III. Jiné právní předpisy: otázky a správné odpovědi

Všech 39 otázek se správnými odpověďmi

Otázky 610–648

610. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon:

     A) má toliko občan České republiky, přičemž toto právo si s sebou nese i při cestách do zahraničí (uplatňuje se zde tzv. personalita práva).
     B) má pouze držitel rozšířeného zbrojního oprávnění.
     C) je základním právem uvedeným v Listině základních práv a svobod.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní zaručuje Listina základních práv a svobod v čl. 6 odst. 4, a to za podmínek, které stanoví zákon. Listina, vyhlášená jako součást ústavního pořádku, toto právo zařazuje mezi základní lidská práva a svobody. Právo přitom nepatří jen občanům České republiky ani jen držitelům rozšířeného zbrojního oprávnění: základní práva a svobody se podle čl. 3 odst. 1 zaručují všem bez rozdílu. Zdroj: Listina základních práv a svobod, čl. 6 odst. 4; Listina základních práv a svobod, čl. 3 odst. 1
611. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je podle Listiny základních práv a svobod zaručeno za podmínek, které stanoví zákon; tímto zákonem se rozumí:

     A) speciální prováděcí zákon, jehož přijetí je Listinou základních práv a svobod předvídáno, ale který doposud přijat nebyl, a předmětné právo tedy doposud uplatňovat nelze.
     B) konkrétně občanský zákoník, pokud jde o realizaci tohoto práva v občanském životě, a správní řád, pokud jde o jeho správné a řádné uplatňování před orgány veřejné moci.
     C) zejména trestní zákoník, pokud jde o vymezení podmínek použití zbraně mj. v nutné obraně a v krajní nouzi, a též zákon o zbraních, pokud jde o právo cíleně nakládat se střelnými zbraněmi za účelem ochrany života.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo bránit život i se zbraní „za podmínek, které stanoví zákon“. Kdy použití zbraně není trestným činem, vymezuje především trestní zákoník v ustanoveních o krajní nouzi (§ 28) a nutné obraně (§ 29). Zákon o zbraních a střelivu pak zaručuje právo nabývat, držet a nosit zbraně za podmínek, které sám stanoví (§ 1 odst. 1), a ochranu života, zdraví nebo majetku uznává jako důvod pro vydání povolení kategorie R3 (§ 50). Podmínky tedy upravují platné zákony, nikoli nějaký dosud nepřijatý prováděcí zákon. Zdroj: Listina základních práv a svobod, čl. 6 odst. 4; zákon č. 40/2009 Sb., § 28 a 29; zákon č. 90/2024 Sb., § 1 odst. 1 a § 50 písm. a)
612. Zákon o zbraních a střelivu a zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost:

     A) jsou synonyma téhož právního předpisu, konkrétně zákona č. 90/2024 Sb.
     B) jsou dva odlišné právní předpisy, které na sebe navzájem navazují.
     C) jsou dva odlišné právní předpisy, přičemž zákon o zbraních a střelivu se týká nakládání se zbraněmi v civilní sféře, zatímco zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost upravuje nakládání se zbraněmi pouze u příslušníků ozbrojených sil.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Jde o dva samostatné zákony: zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, a zákon č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. Druhý na první navazuje: střelnou zbraní se v něm rozumí střelná zbraň a střelivo podle zákona o zbraních a střelivu a ten se na nakládání s nimi použije, nestanoví-li zákon č. 14/2021 Sb. jinak (§ 2). Netýká se přitom jen ozbrojených sil; systém střelecké přípravy slouží osobám oprávněným k nakládání se střelnými zbraněmi (§ 4 odst. 1). Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 2; zákon č. 14/2021 Sb., § 4 odst. 1
613. Zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinu podle zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost:

     A) je dovoleno.
     B) je dovoleno, pokud k tomu Policejní prezidium České republiky vydalo souhlas.
     C) je zakázáno.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Zákon č. 14/2021 Sb. v § 3 odst. 1 zakazuje zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinu anebo účastnit se její činnosti. Ozbrojenou skupinou je podle odstavce 2 skupina osob, která má povahu paramilitární ozbrojené složky, je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii a nakládá se zbraněmi, usiluje o přístup k nim nebo organizuje osoby, které jimi nakládají. Výjimku ani souhlas Policejního prezidia zákon nepřipouští; úmyslné porušení zákazu je přestupkem (§ 18). Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 3; zákon č. 14/2021 Sb., § 18 odst. 2 a 3
614. Stanovená záloha státu:

     A) je synonymem pro Aktivní zálohu ozbrojených sil České republiky.
     B) je právnickou osobou sdružující bývalé příslušníky Československé lidové armády.
     C) jsou osoby účastnící se programu střelecké přípravy a střelné zbraně, s níž je nakládáno v systému střelecké přípravy, pro plnění úkolů při zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky anebo obrany České republiky, a to za podmínek, které stanoví vláda nařízením.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Stanovenou zálohu státu vymezuje § 6 odst. 2 zákona č. 14/2021 Sb.: tvoří ji osoby účastnící se programu střelecké přípravy a střelné zbraně, se kterými se v systému střelecké přípravy nakládá. Slouží k plnění úkolů při zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti anebo obrany České republiky, a to za podmínek, které stanoví vláda nařízením nebo jiný právní předpis. Součástí zálohy se účastník stává složením slibu stanovené zálohy státu (§ 16 odst. 1 nařízení vlády č. 255/2021 Sb.). Nejde o jiný název aktivní zálohy ozbrojených sil ani o právnickou osobu. Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 6 odst. 2; nařízení vlády č. 255/2021 Sb., § 16 odst. 1
615. Získáním pokročilé aprobace v programu střelecké přípravy podle zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost, se účastník takového programu stává:

     A) členem aktivní zálohy.
     B) členem pasivní zálohy.
     C) součástí stanovené zálohy státu.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Pokročilou aprobaci v systému střelecké přípravy lze podle § 17 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 255/2021 Sb. získat absolvováním programu MV-301 a jejím vydáním vzniká účast na programu MV-1-500 (§ 12 odst. 3). Tento program stejně jako MV-201 a MV-301 předpokládá zařazení do stanovené zálohy státu (§ 12 odst. 1 písm. d)) a žadatel o pokročilou aprobaci s ním vyjadřuje souhlas podpisem slibu stanovené zálohy státu (§ 13 odst. 1 písm. f)). Stanovenou zálohu zavádí zákon č. 14/2021 Sb. (§ 6 odst. 2); s aktivní zálohou ozbrojených sil ji nelze zaměňovat. Zdroj: nařízení vlády č. 255/2021 Sb., § 12, § 13 odst. 1 a § 17 odst. 1; zákon č. 14/2021 Sb., § 6 odst. 2
616. Systém střelecké přípravy podle zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost:

     A) se skládá z programů střelecké přípravy, přičemž jeho účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky.
     B) je jedním z prvků výkonu branné povinnosti státního občana České republiky, kterých se musí povinně účastnit každý státní občan České republiky po dosažení věku 18 let.
     C) doplňuje výcvik příslušníků Policie České republiky, Vojenské policie a dalších složek integrovaného záchranného systému k plnění zvláštních úkolů při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Podle § 4 zákona č. 14/2021 Sb. se systém střelecké přípravy skládá z programů střelecké přípravy, jejichž organizaci a obsah stanoví vláda nařízením. Jeho účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky. Účast na programu je dobrovolná (§ 5 odst. 3), takže nejde o povinnost každého občana po dosažení 18 let. Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 4 odst. 1 a 2; zákon č. 14/2021 Sb., § 5 odst. 3
617. Akreditovaná osoba podle zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost:

     A) je osoba pověřená kontrolou nad dodržováním povinností podle zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost, například pokud jde o plnění podmínek akreditace vydané krajským vojenským velitelstvím ozbrojené skupině.
     B) je osoba, které byla udělena akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy.
     C) je osoba nadaná pravomocí dohlížet na zachování práva bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní v průběhu správního řízení.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Akreditovanou osobou je podle § 10 odst. 1 zákona č. 14/2021 Sb. osoba, které byla udělena akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy. Akreditaci uděluje orgán, který příslušný program organizuje (§ 10 odst. 2). Kontrolu nad dodržováním povinností podle zákona přitom nevykonává akreditovaná osoba, ale orgán, který program organizuje, a Policie České republiky (§ 14 odst. 1). Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 10 odst. 1 a 2; zákon č. 14/2021 Sb., § 14 odst. 1
618. Kurzy střelecké přípravy pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky, upravené nařízením vlády č. 255/2021 Sb., o provedení zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky:

     A) jsou povinnou součástí přípravy na zkoušku odborné způsobilosti všech žadatelů o vydání zbrojního oprávnění.
     B) jsou dobrovolné.
     C) jsou povinné pouze pro žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Kurzy upravené nařízením vlády č. 255/2021 Sb. jsou formou, v níž akreditovaná osoba zajišťuje programy střelecké přípravy MV-101, MV-102, MV-201 a MV-301 (§ 4 odst. 2 nařízení). Zákon č. 14/2021 Sb. v § 5 odst. 3 výslovně stanoví, že účast na programu střelecké přípravy je dobrovolná. Kurz proto není povinnou součástí přípravy na zkoušku odborné způsobilosti, a to ani pro žadatele o rozšířené zbrojní oprávnění. Zdroj: zákon č. 14/2021 Sb., § 5 odst. 3; nařízení vlády č. 255/2021 Sb., § 4 odst. 2
619. Municí se rozumí:

     A) zkompletovaný nebo neúplný výrobek obsahující aktivní muniční náplň a speciálně konstruovaný pro použití ozbrojenými silami nebo bezpečnostními sbory; nakládání s municí upravuje zákon o munici.
     B) výbušné střely, zápalné střely, střely se stopovkou a průbojní střely všech ráží; nakládání s municí upravuje zákon o pyrotechnice.
     C) náboje s ráží vyšší než 12,7 mm (.50), nábojky a aktivní komponenty střeliva; nakládání s municí upravuje zákon o zbraních a střelivu.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Municí je podle § 4 odst. 1 zákona č. 91/2024 Sb., o munici, zkompletovaný nebo neúplný výrobek obsahující aktivní muniční náplň a speciálně konstruovaný pro použití ozbrojenými silami nebo bezpečnostními sbory. Nakládání s municí upravuje právě tento zákon (§ 1 odst. 1). Náboje s výbušnou, zápalnou, průbojnou nebo svítící střelou, nábojky i aktivní komponenty střeliva jsou naproti tomu střelivem podle zákona o zbraních a střelivu (§ 2 odst. 3 a příloha č. 2), nikoli municí. Zdroj: zákon č. 91/2024 Sb., § 1 odst. 1 a § 4 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 2 odst. 3 a příloha č. 2
620. Které z následujících tvrzení je správné:

     A) Zákon č. 91/2024 Sb., o munici je právním předpisem doplňujícím zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a upravuje nakládání s municí příslušníky ozbrojených sil.
     B) Zákon č. 91/2024 Sb., o munici je již neplatný právní předpis, přičemž nakládání s municí v současnosti upravuje zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, kterým byl zákon o munici zrušen.
     C) Zákon č. 91/2024 Sb., o munici je samostatným právním předpisem, který pro civilní oblast upravuje nakládání s municí, zacházení s neaktivním muničním předmětem a pyrotechnický průzkum.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Zákon č. 91/2024 Sb., o munici, je samostatný zákon, který podle § 1 upravuje nakládání s municí, zacházení s neaktivním muničním předmětem a pyrotechnický průzkum i výkon státní správy v těchto oblastech. Na Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a další vyňaté veřejnoprávní instituce se použije, jen je-li to výslovně stanoveno (§ 2 odst. 1); míří tedy na civilní oblast. Zákonem o zbraních a střelivu zrušen nebyl: ten na něj naopak odkazuje, když stanoví, že střelbu munice upravuje zákon o munici (§ 59 odst. 3). Zdroj: zákon č. 91/2024 Sb., § 1 a § 2 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 59 odst. 3
621. Výrobky, jejich součásti a náhradní díly, které jsou vzhledem ke svým charakteristickým technicko-konstrukčním vlastnostem posuzovány jako zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech, nebo jsou hromadně v těchto složkách užívány k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu:

     A) jsou regulovány zákonem o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky a nakládat s nimi jsou v rámci zahraničního ochodu oprávněni jen držitelé akreditace nebo aprobace, které byly uděleny podle tohoto speciálního právního předpisu.
     B) jsou vojenským materiálem ve smyslu zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem; při dovozu, vývozu a přeshraničním přemístění těchto výrobků se postupuje podle tohoto speciálního právního předpisu, a to i tehdy, jde-li o zbraně podléhající jinak zákonu o zbraních.
     C) jsou zvláštním majetkem státu, se kterým může disponovat pouze Ministerstvo obrany pro výzkumné účely.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Znění otázky odpovídá definici vojenského materiálu v § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Tento zákon upravuje obchod s vojenským materiálem, tedy i jeho vývoz, dovoz a transfer mezi členskými státy (§ 2 odst. 1), a to i tehdy, jde-li o zbraně, na které se jinak vztahuje zákon o zbraních a střelivu. Ten pro trvalý dovoz, vývoz a přeshraniční přemístění zbraní odkazuje na podmínky jiného právního předpisu (§ 108 odst. 1) a vojenský materiál vyjímá z dočasného přemístění se zbrojním průvodním listem (§ 97 odst. 1). Zdroj: zákon č. 38/1994 Sb., § 2 odst. 1 a § 5 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 97 odst. 1 a § 108 odst. 1
622. Držitel zbrojní licence je oprávněn trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit zbraně a střelivo, které jsou vojenským materiálem:

     A) na základě povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, přičemž v případech stanovených tímto zákonem mu současně musí být Ministerstvem průmyslu a obchodu udělena licence.
     B) na základě zbrojního průvodního listu podle zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, který mu vydá příslušný útvar Celní správy na hraničním přechodu.
     C) pouze na základě výjimky udělené Ministerstvem obrany v souladu s usnesením o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Podle § 108 odst. 1 zákona o zbraních a střelivu je držitel zbrojní licence oprávněn zbraně a střelivo trvale dovézt, trvale vyvézt nebo v rámci Evropské unie trvale přeshraničně přemístit za podmínek, které upravuje jiný právní předpis. U vojenského materiálu je jím zákon č. 38/1994 Sb.: obchod s ním lze provádět jen na základě povolení, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu (§ 6), a určitý obchod pak jen na základě licence v případech, které zákon stanoví (§ 14). Zbrojní průvodní list slouží k dočasnému přemístění zbraně a vojenský materiál se ho netýká (§ 97 odst. 1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 97 odst. 1 a § 108 odst. 1; zákon č. 38/1994 Sb., § 6 a 14
623. Dovoz, vývoz a jiné přeshraniční přemístění v rámci podnikatelské činnosti v oboru zbraní a střeliva, a v některých případech též neobchodní vývoz, pokud jde o palné zbraně a střelivo, které nejsou vojenským materiálem:

     A) jsou možné bez zvláštního povolení, pokud jde o přeshraniční přemístění v rámci Evropské unie; jiný postup by byl v rozporu s principem volného pohybu zboží na vnitřním trhu Evropské unie.
     B) jsou bezvýhradně zakázány přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
     C) podléhají povolení Ministerstva průmyslu a obchodu vydávanému podle zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Zákon č. 228/2005 Sb. upravuje kontrolu obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice z bezpečnostních důvodů omezuje, při jejich přepravě v rámci Evropské unie, dovozu ze třetích zemí i vývozu do nich (§ 1 odst. 1). Přepravovat a dovážet je lze jen na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu a vývoz vyžaduje povolení k vývozu, které vydává totéž ministerstvo (§ 1 odst. 3). Povolení tedy potřebuje i přeprava uvnitř Evropské unie a o bezvýhradný zákaz nejde. Zákon o zbraních a střelivu na tyto podmínky pro trvalý dovoz, vývoz a přeshraniční přemístění zbraní a střeliva odkazuje (§ 108 odst. 1). Zdroj: zákon č. 228/2005 Sb., § 1 odst. 1 a 3; zákon č. 90/2024 Sb., § 108 odst. 1
624. Zbraň, u které je přes dříve vyznačené zkušební značky vyraženo písmeno „X“:

     A) nesplňuje stanovené technické požadavky, a nelze ji tedy považovat za platně ověřenou podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva.
     B) splňuje stanovené technické požadavky, které byly podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva ověřeny opakovaným kusovým ověřováním ze strany výrobce.
     C) je bezpečná pro použití ke střelbě, neboť písmenem „X“ je označena aktuálně platná zkušební značka podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva; zkušební značky, které nejsou takto označeny jako aktuálně platné, se považují za neúčinné.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Podle § 19 odst. 4 zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva vyrazí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva písmeno „X“ přes dříve vyznačené značky na zbraň, která nesplnila stanovené technické požadavky ani při opakovaném kusovém ověřování. Takové označení neopravňuje zbraň používat ani uvádět na trh. Ověřování neprovádí výrobce, ale tento úřad (§ 17 odst. 3), a „X“ neoznačuje platnou zkušební značku, nýbrž neúspěch zbraně při ověřování. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 19 odst. 4; zákon č. 156/2000 Sb., § 17 odst. 3
625. Ve vyhlášce č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva, je možné se seznámit mimo jiné:

     A) se vzorem kontrolní znehodnocovací značky, kterou držiteli znehodnocené zbraně přiděluje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.
     B) s postupem Policie České republiky při ověřování stanovených střelných zbraní nebo stanoveného střeliva.
     C) s podobou uznávaných zkušebních značek a identifikačních značek zkušeben v rámci systému vzájemného uznávání zkušebních značek podle příslušné mezinárodní úmluvy („C.I.P.“).

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu zveřejnit vyhláškou grafickou podobu zkušebních značek smluvních států mezinárodní úmluvy, které jsou uznávány za platné, i identifikačních značek jejich zkušeben (§ 19a odst. 3). Vyhláška č. 335/2004 Sb. je obsahuje v příloze č. 3: jde o značky uznávané podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní, na jejímž základě je Česká republika členem C.I.P. Ověřování přitom provádí Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, nikoli policie (§ 1 vyhlášky). Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., § 1 a příloha č. 3 bod 1; zákon č. 156/2000 Sb., § 19a odst. 3
626. Zkušební značky umístěné na zbrani:

     A) osvědčují, že předmětná zbraň splňuje stanovené technické požadavky podle zákona o ověřování zbraní a střeliva
     B) osvědčují, že předmětná zbraň obstála při sportovně-střelecké soutěži.
     C) osvědčují, že předmětnou zbraň lze bez dalších administrativních povinností vyvést do kteréhokoli státu mimo Evropskou unii, a to do 2 let ode dne vyznačení zkušební značky.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Zkušební značkou se podle § 2 odst. 2 zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva rozumí značka, která osvědčuje, že kontrolovaný výrobek byl ověřen v souladu s tímto zákonem nebo s mezinárodní smlouvou a splňuje stanovené technické požadavky. Splnění těchto požadavků se po ověření vyjadřuje právě označením zkušební značkou (§ 4 odst. 2). S výsledkem sportovně-střelecké soutěže ani s povolením k vývozu mimo Evropskou unii zkušební značka nesouvisí. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 2; zákon č. 156/2000 Sb., § 4 odst. 2
627. Které z následujících tvrzení není pravdivé:

     A) Ověřování zbraně je činnost, při které se technickými zkouškami, měřením a zkušební střelbou zjišťují vlastnosti kontrolované zbraně, shoda s technickými požadavky na ni stanovenými a označování zbraně zkušebními značkami.
     B) Ověřování zbraně je prováděno pouze u zbraní pocházejících z nečlenských států Evropské unie.
     C) Ověřování zbraně se provádí formou homologace, kusového ověřování nebo opakovaného kusového ověřování.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Nepravdivé je tvrzení, že se ověřují jen zbraně z nečlenských států Evropské unie. Výrobce i dovozce smí uvádět na trh jen ověřené výrobky opatřené platnou zkušební značkou (§ 16 odst. 1 písm. a)) a dovozcem je i ten, kdo uvádí na trh výrobky z jiných členských států (§ 2 odst. 1 písm. h)). Zbylá dvě tvrzení odpovídají zákonu o ověřování střelných zbraní a střeliva: ověřování definuje § 2 odst. 1 písm. f) a formy homologace, kusového a opakovaného kusového ověřování stanoví § 5 odst. 1. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. f) a h); zákon č. 156/2000 Sb., § 5 odst. 1 a § 16 odst. 1
628. Ověřování stanovených zbraní, stanoveného střeliva a stanovených doplňků v České republice provádí:

     A) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.
     B) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
     C) Zkušební ústav strojírenský zřizovaný a řízený Ministerstvem vnitra.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Podle § 17 odst. 3 písm. a) zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva provádí ověřování kontrolovaných výrobků, tedy stanovených střelných zbraní, stanoveného střeliva a stanovených doplňků (§ 2 odst. 1 písm. a)), Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Je to správní úřad s celostátní působností se sídlem v Praze a je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu (§ 17 odst. 1), nikoli Ministerstvu vnitra. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 17 odst. 1 a 3; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. a)
629. Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části, tlumič hluku výstřelu, munici anebo ve větším množství střelivo nebo polotovary hlavních částí zbraně, anebo kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci, se:

     A) dopustí přestupku podle zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů.
     B) dopustí trestného činu nedovoleného ozbrojování.
     C) se dopustí disciplinárního deliktu proti etickému kodexu držitelů oprávnění nakládat se zbraněmi; tento disciplinární delikt projednává oborová rada jmenovaná ministrem vnitra a může uložit sankci v podobě povinnosti věnování určené částky na charitativní nebo obdobné obecně prospěšné účely a povinnosti věnovat předmětnou zbraň nebo střelivo muzejní instituci, která se danou problematikou zabývá, přičemž pokud není určena jiná muzejní instituce, platí, že zbraň a střelivo připadají Muzeu Policie České republiky.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Trestného činu nedovoleného ozbrojování se podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku dopustí, kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části, tlumič hluku výstřelu, munici anebo ve větším množství střelivo nebo polotovary hlavních částí zbraně. Stejně bude potrestán, kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci (§ 279 odst. 2). Jde o trestný čin, nikoli o přestupek, a hrozí za něj odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 279 odst. 1 a 2
630. Kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz, omezení nebo jinou důležitou povinnost stanovenou pro dovoz, vývoz nebo průvoz zbraně, munice nebo většího množství střeliva, se:

     A) dopustí přestupku podle zákona o zbraních.
     B) dopustí platebního deliktu podle daňového řádu.
     C) dopustí trestného činu podle § 261 trestního zákoníku.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Podle § 261 odst. 1 trestního zákoníku se trestného činu porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou dopustí, kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz, omezení nebo jinou důležitou povinnost stanovenou pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží. Týká-li se takový čin zbraně, munice nebo většího množství střeliva, hrozí pachateli podle § 261 odst. 2 písm. d) odnětí svobody na jeden rok až pět let. Jde tedy o trestný čin, nikoli o přestupek podle zákona o zbraních. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 261 odst. 1 a odst. 2 písm. d)
631. U přestupku, k jehož spáchání byla užita zbraň nebo k jehož spáchání byla tato zbraň určena, anebo ji pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj, lze uložit mimo jiné také trest:

     A) propadnutí věci (tj. dané zbraně).
     B) odebrání zbraně, avšak pouze tehdy není-li její hodnota v hrubém nepoměru k povaze přestupku.
     C) zajištění věci (tj. dané zbraně), pouze pokud takovou sankci za příslušný přestupek zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich výslovně uložit umožňuje.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich řadí mezi správní tresty propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (§ 35 písm. d)). Propadnutí věci lze podle § 48 odst. 1 uložit, jde-li o věc, která byla ke spáchání přestupku užita nebo určena nebo kterou pachatel získal přestupkem nebo jako odměnu za něj; věc musí náležet pachateli. Odebrání zbraně ani zajištění věci mezi správní tresty nepatří. Propadnutí nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku; k hodnotě se však nepřihlíží, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku (§ 48 odst. 3). Zdroj: zákon č. 250/2016 Sb., § 35 písm. d); zákon č. 250/2016 Sb., § 48 odst. 1 až 3
632. V trestním zákoníku je o krajní nouzi stanoveno, že jde o:

     A) čin jinak trestný, kterým někdo odvrací mimořádně důrazný útok směřovaný vůči většímu množství občanů, kteří jsou chráněni tímto zákoníkem, není trestným činem, pokud tak rozhodne soud na návrh Ministerstva spravedlnosti; nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno tento útok odvrátit jinými prostředky.
     B) čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem; nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
     C) čin jinak trestný, kterým někdo zabraňuje útočníkovi v páchání trestného nebo jiného činu, který je uveden v trestním zákoníku, není trestným činem; jde o krajní nouzi, i jestliže bylo možno pachateli v páchání činu zabránit jiným způsobem.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Krajní nouzi vymezuje § 28 trestního zákoníku: čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem. O krajní nouzi nejde, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak, způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet. Zákon ji tedy nepodmiňuje rozhodnutím soudu na návrh ministerstva a nepřipouští ji tam, kde šlo nebezpečí odvrátit jinak. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 1 a 2
633. Jednat v krajní nouzi podle trestního zákoníku je obecně oprávněn:

     A) pouze příslušník Policie České republiky, strážník obecní policie nebo příslušník hasičského záchranného sboru.
     B) pouze ten, komu hrozí nebezpečí a jehož zájmy jsou ohroženy.
     C) kdokoliv, tedy nejen ten, komu nebezpečí hrozí přímo a jehož zájmy jsou ohroženy, ale i ten, jehož zájmy ohroženy v daném případě nejsou (tzv. pomoc v krajní nouzi).

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Podle § 28 odst. 1 trestního zákoníku není trestným činem čin, kterým „někdo“ odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Zákon tedy okruh osob, které mohou v krajní nouzi jednat, neomezuje a nevyžaduje, aby ohrožený zájem patřil jednajícímu; odstavec 2 ostatně mluví zvlášť o tom, „komu nebezpečí hrozilo“. Krajní nouze proto není vyhrazena policistům, strážníkům ani hasičům a jednat v ní může i ten, kdo odvrací nebezpečí hrozící jinému (pomoc v krajní nouzi). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 1 a 2
634. Při posuzování oprávněnosti krajní nouze podle trestního zákoníku je rozhodující:

     A) zda osoba jednající v krajní nouzi nezpůsobila škodu na majetku nebo nezpůsobila újmu na zdraví osoby.
     B) to, zda nebylo možné dané nebezpečí odvrátit jinak nebo zda způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.
     C) výsledek psychologického vyšetření osoby jednající v krajní nouzi.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Podle § 28 odst. 2 trestního zákoníku nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak nebo je-li způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil; krajní nouzi vylučuje i povinnost ohroženého nebezpečí snášet. Oprávněnost se tedy posuzuje podle toho, zda šlo nebezpečí odvrátit jinak a jak závažný je způsobený následek ve srovnání s hrozícím. Škoda na majetku ani újma na zdraví krajní nouzi samy o sobě nevylučují a psychologické vyšetření zákon nevyžaduje. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 2
635. Základní podmínkou vzniku stavu krajní nouze je nebezpečí, které hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem. Toto nebezpečí:

     A) musí hrozit přímo (tedy bezprostředně).
     B) musí hrozit výhradně nepřímo (tedy zprostředkovaně).
     C) musí hrozit nejpozději ve střednědobé budoucnosti a jeho vznik musí vyplývat z úřední listiny, údaje vedeného v informačním systému veřejné správy nebo z obdobně důvěryhodné skutečnosti.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Krajní nouze podle § 28 odst. 1 trestního zákoníku odvrací nebezpečí „přímo hrozící“ zájmu chráněnému trestním zákonem. Nebezpečí proto musí hrozit bezprostředně; nestačí takové, které by mohlo nastat až v budoucnu, ani takové, které hrozí jen nepřímo. Zákon přitom nevyžaduje, aby vznik nebezpečí vyplýval z úřední listiny, z informačního systému veřejné správy nebo z jiného dokladu. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 1
636. Nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem může být s ohledem na vznik stavu krajní nouze způsobeno:

     A) pouze neovladatelnou přírodní silou bez jakéhokoli vlivu lidské činnosti.
     B) oprávněným zásahem orgánu veřejné moci nebo i technickou závadou na zbrani.
     C) různými faktory, např. přírodní silou, člověkem nebo různými fyziologickými a biologickými procesy.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Trestní zákoník zdroj nebezpečí v § 28 nijak neomezuje; vyžaduje jen, aby šlo o nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Může je proto vyvolat přírodní síla, jednání člověka i fyziologické nebo biologické procesy, například náhlé onemocnění. Nemusí jít jen o neovladatelnou přírodní sílu. Oprávněný zásah orgánu veřejné moci ji naopak nezakládá, protože ten, vůči komu směřuje, je povinen jej snášet (§ 28 odst. 2). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 1 a 2
637. V trestním zákoníku je o nutné obraně stanoveno, že jde o:

     A) čin jinak trestný, kterým někdo v sebeobraně odvrací napadení nebezpečným útočníkem, a to za použití střelné zbraně, není trestným činem, pokud byla střelná zbraň držena v souladu se zákonem o zbraních a pokud její držitel před jejím použitím opakovaně vyzval osobu útočníka, aby upustil od protiprávního jednání; o nutnou obranu jde i tehdy, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená útoku.
     B) čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem; nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
     C) čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem; nejde o nutnou obranu, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Nutnou obranu vymezuje § 29 trestního zákoníku: čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem. Nejde o ni, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Zákon ji neomezuje na střelnou zbraň drženou podle zákona o zbraních a střelivu ani nevyžaduje opakovanou výzvu útočníkovi. Podmínky, že nebezpečí nebylo možné odvrátit jinak a že následek není stejně nebo více závažný, patří ke krajní nouzi (§ 28). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 1 a 2; zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 2
638. Při posuzování oprávněnosti nutné obrany podle trestního zákoníku je rozhodující zda:

     A) nebylo možné dané nebezpečí odvrátit jinak.
     B) obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená ve srovnání se způsobem útoku.
     C) způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil; závažnost způsobeného následku a následku, který hypoteticky hrozil se zjišťuje formou posudkové péče podle zákona o specifických zdravotních službách, přičemž skutečnému a hypotetickému následku na zdraví se přiděluje bodové skóre podle metodiky, kterou stanoví vláda nařízením.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Podle § 29 odst. 2 trestního zákoníku nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Jiné měřítko přiměřenosti zákon nestanoví. Zda nebezpečí nešlo odvrátit jinak a zda způsobený následek není stejně závažný nebo závažnější než hrozící, se posuzuje u krajní nouze (§ 28 odst. 2); u nutné obrany se obránce nemusí nejprve pokusit útoku vyhnout jiným způsobem. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 2; zákon č. 40/2009 Sb., § 28 odst. 2
639. Pokud obránce hodlá proti útočníkovi použít střelnou zbraň ve stavu nutné obrany ve smyslu trestního zákoníku:

     A) je povinen vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně; od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby.
     B) není povinen vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání.
     C) je povinen za všech okolností vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně; střelnou zbraň obránce nesmí nikdy použít vůči zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku nebo osobě, která zjevně nerozuměla výstraze z důvodu neznalosti jazyka nebo postižení sluchu.

     Správná odpověď: B

     Proč je to správně Trestní zákoník obránci povinnost vyzvat útočníka před použitím zbraně neukládá. Podmínky nutné obrany vymezuje § 29 jen tak, že musí jít o odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem a obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Povinnost vyzvat osobu s výstrahou, že bude použito zbraně, a výjimky z ní stanoví zákon o Policii České republiky pro policistu (§ 56 odst. 3), nikoli pro občana v nutné obraně. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29; zákon č. 273/2008 Sb., § 56 odst. 3
640. V případě jednání ve stavu nutné obrany podle trestního zákoníku z povahy věci vyplývá, že:

     A) obrana musí být intenzivnější než útok, proto aby odvrátila jistě a bez rizika útok útočníka, tzn. že musí být silnější než útok, ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
     B) obrana nesmí být intenzivnější než útok, smí být pouze přiměřená intenzitě útoku.
     C) obrana musí být intenzivnější než útok, přičemž otázka stupně její přiměřenosti není podstatná; v odůvodněných případech tak může být i zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Z povahy nutné obrany vyplývá, že má útok odvrátit jistě a bez rizika pro obránce, a proto bývá intenzivnější než útok. Trestní zákoník přitom nevyžaduje, aby obrana byla jen přiměřená intenzitě útoku: nutnou obranu vylučuje, pouze byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2). Tuto hranici obrana nesmí překročit nikdy; zcela zjevně nepřiměřená obrana už nutnou obranou není. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 2
641. Jednání ve stavu nutné obrany podle trestního zákoníku je při splnění dalších podmínek možné tehdy, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok:

     A) pouze na život a zdraví.
     B) pouze na zdraví a majetek.
     C) na zájem chráněný trestním zákonem.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Podle § 29 odst. 1 trestního zákoníku lze v nutné obraně odvracet přímo hrozící nebo trvající útok „na zájem chráněný trestním zákonem“. Nutná obrana tedy není omezena na útok na život a zdraví nebo na zdraví a majetek: trestní zákoník chrání i další zájmy, například osobní svobodu nebo lidskou důstojnost v sexuální oblasti. Obrana však ani tehdy nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 1 a 2
642. Jednáním v nutné obraně podle trestního zákoníku někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem; ohrožení těchto zájmů může být způsobeno:

     A) pouze protiprávním jednáním fyzické osoby vedené zlým úmyslem; přitom může jít i o jednání, které je samo nutnou obranou nebo krajní nouzí, v nichž jedná útočník, a v takovém případě je pak zásadní vzájemné porovnání přiměřenosti jednání útočníka a napadeného.
     B) pouze opomenutím fyzické osoby.
     C) protiprávním jednáním fyzické osoby, může být způsobeno i opomenutím fyzické osoby, pokud je toto opomenutí také protiprávní.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Trestní zákoník pojem útok nevymezuje, nutnou obranu však řadí mezi okolnosti vylučující protiprávnost činu. Útokem, proti němuž se lze bránit, je proto protiprávní jednání člověka; zlý úmysl útočníka zákon nevyžaduje. Jednáním se podle § 112 rozumí i opomenutí konání, k němuž byl člověk povinen, takže útok může spočívat i v protiprávním opomenutí. Proti jednání, které je samo nutnou obranou nebo krajní nouzí, se bránit nelze, protože není protiprávní. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 1; zákon č. 40/2009 Sb., § 112
643. Při jednání v nutné obraně podle trestního zákoníku je možné:

     A) bránit pouze své zájmy.
     B) bránit pouze své zájmy a zájmy rodinných příslušníků.
     C) bránit za stejných podmínek své zájmy i zájmy jiné osoby (pomoc v nutné obraně), a to pokud jde o zájmy chráněné trestním zákonem.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Podle § 29 odst. 1 trestního zákoníku odvrací nutná obrana útok „na zájem chráněný trestním zákonem“ a zákon nerozlišuje, komu tento zájem patří. Za stejných podmínek lze proto bránit vlastní zájmy i zájmy jiné osoby, nejen rodinných příslušníků; jde o takzvanou pomoc v nutné obraně. Obdobně i občanský zákoník v § 2905 výslovně mluví o odvracení útoku „od sebe nebo od jiného“. Obrana ani v takovém případě nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29; zákon č. 89/2012 Sb., § 2905
644. Jednání v nutné obraně musí směřovat:

     A) přímo proti útočníkovi, přičemž mu může vzniknout újma nejen na majetku, ale též na zdraví či dokonce na životě a případně i na jiných hodnotách chráněných trestním zákonem.
     B) přímo proti útočníkovi, přičemž mu může vzniknout pouze újma na majetku či na zdraví, a tuto újmu je mu obránce povinen nahradit.
     C) přímo proti útočníkovi či jeho rodinným příslušníkům, kteří se v čase zahájení protiprávního útoku nalézají v blízkosti místa útoku, i když se samotného útoku neúčastní.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Nutná obrana podle § 29 trestního zákoníku odvrací útok, a proto musí směřovat proti útočníkovi. Zákon neomezuje, jakou újmu mu obrana může způsobit: může jít o újmu na majetku, na zdraví, v krajním případě i na životě a na jiných hodnotách chráněných trestním zákonem, pokud obrana není zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Újmu způsobenou útočníkovi obránce podle § 2905 občanského zákoníku nahradit nemusí, ledaže napadenému hrozila jen nepatrná újma nebo byla obrana zcela zjevně nepřiměřená. Proti příbuzným útočníka, kteří se útoku neúčastní, nutná obrana směřovat nemůže. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29; zákon č. 89/2012 Sb., § 2905
645. Pokud je útočníků více:

     A) musí nutná obrana směřovat v první řadě na osobu, která dle subjektivního vnímání obránce udílí pokyny ostatním útočníkům.
     B) musí být kroky podniknuté v rámci nutné obrany rovnoměrně zaměřeny vůči všem útočníkům.
     C) může nutná obrana směřovat proti kterémukoliv z nich.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Trestní zákoník v § 29 nerozlišuje, kolik osob útočí, ani to, kdo z nich útok řídí. Útočí-li více osob, útočníkem je každá z nich, a nutná obrana proto může směřovat proti kterékoli z nich. Obránce nemusí nejprve zasáhnout proti tomu, kdo podle jeho dojmu ostatním udílí pokyny, ani rozdělovat obranu rovnoměrně mezi všechny. Platí jen obecná mez, že obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2). Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 1 a 2
646. V případě, že si osoba připraví na obranu proti hrozícímu a očekávánému útoku zbraň:

     A) splňuje podmínky nutné obrany, pokud tato osoba použije zbraň až v okamžiku, kdy útok skutečně nastane a jsou splněny další podmínky podle trestního zákoníku.
     B) nesplňuje podmínky nutné obrany, jelikož tímto jednáním dává osoba zjevně najevo svůj úmysl způsobit újmu na zdraví nebo životě, případně i na majetku a na jiných hodnotách chráněných trestním zákonem.
     C) splňuje podmínky nutné obrany, jelikož zbraň je možno preventivně použít i v očekávání domnělého útoku; obránce však nesmí slovně hrozit použitím zbraně v nutné obraně osobám, které považuje za útočníky, neboť takový postup trestní zákoník považuje za kvalifikovanou provokaci.

     Správná odpověď: A

     Proč je to správně Samotná příprava zbraně na očekávaný útok nutnou obranu nevylučuje. Rozhodující je, kdy a jak se zbraň použije: podle § 29 odst. 1 trestního zákoníku lze odvracet jen útok přímo hrozící nebo trvající, nikoli útok, který se teprve očekává. Použije-li osoba připravenou zbraň až ve chvíli, kdy útok skutečně nastane, a obrana není zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, jedná v nutné obraně. Preventivní použití zbraně proti domnělému útoku podmínky nutné obrany nesplňuje. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 1 a 2
647. Bránit se střelnou zbraní proti útoku nožem, teleskopickým obuškem či obdobným předmětem:

     A) nelze, jelikož obrana musí být vždy proporcionální způsobu útoku, tzv. rovný s rovným.
     B) lze pouze v případě, že útok probíhá v obydlí obránce.
     C) lze, jelikož jde o jednání v nutné obraně, kdy obrana musí být ze své podstaty intenzivnější než útok, nicméně nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

     Správná odpověď: C

     Proč je to správně Nutná obrana nevyžaduje, aby obránce použil stejný prostředek jako útočník, a neomezuje se ani na útok v obydlí. Trestní zákoník ji vylučuje, jen byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2). Proti útoku nožem, teleskopickým obuškem nebo podobným předmětem, který může vážně ohrozit život nebo zdraví, se proto lze bránit i střelnou zbraní. Obrana má útok odvrátit jistě, a bývá proto intenzivnější než útok; zcela zjevně nepřiměřená však být nesmí. Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., § 29 odst. 2
648. Pokud osoba spáchá trestný čin odvraceje útok, aniž byly ale zcela splněny podmínky nutné obrany, soud při ukládání trestu takové osobě k tomuto

     A) přihlédne pouze jako k polehčující okolnosti.
     B) přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
     C) nepřihlédne.

     Správná odpověď: A