení vlády (§ 94 odst. 1 zákona). Příloha č. 1 nařízení navíc odkazuje na tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor Mezinárodní stálé komise pro zkoušení ručních palných zbraní (CIP). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 6 odst. 2; zákon č. 90/2024 Sb., § 94 odst. 1; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 1 odst. 1 a příloha č. 1
Z hlediska technických požadavků na způsob zabezpečení zbraně nebo střeliva při jejich krátkodobém uložení ve vozidle platí, že:
A) při krátkodobém uložení nejvýše 2 zbraní kategorie R2, R3 nebo R4 anebo střeliva kategorie S2 nebo S3 v počtu nejvýše 1000 nábojů ve vozidle nepřesahujícím 4 hodiny musí být zabezpečení provedeno uzamčením zbraně nebo střeliva v uzamykatelné plastovém nebo kovovém kufru nebo obdobné schránce, které nejsou při pohledu z vnějšku vozidla ani částečně viditelné a které jsou upevněny ke karoserii vozidla; kufr nebo schránku nesmí být možné otevřít nebo oddělit od karoserie bez použití dílenského nářadí.
B) při krátkodobém uložení nejvýše 2 zbraní kategorie R1 nebo R2 a současně nejvýše 2 zbraní kategorie R3 nebo R4 a střeliva v počtu nejvýše 1000 nábojů nebo 5 kg bezdýmného nebo černého prachu a 15 000 ks zápalek typu W209 ve vozidle nepřesahujícím 4 hodiny musí být zabezpečení provedeno uložením zbraně nebo střeliva v uzamykatelné schráně, která splňuje požadavky odolnosti proti vloupání alespoň 15 odporových jednotek; při stanovení odolnosti proti vloupání se přiměřeně použije technická norma ČSN EN 1143-1 nebo ČSN EN 14450+A1.
C) zákon o zbraních a střelivu nepřipouští ani krátkodobé uložení zbraně nebo střeliva ve vozidla, naopak platí zásada, že „auto není trezor“ a zbraně nebo střelivo tak mohou být v souvislosti s dopravou ukládány pouze v zapečetěných ocelových kontejnerech pro intermodální přepravu, přičemž však uložení zbraní nebo střeliva v takových kontejnerech nesmí přesáhnout 4 hodiny.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle § 13 odst. 1 nařízení vlády o technických požadavcích se při krátkodobém uložení nejvýše 2 zbraní kategorie R2, R3 nebo R4 anebo nejvýše 1000 nábojů kategorie S2 nebo S3 ve vozidle, nejdéle na 4 hodiny, zbraně nebo střelivo zamknou v uzamykatelném plastovém nebo kovovém kufru či obdobné schránce. Ta nesmí být zvenku ani částečně vidět, musí být upevněna ke karoserii a bez dílenského nářadí ji nelze otevřít ani oddělit. Zákon krátkodobé uložení ve vozidle připouští (§ 83 odst. 4 písm. a) bod 3) a odolnost 15 odporových jednotek je požadavek § 10 nařízení na ocelové schránky a skříně. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 1; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 10 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 83 odst. 4
Z hlediska technických požadavků na způsob zabezpečení zbraně nebo střeliva při jejich krátkodobém uložení ve vozidle platí, že:
A) zbraň nebo střelivo, které jsou stanoveným způsobem zabezpečovány při jejich krátkodobém uložení ve vozidle, smí být umístěny pouze v té části vozidla, do které je z vnějšího prostoru vidět, a to tak, aby osoba, která za zabezpečení zbraní a střeliva nese odpovědnost, mohla provádět jejich pravidelnou vizuální kontrolu v intervalech, které nesmějí přesáhnout 4 hodiny.
B) zbraň nebo střelivo, které je ve vozidle uloženo po dobu delší než 4 hodiny, musí být zabezpečeno způsobem, který stanoví vláda nařízením; to neplatí, je-li zabezpečení zbraní provedeno jiným vhodným způsobem se srovnatelnou účinností (například pomocí psa bojového plemene přítomného ve vozidle po celou dobu uložení zbraní nebo střeliva).
C) zbraň nebo střelivo, které jsou stanoveným způsobem zabezpečovány při jejich krátkodobém uložení ve vozidle, smí být umístěny pouze v té části vozidla, která je chráněna uzavřenou pevnou kovovou karoserií; okna a jiné obdobné otvory vozidla musí být plně uzavřeny a vozidlo musí být standardním způsobem uzamčeno.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle § 13 odst. 2 nařízení vlády o technických požadavcích smějí být zbraně nebo střelivo při krátkodobém uložení ve vozidle jen v té části vozidla, kterou chrání uzavřená pevná kovová karoserie. Okna a jiné obdobné otvory musí být plně uzavřeny a vozidlo musí být standardním způsobem uzamčeno. Umístění na viditelném místě odporuje § 13 odst. 1, podle něhož schránka nesmí být zvenku ani částečně vidět, a uložení na déle než 4 hodiny už krátkodobým uložením není. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 2; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 1
Z hlediska technických požadavků na způsob zabezpečení zbraně nebo střeliva při jejich krátkodobém uložení ve vozidle platí, že:
A) zbraň zabezpečovaná při krátkodobém uložení ve vozidle musí být zajištěna vnější manuální pojistkou, nebo v případě, že takovým ovládacím prvkem není vybavena, musí být vybavena automatickou blokovou pojistkou úderníku, která musí zůstat aktivní po celou dobu uložení zbraně ve vozidle.
B) zbraň zabezpečovaná při krátkodobém uložení ve vozidle nesmí být v nabitém stavu a střelivo musí být uloženo odděleně od zbraně.
C) zbraň zabezpečovaná při krátkodobém uložení ve vozidle nesmí být v nabitém stavu a střelivo musí být po celou dobu uložení ve vozidle delaborováno.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle § 13 odst. 3 nařízení vlády o technických požadavcích nesmí být zbraň zabezpečovaná při krátkodobém uložení ve vozidle v nabitém stavu a střelivo musí být uloženo odděleně od zbraně. Zajištění zbraně pojistkou ani aktivní blokovou pojistku úderníku nařízení pro uložení ve vozidle nepožaduje a delaboraci střeliva také nepředepisuje. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 3
Maximální doba, po kterou lze ve vozidle ponechat zbraň nebo střelivo při jejich krátkodobém uložení, nesmí přesáhnout:
A) 12 hodin.
B) 4 hodiny.
C) 48 hodin.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o technických požadavcích v § 13 odst. 1 upravuje krátkodobé uložení zbraní nebo střeliva ve vozidle, které nepřesahuje 4 hodiny. Jiné uložení ve vozidle než krátkodobé zákon o zbraních a střelivu neupravuje: odchylný způsob zabezpečení připouští v § 83 odst. 4 písm. a) bod 3 právě jen pro krátkodobé uložení ve vozidle. Delší doby, například 12 nebo 48 hodin, tedy nepřicházejí v úvahu. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 83 odst. 4
Z hlediska zabezpečování zbraně a střeliva ve vozidle, nesmí doba jejich dlouhodobého uložení přesáhnout:
A) 10 pracovních dnů.
B) dlouhodobé uložení zbraní nebo střeliva ve vozidle je možné po neomezenou dobu, pokud jsou splněny technické požadavky na zabezpečení stanovené příslušnou Českou technickou normou pro oblast balistické odolnosti.
C) dlouhodobé uložení zbraní nebo střeliva ve vozidle zákon o zbraních a střelivu nepřipouští.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu upravuje ve vozidle jen krátkodobé uložení: odchylný způsob zabezpečení pro ně připouští § 83 odst. 4 písm. a) bod 3 a nařízení vlády o technických požadavcích ho v § 13 odst. 1 omezuje na nejvýše 4 hodiny. Ostatní uložené zbraně a střelivo se zabezpečují podle § 83 odst. 2 a 3 zákona ve schránce, skříni, zvláštním zařízení, trezoru, místnosti nebo samostatném objektu. Pro vozidlo zákon žádný způsob dlouhodobého uložení nestanoví a technickou normu balistické odolnosti zákon ani nařízení pro tento případ nezmiňují. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 83 odst. 2 až 4; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 13 odst. 1
Nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva stanovuje ohledně přechovávání aktivních komponentů střeliva mimo jiné, že:
A) aktivní komponenty střeliva musí být přechovávány v uzavřených originálních obalech výrobce a takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich zahoření nebo iniciaci anebo k přímému ohrožení života nebo zdraví osob po nezamýšleném zahoření nebo iniciaci těchto komponentů.
B) aktivní komponenty střeliva musí být přechovávány v obalech označených vhodně takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich vzájemné záměně a aby současně v jednom obalu nebylo přechováváno méně než 50 gramů bezdýmného nebo 150 gramů černého prachu, neboť při menším množství nebezpečně narůstá riziko iniciace vlivem výboje statické elektřiny.
C) aktivní komponenty střeliva musí být přechovávány v uzavřených originálních obalech výrobce a takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich nezamýšlenému nabití do zbraně nebo k záměně za rážově nepříslušné jednotné náboje.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle § 22 odst. 1 nařízení vlády o technických požadavcích se aktivní komponenty střeliva přechovávají v uzavřených originálních obalech výrobce a tak, aby nemohlo dojít k jejich zahoření nebo iniciaci působením ohně, jisker či tepla ani mechanickým působením, například nárazem nebo pádem, a aby případné zahoření nebo iniciace přímo neohrozily život nebo zdraví osob. Minimální množství prachu v jednom obalu nařízení nestanoví a pravidlo nemíří na záměnu nábojů ani na jejich nabití do zbraně. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 22 odst. 1
Nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva stanovuje ohledně přechovávání aktivních komponentů střeliva mimo jiné, že:
A) aktivní komponenty střeliva musí být přechovávány mimo prostory určené k obývání, a v minimální vzdálenosti 2 m od nejbližšího elektrického zařízení nebo vedení elektrické energie.
B) každý druh aktivních komponentů střeliva musí být uložen odděleně od jiných druhů aktivních komponentů tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně; zejména je třeba zabránit záměně zápalek typu W209 za zápalky typu Gévelot, neboť tato záměna může vést k fatální havárii zbraně konstruované na principu doutnákového, kolečkového, křesadlového nebo perkusního zámkového systému nebo na principu jehlovky.
C) aktivní komponenty střeliva musí být přechovávány v suchu a odděleně od lehce vznětlivých nebo snadno hořlavých látek a předmětů; každý druh aktivních komponentů střeliva musí být uložen odděleně od jiných druhů aktivních komponentů tak, aby nemohlo dojít k jejich řetězové iniciaci.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle § 22 odst. 2 nařízení vlády o technických požadavcích se aktivní komponenty střeliva přechovávají v suchu a odděleně od lehce vznětlivých nebo snadno hořlavých látek a předmětů. Každý druh se ukládá odděleně od ostatních druhů tak, aby nemohlo dojít k jejich řetězové iniciaci. Oddělené uložení tedy nemá zabránit záměně druhů zápalek a nařízení nestanoví ani minimální vzdálenost od elektrických zařízení nebo vedení. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 22 odst. 2
Z hlediska nakládání s aktivními komponenty střeliva při přebíjení střeliva podle nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva platí, že:
A) při přebíjení nábojů musí být dodržována omezení, která mají vliv na ráži výsledného náboje, přičemž v případě, že dojde vlivem nedodržení postupů nebo tolerancí v průběhu přebíjení ke změně ráže, musí být tato změna držitelem zbrojního oprávnění zřetelně vyznačena na náboji a na zbrani.
B) při přebíjení nábojů musí být dodržována omezení, která mají vliv na maximální tlaky vznikající při výstřelu a na manipulační bezpečnost, plynoucí z technických údajů uváděných výrobci jednotlivých aktivních komponentů střeliva, střel a zařízení určených k přebíjení střeliva, které jsou při přebíjení střeliva použity.
C) při přebíjení nábojů musí být dodržována omezení vyplývající z konstrukce zbraně, zejména pak její nábojové komory a zásobovacího ústrojí; náboje, které po nabití do zásobníku zbraně mohou způsobit závady při přebíjení, musí být odevzdány krajskému ředitelství policie k úřednímu zničení.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle § 23 nařízení vlády o technických požadavcích se při přebíjení nábojů dodržují omezení, která mají vliv na maximální tlaky vznikající při výstřelu a na manipulační bezpečnost. Vyplývají z technických údajů výrobců použitých aktivních komponentů střeliva, střel a zařízení určených k přebíjení. Změnu ráže přebíjeného náboje ani odevzdávání nábojů policii ke zničení nařízení neupravuje. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 23
Podle nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva je celkové maximální množství daného druhu aktivního komponentu střeliva, se kterým může jedna fyzická osoba oprávněná nakládat se střelivem kategorie S4, nejde-li o držitele zbrojní licence, v kterýkoli okamžik podle zákona o zbraních a střelivu nakládat (tzv. obecný množstevní limit):
A) 10 kg v případě bezdýmného prachu, 3 kg v případě černého loveckého prachu, 15 000 ks zápalek pro kulové zbraně, 10 000 ks zápalek pro brokové zbraně a 15 000 ks perkusních zápalek.
B) 25 kg střelného prachu a 10 000 ks zápalek.
C) 10 kg střelného prachu, 15 000 ks zápalek, 100 ks rozbušek a 20 metrů bleskovice.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Obecný množstevní limit je podle § 24 odst. 2 nařízení vlády o technických požadavcích celkové maximální množství daného druhu aktivního komponentu střeliva, se kterým může jedna osoba v kterýkoli okamžik nakládat. Příloha č. 6 ho stanoví na 10 kg bezdýmného prachu, 3 kg černého loveckého prachu, 15 000 zápalek pro kulové náboje, 10 000 zápalek pro brokové náboje a 15 000 perkusních zápalek. Rozbušky a bleskovice aktivními komponenty střeliva nejsou (příloha č. 1 bod 2.1 zákona) a limit pro svítící střely se této osoby netýká, protože svítící střely patří do kategorie S2 (příloha č. 2 bod 2.2.3 zákona). Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 24 odst. 2 a příloha č. 6; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.1 a příloha č. 2 bod 2
Podle nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva se do obecného množstevního limitu aktivních komponentů střeliva, se kterým může jedna fyzická osoba oprávněná nakládat se střelivem kategorie S4, nejde-li o držitele zbrojní licence, v kterýkoli okamžik podle zákona o zbraních a střelivu nakládat, započítává:
A) vedle aktivních komponentů střeliva obsažených samostatně v originálních obalech výrobce také množství aktivních komponentů střeliva obsažených v kompletních nábojích, nábojkách a nábojnicích se zápalkou, se kterými daná osoba nakládá v souladu se zákonem.
B) množství aktivních komponentů střeliva sumárně a vždy se použije vyšší z obecných množstevních limitů pro určitou skupinu aktivních komponentů střeliva, tzn. že se sčítají hmotnostní množství prachů bez ohledu na to, jde-li o bezdýmný nebo černý prach, a počty kusů zápalek bez ohledu na jejich typ.
C) každý druh aktivních komponentů střeliva samostatně, tzn. že pro každý druh aktivního komponentu střeliva je určen samostatný obecný množstevní limit, a množství různých aktivních komponentů střeliva se nesčítají.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Podle § 24 odst. 2 nařízení vlády o technických požadavcích se obecný množstevní limit vztahuje vždy k danému druhu aktivního komponentu střeliva. Každý druh má v příloze č. 6 vlastní limit a množství různých druhů se nesčítají: 10 kg bezdýmného prachu a 3 kg černého loveckého prachu jsou dva samostatné limity. Aktivní komponenty obsažené v kompletních nábojích, nábojkách a nábojnicích se zápalkou se do limitů nezapočítávají (příloha č. 6, pravidlo 1). Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 24 odst. 2 a příloha č. 6
Podle nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva představuje výše uvedený obrazec:
A) předepsané identifikační označení tuzemského držitele zbrojní licence skupiny D, které je v rámci činnosti podnikatele v oboru zbraní a střeliva povinen používat k označení jím vyrobených, upravených nebo opravených zbraní.
B) kontrolní znehodnocovací značku, kterou držitel zbrojní licence vyznačuje na všechny hlavní části palné zbraně ihned po jejich znehodnocení.
C) ověřovací značku Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, která se vyznačuje na delaborované zbraně na základě přezkoušení jejich funkčnosti.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Obrazec s velkým písmenem D nad písmeny CZ, s rokem provedení nevratné úpravy a s identifikací osoby, která ji provedla, je kontrolní znehodnocovací značka; její vzor stanoví příloha č. 3 nařízení vlády o technických požadavcích. Podle § 94 odst. 2 zákona o zbraních a střelivu ji držitel zbrojní licence skupiny ZL1 vyznačí na všechny hlavní části palné zbraně ihned po jejich znehodnocení. Nejde o ověřovací značku Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva ani o označení výrobce či opravce zbraní. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., příloha č. 3; zákon č. 90/2024 Sb., § 94 odst. 2
Podle nařízení vlády o technických požadavcích a dalších specifikacích pro některé zbraně, střelivo a střelnice a pro zabezpečení zbraní a střeliva představují výše uvedené obrazce:
A) verifikační znehodnocovací značky, jejichž vyznačením na znehodnocené zbrani příslušný orgán, kterým je Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany, potvrzuje, že znehodnocená zbraň prošla kontrolou a znehodnocení bylo provedeno v souladu se stanovenými technickými požadavky.
B) kontrolní ověřovací značky, jejichž vyznačením na znehodnocené zbrani příslušný orgán, kterým je Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany, potvrzuje, že daná zbraň byla v souladu s požadavky na přeshraniční přepravu dovezena z jiného členského státu Evropské unie nebo vyrobena na území České republiky pod dohledem autorizovaného zbrojního inspektora.
C) typové verifikační značky, jejichž vyznačením na znehodnocené zbrani příslušný orgán, kterým je Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Ministerstvo obrany, potvrzuje, že daná zbraň podléhající registraci byla schválena pro uvedení buď v rámci celého vnitřního trhu Evropské unie nebo pouze v rámci území České republiky, anebo schválena pro použití ozbrojenými silami České republiky.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Vyobrazené značky jsou verifikační znehodnocovací značky podle přílohy č. 4 nařízení vlády o technických požadavcích: „EU CZ“ se zkratkou Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva u zbraní, na které se vztahuje přímo použitelný předpis EU o znehodnocování, a „CZ“ se zkratkou úřadu nebo Ministerstva obrany u ostatních zbraní, vždy s rokem kontroly. Podle § 94 odst. 5 zákona je úřad nebo ministerstvo vyznačí po kontrole, když byla zbraň znehodnocena v souladu s technickými požadavky. S přeshraniční přepravou ani schvalováním typu zbraně nesouvisejí. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., příloha č. 4; zákon č. 90/2024 Sb., § 94 odst. 5

Zdroj otázek

Otázky a odpovědi přebíráme beze změn ze Souboru testových otázek pro teoretickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, který zveřejňuje Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky). Ministerstvo u souboru uvádí: platné od 1. 1. 2026 (aktualizováno 12. 11. 2025). Soubor se správnými odpověďmi zveřejňuje proto, že mu to ukládá § 27 odst. 1 zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.

Soubor testových otázek na webu Ministerstva vnitra (PDF)

Otázky a správné odpovědi porovnány se souborem ministerstva dne 27. září 2026

Yurkap je nezávislá pomůcka a není službou Ministerstva vnitra.