IV. Nauka o zbraních a střelivu: otázky a správné odpovědi

Aktualizováno28. září 2026

IV. téma má 151 otázek z nauky o zbraních a střelivu, všechny se správnou odpovědí. Otázky č. 649 až 717 jsou obrazové: poznáváte v nich náboje, části zbraní a zkušební značky, a proto je obrázek přímo u otázky. Další otázky se týkají střeliva a ráží, funkce zbraní, balistiky, dostřelu a technického stavu zbraně a otázky č. 784 až 799 zásad bezpečného zacházení se zbraní. Tyto znalosti ke zbrojnímu oprávnění (dříve zbrojní průkaz) využijete v písemném testu i v praktické části na střelnici.

Procvičit otázky tohoto tématu Vyzkoušet test nanečisto Stáhnout všechny otázky v PDF Všechna témata s odpověďmi

Správná odpověď je zvýrazněná zeleně a pod každou otázkou je napsaná i písmenem, například „Správná odpověď: C“.

Vysvětlení zpracovala redakce Yurkap; závazné je vždy znění předpisu a správná odpověď podle souboru Ministerstva vnitra.

Všech 151 otázek se správnými odpověďmi

Otázky 649–799

Obě vyobrazení zobrazují stejný náboj, jedná se o:
A) kulové střelivo, a to konkrétně o ráži 32 G pro revolvery.
B) brokové střelivo, a to konkrétně o ráži 12.
C) brokové střelivo, a to konkrétně o ráži 67,5 mm.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Na dně nábojnice je vyraženo číslo 12, na plastovém plášti jsou údaje 32 g, 67,5 a 2 5/8. V tabulkách rozměrů C.I.P., které v české verzi zveřejňuje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, je ráže 12 mezi rážemi brokových nábojů (tabulka VII) a náboj ráže 12 s délkou nábojnice nejvýše 67,5 mm nese značení 12/67. Jde proto o brokové střelivo ráže 12. Číslo 67,5 udává délku náboje, nikoli jeho ráži. Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 12
Brokový náboj na vyobrazení výše je nábojem se střelou:
A) jednotnou, typu Brenneke.
B) hromadnou s velkostí broku 67,5 mm.
C) hromadnou a obsahuje celkově 32 broků o standardizované velikosti „g“.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Průsvitným pláštěm náboje prosvítá jedno souvislé tmavé těleso, nikoli jednotlivé broky. Zákon o zbraních a střelivu rozlišuje jednotnou střelu, která se po opuštění hlavně nerozdělí, a hromadnou střelu ze dvou nebo více těles, která se po opuštění hlavně rozdělí (příloha č. 1 body 2.5.1 a 2.5.2). Vyobrazený brokový náboj má tedy jednotnou střelu; se střelbou z brokovnice jednotnou střelou počítá i zákon o myslivosti. Údaje 67,5 a 32 g na plášti proto nepopisují velikost ani počet broků. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.5.1 a 2.5.2; zákon č. 449/2001 Sb., § 45 odst. 1 písm. j)
Na těle nábojnice výše vyobrazeného brokového náboje je uvedena hodnota „67,5“, toto číslo znamená:
A) maximální délku nábojové komory, ve které lze tento náboj bezpečně použít.
B) maximální počet nábojů tohoto typu, který lze ze zbraně bez přerušení vystřelit.
C) minimální délku nábojové komory, ve které lze tento náboj bezpečně použít.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Údaj 67,5 odpovídá značení 12/67 v tabulce rozměrů brokových nábojů ráže 12: náboj s tímto značením smí mít délku nábojnice nejvýše 67,5 mm a nábojová komora hlavně pro něj musí být dlouhá nejméně 67,6 mm. Číslo na náboji tedy vyjadřuje, jak dlouhou nábojovou komoru náboj nejméně potřebuje, aby v ní šel bezpečně použít. Údaj o délce nábojové komory musí mít podle vyhlášky vyznačený i každá hlaveň s hladkým vývrtem, která se předkládá k ověření. Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 12; vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 1 písm. g)
Šipkou označená část brokového náboje se nazývá:
A) zátka.
B) střela.
C) kování.
Správná odpověď: C
Šipkou označená část brokového náboje se nazývá:
A) zápalka.
B) rázový středič.
C) zátka.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Šipka ukazuje na kruhovou součást uprostřed dna nábojnice s číslem 12. Brokové náboje ráže 12 vede C.I.P. v tabulce ráží brokových zbraní se středovým zápalem, a uprostřed dna je proto zápalka, jeden z komponentů střeliva, které vyjmenovává zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva. Při výstřelu do ní udeří zápalník a nařízení vlády o provádění zkoušek u selhače ukládá zkontrolovat právě otisk zápalníku na zápalce. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. VII – Shot cartridges; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e); nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a)
Šipkou označená část brokového náboje slouží k:
A) iniciaci (zážehu) výmetné prachové náplně náboje při výstřelu.
B) inauguraci (uvedení) náboje do nábojové komory zbraně před výstřelem.
C) informaci (údaji) o velikosti prachové náplně v náboji (tato střední část je tím větší, čím menší prachová náplň je do náboje laborována).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Šipka ukazuje na zápalku uprostřed dna nábojnice. Zákon o munici uvádí zápalky mezi iniciátory munice (§ 4 odst. 3 písm. f)) a nařízení vlády o provádění zkoušek spojuje iniciaci náboje s úderem zápalníku do zápalky: u selhače, kdy nedojde k iniciaci náboje, ukládá zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce. Zápalka tedy náboj iniciuje, to znamená zažehne jeho výmetnou prachovou náplň, kterou zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva uvádí jako samostatný komponent střeliva. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a); zákon č. 91/2024 Sb., § 4 odst. 3 písm. f); zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e)
Šipka na obrázku výše neukazuje na komponent brokového střeliva označovaný jako:
A) zápalka.
B) nábojnice.
C) zátka.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Šipka míří na boční stěnu průsvitné plastové části náboje, nikoli na jeho dno. Zápalka je u brokových nábojů ráže 12, které C.I.P. vede mezi náboji se středovým zápalem, uprostřed dna nábojnice; na obrázku je vlevo, na pohledu na dno, vidět jako kruhová součást ve středu. Zápalka je jedním z komponentů střeliva podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva, ale právě na ni šipka neukazuje. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. VII – Shot cartridges; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e)
Výše vyobrazené brokové náboje mají na dnu nábojnice vyznačeny hodnoty „12“ (v případě horního náboje) a „20“ (v případě dolního náboje); který z těchto nábojů má větší ráži?
A) Náboj ráže 20.
B) Náboj ráže 12.
C) Označení 12 a 20 se nevztahuje k ráži, ale označuje počet broků obsažených v hromadné střele daného náboje; oba náboje mají stejnou ráži, přičemž dolní náboj je pouze delší (vzhledem k většímu počtu broků) než horní náboj, což vyvolává optickou iluzi rozdílnosti ráží obou nábojů.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Podle tabulek rozměrů C.I.P. v české verzi Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva má náboj ráže 12 průměr nábojnice u dna nejvýše 20,60 mm a průměr okraje 22,45 mm, kdežto náboj ráže 20 jen 17,70 mm a 19,40 mm. Větší ráži má tedy horní náboj ráže 12; u brokových ráží neznamená vyšší číslo větší ráži. Čísla 12 a 20 jsou označením ráže, jak ho používá i značení 12/70 nebo 20/70 v týchž tabulkách, nikoli počtem broků. Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 12; ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 20
Výše jsou vyobrazeny náboje dvou nejčastějších brokových ráží, konkrétně ráže 12 a ráže 20; s náboji těchto ráží se pojí jedno významné uživatelské riziko, a to:
A) náboj ráže 12 může být omylem nabit do zbraně ráže 20, přičemž ale při výstřelu dochází u brokového střeliva ráže 12 ke vzniku podstatně vyšších tlaků, než na jaké jsou konstruovány zbraně ráže 20, a může tedy dojít k destrukci zbraně ráže 20 a k ohrožení zdraví a případně života střelce a případně i dalších osob.
B) oba náboje mají extrémní zpětný ráz a v souvislé řadě nesmí střelec vystřelit více než 16 nábojů ráže 12 nebo více než 24 nábojů ráže 20, jinak může dojít k nevratnému poškození pohybového aparátu střelce, zejména pak k poškození ramenního kloubu, o který se zbraň při střelbě opírá.
C) v případě, že je do nábojové komory brokové zbraně ráže 12 omylem vložen náboj ráže 20, může dojít k zachycení náboje za jeho okraj v přechodovém kuželu vývrtu hlavně, a pokud následně dojde k vložení náboje ráže 12 a k výstřelu, dojde s vysokou pravděpodobností k destrukci zbraně a k ohrožení zdraví a případně života střelce a případně i dalších osob; z tohoto důvodu mívají brokové náboje ráže 20 žlutý plášť nábojnice, kterým se odlišují od jiných brokových nábojů.
Správná odpověď: C
Výše zobrazené náboje ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže) jsou střelivem určeným pro:
A) dlouhé palné zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně, například pro pušky nebo kulovnice.
B) dlouhé palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, například pro samopaly nebo kulomety.
C) krátké expanzní zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně, například pro jateční expanzní přístroje nebo upevňovací rázové stroje na principu střelné zbraně.
Správná odpověď: A
Proč je to správně C.I.P. řadí ráži 7,5 x 55 Suisse do tabulky I a ráži 7,62 x 54 R do tabulky II svých tabulek rozměrů nábojů a nábojových komor. Obě tabulky zahrnují ráže dlouhých palných zbraní s drážkovaným vývrtem pro náboje se středovým zápalem, první pro bezokrajové náboje a druhá pro náboje s okrajem. Vyobrazené náboje jsou tedy určeny pro dlouhé zbraně s drážkovaným vývrtem, například pro pušky a kulovnice, nikoli pro zbraně s hladkým vývrtem ani pro expanzní přístroje. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. I – Rimless cartridges; C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. II – Rimmed cartridges
Výše vyobrazené kulové náboje ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže) mají tvar nábojnice:
A) dvouválcový.
B) lahvovitý.
C) špičatý.
Správná odpověď: B
Výše vyobrazené náboje ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže) představují typické zástupce kulových nábojů pro palné zbraně, tyto náboje se standardně skládají z:
A) nábojnice, střely a závěru.
B) nábojnice, střely, prachové náplně a zápalky.
C) nábojnice, střely, práškového zapalovače a patrony.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva vyjmenovává komponenty střeliva: střelu, nábojnici, zápalku a výmetnou náplň (§ 2 odst. 1 písm. e)). Prachovou náplní se tu rozumí právě výmetná náplň. Závěr do náboje nepatří: podle zákona o zbraních a střelivu je hlavní částí zbraně, která zajišťuje uzavření její nábojové komory (příloha č. 1 bod 3.1.4). Práškový zapalovač ani patronu zákon mezi komponenty střeliva neuvádí. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4
Výše vyobrazené kulové náboje ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže) se liší mj.:
A) typem nábojnice, kdy horní dva náboje mají nábojnici s drážkou a spodní náboj má nábojnici s okrajem.
B) typem střely, kdy horní náboj má poloplášťovou střelu typu „dum-dum“ a spodní dva náboje mají standardní střelu s mazací drážkou (která je skryta v krčku nábojnice).
C) typem zápalky, kdy dva horní náboje mají běžnou malou zápalku typu Boxer a spodní náboj má zápal typu Lefaucheux.
Správná odpověď: A
Proč je to správně V tabulkách rozměrů C.I.P., které v české verzi zveřejňuje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, patří ráže 7,5 x 55 Suisse do tabulky I ráží kulových nábojů bezokrajových a ráže 7,62 x 54 R do tabulky II ráží kulových nábojů s okrajem. Odpovídá tomu i obrázek: spodní nábojnice má u dna vystouplý okraj, horní dvě mají dno stejně široké jako tělo nábojnice a nad ním drážku. Náboje se tedy liší mimo jiné typem nábojnice. Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), přehled tabulek: TAB I a TAB II; C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. I – Rimless cartridges; C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. II – Rimmed cartridges
Výše jsou vyobrazené kulové náboje ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže); vyberte z nabízených odpovědí pro tyto náboje odpověď, která uvádí parametry, které se mohou rámcově blížit jejich výkonu:
A) úsťová rychlost střely cca 180 m/s, úsťová energie střely cca 250 J, maximální dostřel cca 800 m.
B) úsťová rychlost střely cca 25 km/min, úsťová energie střely cca 2000 kJ, maximální dostřel cca 25 km.
C) úsťová rychlost střely cca 780 m/s, úsťová energie střely cca 3500 J, maximální dostřel cca 4000 m.
Správná odpověď: C
S ohledem na konstrukci střely a celkové provedení výše vyobrazených kulových nábojů ráží 7,5 x 55 Swiss (dva náboje shora) a 7,62 x 54 R (náboj zobrazený nejníže) vyberte správné tvrzení:
A) jde o náboje pro lovecké účely, tradičním nábojem je v tomto směru je zejména spodní náboj, který má nábojnici lakovanou v myslivecké barvě.
B) jejich původním určením bylo vojenské využití, v případě že odpovídají požadavkům podle zákona o ověřování zbraní a střeliva (jako je tomu zřejmě zejm. v případě horního náboje), je lze využít například také pro sportovní střelbu.
C) jde o náboje určené především pro střelecký výcvik mládeže, a to s ohledem na jejich nižší zpětný ráz a při střelbě celkově kultivované a pro střelce nenáročné chování zbraní, pro které jsou určeny.
Správná odpověď: B
Výše jsou vyobrazené dva náboje stejné ráže, a to 7,62 x 39 mm; vyberte správné tvrzení:
A) typicky jde v případě střeliva této ráže o střední balistické výkonnosti vyvinutý pro vojenské použití, dnes pak často používaný též pro sportovní účely.
B) nejčastějším využitím tohoto střeliva je použití k loveckým účelům, typicky pro tzv. trojáčky.
C) konstrukčně se jedná o střelivo pro krátké palné zbraně (pistole a výjimečně též pro revolvery), přičemž hlavní předností tohoto střeliva je jeho nízký zpětný ráz v krátké palné zbrani oproti větším rážím, jako je např. 7,65 mm Browning nebo 9 mm Luger.
Správná odpověď: A
Výše jsou vyobrazené dva náboje stejné ráže, a to 7,62 x 39 mm; horní náboj je:
A) značkovacím střelivem určeným pro speciálně upravené zbraně dané ráže; jeho použití spočívá v označení cíle vystříknutou barvou, což se standardně využívá při tzv. soupeřských metodách výcviku.
B) svítícím nábojem, a z tohoto důvodu se jedná podle zákona o zbraních a střelivu o zakázané střelivo.
C) tzv. školní nebo „vybíjecí“ náboj určený pro bezpečné spouštění bicího ústrojí zbraně a pro nácvik manipulace se zbraní a střelivem.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Horní náboj má tělo i střelu z průsvitného červeného plastu a uvnitř je vidět jen pružina, žádná prachová náplň. Nařízení vlády o provádění zkoušek předepisuje pro praktickou část zkoušky školní náboje, které neobsahují výmetnou náplň, nárazovou slož ani zápalku se zápalkovou složí (§ 17 odst. 4); uchazeč s nimi předvádí kontrolu zbraně, přípravu ke střelbě, odstranění závady a ukončení střelby (§ 17 odst. 1). Kontrola zbraně končí ranou jistoty, kterou se vypouští bicí mechanismus. Horní náboj je takový školní náboj: slouží k nácviku manipulace, ne ke střelbě. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 17 odst. 1 a 4; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a) a d)
Výše jsou vyobrazené dva náboje stejné ráže, a to 7,62 x 39 mm; v případě ostré střelby lze o parametrech náboje této ráže rámcově uvést:
A) maximální dostřel činí 400 m a střela má po celé této dráze letu potenciálně smrtící účinek.
B) maximální dostřel činí 1500 m a střela má na této dráze potenciálně smrtící účinek zhruba do vzdálenosti 600 m.
C) maximální dostřel činí zhruba 2800 m a střela má po celé této dráze letu potenciálně smrtící účinek.
Správná odpověď: C
Vyberte z výše vyobrazených nábojů náboje s okrajovým zápalem:
A) jde o náboj s číslem 1 (náboj ráže 22 Long Rifle) a náboj s číslem 2 (náboj ráže 9 mm Flobert).
B) jde o náboj s číslem 3 (náboj ráže 7,65 mm Browning) a náboj s číslem 4 (náboj ráže 9 mm Luger).
C) jde o náboj s číslem 3 (náboj ráže 7,65 mm Browning), náboj s číslem 4 (náboj ráže 9 mm Luger) a náboj s číslem 5 (náboj ráže 7,62x25 mm Tokarev).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Na pohledu na dno je u nábojů 3, 4 a 5 uprostřed vidět zápalka, u nábojů 1 a 2 ne. C.I.P. vede ráže nábojů 1 a 2 uvedené v zadání, 22 Long Rifle a 9 mm Flobert, v tabulce V, která zahrnuje náboje s okrajovým zápalem, zatímco 7,65 mm Browning, 9 mm Luger a 7,62 x 25 Tokarev jsou v tabulce IV pistolových a revolverových nábojů. Okrajový zápal mají tedy náboje s čísly 1 a 2. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. V – Rimfire cartridges (Transducer); C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. V – Rimfire cartridges (Crusher); C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. IV – Pistol and revolver cartridges
Vyberte z výše vyobrazených nábojů náboj se střelou poloplášťovou:
A) jde o náboj s číslem 5 (náboj ráže 7,62x25 mm Tokarev).
B) jde o náboj s číslem 2 (náboj ráže 9 mm Flobert).
C) jde o náboj s číslem 4 (náboj ráže 9 mm Luger).
Správná odpověď: C
Náboje s čísly 3 (ráže 7,65 mm Browning) a 4 (ráže 9 mm Luger) lze z hlediska určení považovat za typické zástupce nábojů pro:
A) dlouhé opakovací kulové palné zbraně.
B) krátké samonabíjecí kulové palné zbraně.
C) krátké samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Ráže 7,65 mm Browning a 9 mm Luger vede C.I.P. v tabulce IV, která zahrnuje ráže krátkých zbraní s drážkovaným vývrtem pro pistolové a revolverové náboje. Náboje 3 a 4 jsou tedy náboji pro krátké kulové palné zbraně. Dlouhým zbraním ani zbraním s hladkým vývrtem tato tabulka neslouží, a proto neplatí ani jedna ze zbývajících možností. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. IV – Pistol and revolver cartridges
O výkonových parametrech výše vyobrazených nábojů lze rámcově uvést:
A) maximální dostřel činí zhruba 1500 m či více a zhruba po dvě třetiny této dráhy (tj. minimálně do vzdálenosti 1000 m) má střela potenciálně smrtící účinek; podstatně nižší maximální dostřel má pouze náboj zobrazený nad číslem 2 (náboj ráže 9 mm Flobert).
B) maximální dostřel činí zhruba 50 až 100 m a po celé této dráze má střela potenciálně smrtící účinek; podstatně nižší maximální dostřel má pouze náboj zobrazený nad číslem 1 (náboj ráže 22 Long Rifle).
C) maximální dostřel činí zhruba 300 m či méně a zhruba po pět šestin této dráhy (tj. do 250 m) má střela potenciálně smrtící účinek; podstatně větší maximální dostřel má pouze náboj zobrazený nad číslem 5 (náboj ráže 7,62 x 25 mm Tokarev).
Správná odpověď: A
Výše uvedené náboje představují střelivo, které je určeno:
A) výhradně pro krátké palné zbraně, a to pouze pro zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně nebo s hladkým vývrtem typu „Paradox“.
B) obvykle pro dlouhé palné zbraně a pouze pro zbraně s drážkovaným vývrtem hlavně.
C) pro krátké nebo dlouhé palné zbraně, přičemž zejména v případě dlouhých zbraní pro střelivo typu Flobert je poměrně časté použití hladkého vývrtu hlavně.
Správná odpověď: C
Z hlediska konstrukce nábojnice výše uvedených nábojů lze uvést, že:
A) všechny vyobrazené náboje mají nábojnici s okrajem, přičemž náboje zobrazené nad čísly 1 a 2 jsou náboji s okrajovým zápalem, a proto má jejich nábojnice tzv. zápich.
B) nábojnice nábojů zobrazených nad čísly 1 a 2 mají okraj a nábojnice nábojů zobrazených nad čísly 3, 4 a 5 mají drážku; v případě nábojnice náboje zobrazeného nad číslem 3 (ráže 7,65 Browning) se někdy hovoří o tzv. polookraji (semi-rim).
C) nábojnice náboje uvedeného nad číslem 1 má okraj, nábojnice náboje nad číslem 2 má okraj s dosedacím nákružkem, nábojnice náboje nad číslem 3 má okraj se zakroužením, nábojnice náboje nad číslem 4 má drážku a nábojnice náboje nad číslem 5 má okraj i drážku.
Správná odpověď: B
Šipkou označená část kulového náboje se nazývá:
A) nábojnice.
B) dutinka.
C) nábojová komora.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Šipka míří na mosaznou část náboje mezi dnem se zápalkou a měděnou střelou. Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva vyjmenovává komponenty střeliva: střelu, nábojnici, zápalku a výmetnou náplň (§ 2 odst. 1 písm. e)). Střela je vpředu a zápalka uprostřed dna, mosazná část mezi nimi je nábojnice. Nábojová komora do náboje nepatří: je součástí hlavně zbraně, zákon o zbraních a střelivu ostatně mezi hlavní části zbraně řadí i vložnou nábojovou komoru (příloha č. 1 bod 3.1.1). Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.1
Náboj na obrázku představuje typického zástupce jednotných kulových nábojů. Z hlediska použití tohoto střeliva vyznačuje šipka na obrázku:
A) směr, který je opačný vůči směru, ve kterém je náboj vkládán (zasouván) do nábojové komory.
B) směr, ve kterém je náboj nebo nábojnice vytahována (vysouvána) ven z nábojové komory.
C) směr, ve kterém je náboj vkládán (zasouván) do nábojové komory.
Správná odpověď: C
Šipka na vyobrazení výše ukazuje na část náboje, která se nazývá:
A) kování.
B) kalíšková zápalka.
C) střela (projektil).
Správná odpověď: C
Proč je to správně Šipka ukazuje na měděnou přední část náboje, která vyčnívá z mosazné nábojnice. To je střela: zákon o zbraních a střelivu ji vymezuje jako pevné těleso nebo více pevných těles určených k zasažení cíle (příloha č. 1 bod 2.5) a u tohoto náboje jde o jednotnou střelu (bod 2.5.1). Zápalka je naopak uprostřed dna, které je vidět vlevo; střela i zápalka jsou samostatnými komponenty střeliva podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 2.5 a 2.5.1; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e)
Šipka na vyobrazení výše směřuje ve směru, ve kterém:
A) se po stisknutí spouště pohybuje úderník (zápalník) před dopadem na zápalku, kterou tím iniciuje.
B) jsou náboj nebo nábojnice vytahovány (vysouvány) ven z nábojové komory.
C) je náboj vkládán (zasouván) do nábojové komory.
Správná odpověď: B
Vyobrazený předmět s největší pravděpodobností je:
A) pyrotechnickým výrobkem kategorie F1 podle zákona o zbraních a střelivu.
B) municí podle zákona o munici.
C) zakázaným střelivem kategorie S1 podle zákona o pyrotechnice.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Na obrázku je ruční granát: vejčité tělo s rýhovaným pláštěm a zapalovač s pákou a pojistným kroužkem. Zákon o munici za munici výslovně považuje ruční granáty (§ 4 odst. 3 písm. d)); obecně je municí výrobek s aktivní muniční náplní konstruovaný pro ozbrojené síly nebo bezpečnostní sbory (§ 4 odst. 1). Předmět stejného vzhledu bez aktivní náplně by byl neaktivním muničním předmětem (§ 7 písm. c)), proto jen „s největší pravděpodobností“. Kategorie F1 patří podle zákona o pyrotechnice zábavní pyrotechnice a S1 je kategorie střeliva podle zákona o zbraních a střelivu. Zdroj: zákon č. 91/2024 Sb., § 4 odst. 1 a 3 písm. d) a § 7 písm. c); zákon č. 206/2015 Sb., § 4 odst. 2 písm. a); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 2.1
Na vyobrazené zbrani byla provedena nevratná úprava:
A) úprava zbraně palné na zbraň plynovou.
B) znehodnocení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
C) zhotovení řezu.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Na obrázku jsou v závěru a rámu pistole vyříznuté otvory zvýrazněné červeně, jimiž je vidět hlaveň a vnitřní části zbraně. Tak vypadá řez zbraně: neaktivní zbraň, na které byl řezem odhalen vnitřní mechanismus a vývrt hlavně a která je určena pro výukové účely (příloha č. 1 bod 1.13.2 zákona o zbraních a střelivu). Zhotovení řezu je nevratnou úpravou zbraně (§ 92 odst. 1) a nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice předepisuje odkrytí mechanismů i otvor v závěru (§ 18). Znehodnocená zbraň je naproti tomu učiněna trvale nefunkční (bod 1.13.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.13.1 a 1.13.2; zákon č. 90/2024 Sb., § 92 odst. 1; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 18 odst. 1 a 2
Kterým číslem je na vyobrazené zbrani označena hlavní část zbraně – tělo pistole?
A) 1
B) 4
C) 3
Správná odpověď: C
Proč je to správně Tělem zbraně je podle zákona o zbraních a střelivu základní nosná konstrukční součást, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny (příloha č. 1 bod 3.1.2). Na obrázku je číslo 3 na spodní části pistole, se kterou je spojena rukojeť a lučík se spouští a na které je nahoře uložen závěr. Čísla 1 a 4 jsou u horní části pistole, vzadu a vpředu. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2
Kterým číslem je na vyobrazené zbrani označena část těla pistole nazývaná lučík?
A) 2
B) 1
C) 4
Správná odpověď: A
Proč je to správně Lučík je podle nařízení vlády o provádění zkoušek část, do jejíhož prostoru střelec přesouvá prst, když chce stisknout spoušť, a není-li vydán pokyn ke střelbě, musí být prst mimo lučík (příloha č. 2 body 1.3 a 1.4). Jde tedy o oblouk, který spoušť obepíná. Na obrázku je číslo 2 právě u tohoto oblouku pod spouští, který tvoří jeden celek s tělem pistole. Čísla 1 a 4 jsou u horní části zbraně. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.3 a 1.4
Vyobrazená zbraň je:
A) revolver, neboli krátká kulová samonabíjecí palná zbraň.
B) revolver, neboli krátká kulová opakovací palná zbraň.
C) pistole, neboli malá ruční kulová rychlopalná zbraň.
Správná odpověď: B
Vyobrazená zbraň je zřejmě z hlediska svého použití primárně, resp. standardně určena pro:
A) sportovní mířenou terčovou střelbu, a to od krátkých po střední vzdálenosti.
B) ochranu života, zdraví nebo majetku a obdobné účely.
C) sportovní střelbu na pohyblivé cíle (např. disciplínu běžící terč 30+30 ran na 50m).
Správná odpověď: B
Na vyobrazené zbrani je číslem „3“ označena součást nazývaná:
A) difuzor, jedná se o hlavní část zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
B) bubínek, nejedná se o hlavní část zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
C) revolverový válec, jedná se o hlavní část zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Číslo 3 je na válcové části uprostřed revolveru, mezi rámem vzadu a hlavní vpředu. Válec revolverové palné zbraně zákon o zbraních a střelivu výslovně řadí mezi hlavní části zbraně (příloha č. 1 bod 3.1.3), vedle hlavně, těla zbraně, jímž je u revolveru jeho rám, a závěru. Jde tedy o revolverový válec, který je hlavní částí zbraně. Bubínek ani difuzor zákon mezi hlavními částmi zbraně neuvádí. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1.2 a 3.1.3
Na vyobrazené zbrani je červené číslo „2“ umístěno na:
A) výklopné konzoli válce.
B) předpažbí revolverové zbraně.
C) kloubu kloubového závěru pistole.
Správná odpověď: A
Vnější bicí kohout je na vyobrazené zbrani označen číslem:
A) „6“.
B) „3“.
C) „5“.
Správná odpověď: C
U vyobrazeného revolveru došlo k havárii, přičemž již podle tohoto vyobrazení lze s jistotou říci, že došlo minimálně k podstatnému poškození:
A) rámu a revolverového válce.
B) hlavně a otočného závěru.
C) bubínku a závorníku.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Na obrázku chybí horní část rámu nad válcem a stěny horních komor válce jsou vytržené; hlaveň je celá. Rám revolverové zbraně je podle zákona o zbraních a střelivu tělem zbraně a válec revolverové palné zbraně samostatnou hlavní částí zbraně (příloha č. 1 body 3.1.2 a 3.1.3). Podstatné poškození obou těchto hlavních částí je tedy patrné už z obrázku, poškození hlavně na něm vidět není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1.2 a 3.1.3
U vyobrazeného revolveru došlo k havárii, jejíž příčinou mohlo být např.:
A) špatné upevnění pažbičky, chybně instalovaná předsuvná pružina nebo zablokování revolverového válce nevyhozenou nábojnicí (např. v důsledku závady typu „zádržka“).
B) zlomení zápalníku nebo nefunkční přenášecí páka kohoutu.
C) použití rážově nepříslušného střeliva nebo výstřel při ucpání vývrtu hlavně nebo ústí nábojové komory (např. v důsledku předchozí „slabé rány“).
Správná odpověď: C
Obrázek výše zobrazuje střední část dlouhé brokové zbraně s vnějšími bicími kohouty a sklopným hlavňovým svazkem, která se obvykle nazývá:
A) browning.
B) lankasterka.
C) malorážka.
Správná odpověď: B
Šipka na vyobrazení výše ukazuje na jeden běžný ovládací prvek zbraní s lůžkovým závěrem a sklopným hlavňovým svazkem; tento ovládací prvek se nazývá:
A) temenní klička.
B) klika závěru.
C) pákový závěr.
Správná odpověď: A
Vyobrazená dlouhá broková zbraň má hlavňový svazek se dvěma hlavněmi umístěnými vertikálně nad sebou; tento druh dlouhé zbraně se nazývá:
A) kozderka.
B) kozlík.
C) kozlice.
Správná odpověď: C
Vyobrazená zbraň bude v obvyklém případě (bez skrytých nestandardních úprav):
A) brokovou zbraní s lůžkovým závěrem a sklopným hlavňovým svazkem.
B) kulobrokovou zbraní s vertikálně posuvným blokovým závěrem.
C) svazkovou zbraní se sklopným závěrem a brokovým lůžkem v hlavišti.
Správná odpověď: A
Části zbraně označené šipkami na vyobrazení výše se nazývají:
A) část označená šipkou směřující vpravo se nazývá polopažba a část označená šipkou směřující vzhůru se nazývá nabiják.
B) část označená horizontálně orientovanou šipkou se nazývá pažba a část označená vertikálně orientovanou šipkou se nazývá předpažbí.
C) část označená šipkou ve směru zleva doprava se nazývá ramenní opěra a část označená šipkou směřující zdola nahoru se nazývá ponosová rukojeť.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Na obrázku míří vodorovná šipka na dřevěnou zadní část zbraně a svislá šipka na dřevěnou část pod hlavněmi. Vyhláška č. 335/2004 Sb. rozlišuje pažbu, se kterou se zbraň předkládá k ověření (příloha č. 1 bod 2.2), a předpažbí, které patří k hlavním: u některých zbraní se sklopnými hlavněmi se při ověřování zjišťuje hmotnost hlavně bez předpažbí (§ 3 odst. 13 písm. c)). Zadní část je tedy pažba a část pod hlavněmi předpažbí. Ostatní nabízené názvy tyto části neoznačují. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 2.2; vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 13 písm. c)
Na obrázku výše je zbraň vycházející z historické konstrukce palné zbraně určené pro černý prach a nabíjené ústím nábojové komory revolverového válce, tento druh zbraně se nazývá:
A) křesadlový revolver.
B) bubínkový revolver.
C) perkusní revolver.
Správná odpověď: C
Zbraň na obrázku výše je standardně určena pro
A) jednotné náboje se středovým zápalem, které jsou jednotlivě nabíjeny do komor bubnového zásobníku.
B) jednotné náboje s okrajovým zápalem, které jsou do zbraně nabíjeny ručně zepředu ústím hlavně.
C) dělené střelivo, přičemž k iniciaci jsou využívány perkusní zápalky ručně nasazované na pistony v zadní části revolverového válce.
Správná odpověď: C
Na obrázku výše je zbraň vycházející z historické konstrukce palné zbraně určené pro černý prach a nabíjené ústím hlavně, tento druh zbraně lze označit jako:
A) palnou zbraň s konstrukcí založenou na křesadlovém zámkovém systému.
B) palnou zbraň s konstrukcí založenou na doutnákovém zámkovém systému.
C) palnou zbraň s konstrukcí založenou na dvojákovém trojáku.
Správná odpověď: A
O výše vyobrazené zbrani lze z hlediska zásad bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem říci, že:
A) je vybitá, protože je vypuštěný bicí kohout, a tedy je možné s ní jakkoliv manipulovat.
B) není možno určit zda je nabitá nebo vybitá, a před další manipulací s ní by tedy bylo bezpodmínečně nutné provést důkladnou kontrolu jejího stavu.
C) před další manipulací s ní by bylo nutné vyjmout zásobník, ale další kontrolu by nutné provést nebylo s ohledem na to, že náboj v komoře se nacházet nemůže, protože je již vypuštěn bicí kohout.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek ukládá provést kontrolu zbraně vždy při první manipulaci s ní; jejím účelem je zbraň vybít a uvést do bezpečného stavu (příloha č. 2 bod 2.1). U samonabíjecí pistole se při ní vyjme zásobník, stáhne se závěr, přes výhozné okénko se prohlédne nábojová komora a zkontroluje se i zásobníková šachta (bod 2.2 písm. a)). Vypuštěný kohout ani vyjmutý zásobník tedy neříkají nic o tom, zda v nábojové komoře není náboj; to ukáže až tato kontrola. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 2.1 a 2.2 písm. a)
Umístění zásobníku ve zbrani vyobrazené výše odpovídají čísla:
A) „1“ a „3“.
B) „2“ a „6“.
C) „2“ a „5“.
Správná odpověď: C
Pod číslem „1“ se na obrázku výše nachází součást zbraně označovaná jako:
A) výhozná komůrka, která se nachází pod odemčenou kulisou palné zbraně.
B) výhozné okénko, přičemž ve výhozném okénku je vidět část hlavně s nábojovou komorou.
C) baskule.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Číslo 1 je u otvoru v horní části závěru, kterým je vidět část hlavně. Takový otvor je výhozné okénko: podle nařízení vlády o provádění zkoušek se u samonabíjecí pistole po stažení závěru do zadní polohy právě přes výhozné okénko vizuálně kontroluje nábojová komora a lze jím zkontrolovat i zásobníkovou šachtu (příloha č. 2 bod 2.2 písm. a)). Okénkem je tedy vidět část hlavně s nábojovou komorou. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a)
Na obrázku výše je ústí hlavně vyobrazené zbraně označeno:
A) číslem „1“.
B) číslem „2“.
C) číslem „3“.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Číslo 3 se šipkou ukazuje na přední konec pistole, kde končí hlaveň. To je ústí hlavně, tedy místo, kde střela hlaveň opouští; k ústí hlavně vztahují energii střely zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva i zákon o zbraních a střelivu, když stanoví limity energie střely na ústí hlavně. Čísla 1 a 2 jsou na horní části závěru a pod rukojetí, tedy daleko od předního konce hlavně. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 6 odst. 2 písm. c); zákon č. 90/2024 Sb., § 150 odst. 2 písm. a) bod 2
Čísla „3“, „5“ a „6“ na obrázku výše označují:
A) hlavní části zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
B) součásti zbraně umožňující samočinnou střelbu.
C) součásti zbraně, které nejsou hlavními částmi zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu vyjmenovává hlavní části zbraně: hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně a závěr (příloha č. 1 bod 3.1). Na obrázku je pod číslem 3 pružina s vodítkem, pod číslem 5 malá páčka s čepem a pod číslem 6 zásobník. Žádná z těchto součástí mezi hlavní části zbraně nepatří a nejde ani o součásti umožňující samočinnou střelbu, které zákon uvádí zvlášť, například samočinné spouště nebo dynamické pažby (bod 3.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1 a 3.2
Čísla „1“, „2“ a „4“ na obrázku výše označují:
A) hlavní části zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
B) součásti zbraně umožňující samočinnou střelbu.
C) součásti zbraně, které nejsou hlavními částmi zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Na obrázku rozebrané pistole je pod číslem 1 závěr, pod číslem 2 hlaveň a pod číslem 4 tělo zbraně s rukojetí, lučíkem a spouští. Právě hlaveň, tělo zbraně a závěr, spolu s válcem revolverové zbraně, jsou podle zákona o zbraních a střelivu hlavní části zbraně (příloha č. 1 bod 3.1). Závěr zákon popisuje jako součást, která zajišťuje uzavření komory a je vystavena tlakům při výstřelu, tělo jako základní nosnou součást. Samočinnou střelbu tyto díly neumožňují (bod 3.2). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1 a 3.2
Hlavní části zbraně ve smyslu zákona o zbraních a střelivu se na obrázku výše nacházejí pod čísly:
A) „1“, „2“, „3“ a „6“.
B) „4“ a „5“.
C) „1“, „2“ a „4“.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Hlavními částmi zbraně jsou podle zákona o zbraních a střelivu hlaveň, tělo zbraně, válec revolverové palné zbraně a závěr (příloha č. 1 bod 3.1). Na obrázku rozebrané pistole jsou závěr pod číslem 1, hlaveň pod číslem 2 a tělo zbraně s rukojetí a spouští pod číslem 4. Pružina s vodítkem pod číslem 3, páčka pod číslem 5 ani zásobník pod číslem 6 hlavními částmi zbraně nejsou. Správný je tedy výčet čísel 1, 2 a 4. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1
Pod číslem „1“ se na obrázku výše nachází hlavní část zbraně, kterou lze z technického pohledu označit jako:
A) kluzný pistolový závěr.
B) závěr opakovací palné zbraně.
C) ústí samonabíjecí pistole.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Pod číslem 1 je horní díl pistole s mířidly a drážkováním pro úchop, který kryje hlaveň. U samonabíjecí pistole se tento díl, závěr, při kontrole zbraně stahuje do zadní polohy a pak se vypouští do přední polohy (příloha č. 2 bod 2.2 písm. a) nařízení vlády o provádění zkoušek). Závěr je hlavní částí zbraně, která zajišťuje uzavření nábojové komory a je vystavena tlakům při výstřelu (příloha č. 1 bod 3.1.4 zákona o zbraních a střelivu). Ústím pistole tento díl není. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4
Pod číslem „2“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A) hlaveň; v tomto případě hlaveň nese též uzamykací ozuby a odemykací kulisu.
B) lauf; zde jde konkrétně o svazek laufů s drážkováním z horní strany.
C) hlaveň s ozubeným závorníkem.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Pod číslem 2 je samostatný trubkovitý díl, vzadu širší, s vystupujícími ozuby na horní straně a s výstupkem s otvorem pod zadní částí. Je to hlaveň, jedna z hlavních částí zbraně (příloha č. 1 bod 3.1.1 zákona o zbraních a střelivu); ozuby i výstupek jsou její součástí. Závorník zákon řadí k závěru samonabíjecí zbraně, ne k hlavni (bod 3.1.4), a svazek více hlavní na obrázku není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 3.1.1 a 3.1.4
Pod číslem „3“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A) vývrt hlavně s vložkou nábojové komory; tato součást se vkládá do hlavně, kde uděluje rotaci střele (projektilu), čímž ji stabilizuje v letu.
B) bicí pružina s úderníkem; tato součást je u vyobrazené zbraně určena k tomu, aby po stisknutí kohoutku udeřila hlavní o závěr a tím iniciovala zápalku náboje, čímž dojde k výstřelu.
C) předsuvná (nebo vratná) pružina s vodítkem; jde o pružinu, která působí na závěr a mimo jiné jej po výstřelu vrací do přední polohy.
Správná odpověď: C
Pod číslem „4“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A) pažba, přičemž v tomto případě se jedná o pažbu s přední pistolovou rukojetí.
B) tělo zbraně.
C) adaptér.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Pod číslem 4 je spodní díl pistole s rukojetí, lučíkem a spouští, na kterém jsou ostatní části pistole upevněny. To je tělo zbraně: podle zákona o zbraních a střelivu základní nosná konstrukční součást, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny (příloha č. 1 bod 3.1.2). Tělo zbraně je hlavní částí zbraně; pažbou ani adaptérem tento díl není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2
Pod číslem „6“ se na obrázku výše nachází součást samonabíjecí pistole označovaná jako:
A) blokový pistolový závěr.
B) záchyt závěru.
C) zásobník.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Pod číslem 6 je podlouhlá kovová schránka s otevřeným horním koncem, otvory na boku a dnem dole: zásobník. Při kontrole samonabíjecí pistole se zásobník nejprve vyjímá a potom se kontroluje i zásobníková šachta, do které se vkládá (příloha č. 2 bod 2.2 písm. a) nařízení vlády o provádění zkoušek). Zásobník přitom nepatří mezi hlavní části zbraně, které vyjmenovává zákon o zbraních a střelivu (příloha č. 1 bod 3.1). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.2 písm. a); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1
Kterým číslem je na vyobrazené zbrani označena vnější manuální pojistka?
A) Vnější manuální pojistka je označena číslem „5“.
B) Žádným z čísel není vnější manuální pojistka zbraně označena.
C) Vnější manuální pojistka je označena číslem „1“.
Správná odpověď: B
Zbraň na obrázku je vybavena bicím a spoušťovým mechanismem:
A) s přepnutým úderníkovým kohoutem.
B) s vnějším bicím kohoutem a dvojčinnou spouští (DA/SA).
C) s přímoběžným úderníkem.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Vnější bicí kohout, který mají podle nařízení vlády o provádění zkoušek samonabíjecí pistole se spoušťovým mechanismem DA/SA (§ 43 odst. 4 písm. a)), na obrázku není: zadní část závěru je hladká. Vedle nich nařízení uvádí samonabíjecí pistole s bicím mechanismem s přímoběžným úderníkem (§ 43 odst. 4 písm. b)), které musí být stejně jako ty první připraveny pro praktickou část zkoušky. Vyobrazená pistole bez vnějšího kohoutu odpovídá tomuto druhému typu. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 43 odst. 4 písm. a) a b)
Zbraň na obrázku je:
A) samonabíjecí pistole s odnímatelným zásobníkem a pevnými mechanickými mířidly.
B) samonabíjecí zbraň typu PDW (Personal Defense Weapon, čili osobní obranná zbraň) s pevnou zásobníkovou schránkou a odnímatelnými mířidly.
C) krátká palná zbraň nabíjená jednotlivě s pevnou hlavní, přičemž tato zbraň je konstruována pro střelbu ze zadní polohy (otevřeného) závěru.
Správná odpověď: A
Vyberte správnou odpověď:
A) Závěr je na obrázku výše označen číslem „3“ a pažba je označena číslem „4“.
B) Tělo zbraně je na obrázku výše označeno číslem „1“ a „4“ a čísla „3“ a „2“ označují zásobovací ústrojí zbraně.
C) Závěr je na obrázku výše označen čísly „3“ a „2“ a číslo „4“ je umístěno uvnitř lučíku spouště.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Čísla 2 a 3 jsou na horním dílu pistole, vpředu a vzadu u drážkování pro úchop; tento díl je závěr, který se u samonabíjecí pistole při kontrole zbraně stahuje do zadní polohy (příloha č. 2 bod 2.2 písm. a) nařízení vlády o provádění zkoušek). Číslo 4 je v oblouku kolem spouště, tedy v prostoru lučíku, kam střelec přesouvá prst ke stisknutí spouště (body 1.3 a 1.4). Čísla 2 a 3 tedy neoznačují zásobovací ústrojí a číslo 4 není na pažbě. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.3, 1.4 a 2.2 písm. a)
Zbraň, jejíž část je vyobrazena výše, je patrně zbraní:
A) palnou samonabíjecí.
B) zápalnou samoplnící.
C) palnou opakovací.
Správná odpověď: C
Na vyobrazení výše jsou alespoň částečně viditelné součásti zbraně:
A) pažba, lučík, spoušť, klika závěru, závěr, hmatník pojistky, pouzdro závěru, výhozné okénko, hlaveň, hledí, dno zásobníku.
B) pažba, předpažbí, spoušť, natahovací páka závěru, závěr, hmatník pojistky, pouzdro závěru, hlaveň, muška, dno zásobníku.
C) pažba, lučiště, spoušť, záchyt závěru, závorník, hmatník pojistky, pouzdro závěru, hlaveň, dnový šroub, dno zásobníku.
Správná odpověď: A
Výše je vyobrazena pouze střední část dlouhé palné zbraně – opakovací malorážky. Určete, které tvrzení níže platí z hlediska správného používání této zbraně:
A) šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o bezpečný směr a pokud zbraň ve směru této šipky směřuje k osobám, nejedná se nikdy o porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní, zatímco ve směru naznačeném šipkou pod zbraní se o bezpečný směr jedná pouze tehdy, směřuje-li zbraň k rameni střelce.
B) šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o směr působení zpětného rázu zbraně, zatímco šipka pod zbraní směřuje pryč od místa, kde se zbraň opírá do ramene střelce.
C) šipka nad zbraní označuje směr, pro který je z hlediska používání zbraně charakteristické zejména to, že jde o směr, ve kterém střela opouští zbraň, jde tedy o šipku směřující k ústí hlavně, zatímco šipka pod zbraní směřuje k rameni střelce.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Horní šipka míří podél hlavně k jejímu konci, tedy k ústí, kudy střela zbraň opouští. Dolní šipka míří opačně k pažbě, kterou si střelec při střelbě opírá o rameno; zákon o zbraních a střelivu mluví o střelbě s použitím ramenní opěry (příloha č. 2 bod 1.2.3). Tvrzení, že namířit zbraň na osoby není nikdy porušením zásad, je chybné: úmyslné míření na osoby je podle nařízení vlády o provádění zkoušek porušením zásad bezpečného nakládání se zbraní (příloha č. 2 bod 2.1). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 2 bod 1.2.3; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 2.1
Brokovou zbraň označenou výše vyobrazenou zkušební značkou lze použít:
A) ke střelbě jednotnou střelou bez ohledu na velikost zahrdlení.
B) ke střelbě ocelovými broky.
C) ke střelbě tzv. francouzskými saboty.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Značka s nápisem CIP nad liliovým květem je jednotná zkušební značka pro zkoušku s ocelovými broky. Vzory jednotných zkušebních značek uznávaných podle úmluvy, která zakládá členství České republiky v C.I.P., obsahuje příloha č. 3 vyhlášky č. 335/2004 Sb. (bod 1.1.3); zkouškou pro ocelové broky lze podle vyhlášky nahradit běžné ověření brokovnice (§ 3 odst. 12). Brokovnice s touto značkou tedy byla ověřena pro střelbu ocelovými broky. O jednotné střele ani o sabotech značka nic neříká. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 3 bod 1.1.3; vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 12; ČÚZZS – Zkušební značky, Kusové ověřování brokovnic – ocelové broky
O zbrani označené výše vyobrazenou značkou lze říci, že:
A) jde o zbraň ověřenou státní autoritou v České republice (od roku 2000 je touto autoritou Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva).
B) jde o zbraň zařazenou do výzbroje ozbrojených sil České republiky, jedná se o tzv. přejímku.
C) jde o zbraň určenou výhradně pro střelivo plněné černým prachem a náhradní střelou.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Lev ve štítu je identifikační značka Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva (příloha č. 3 bod 1.1.1.1 vyhlášky č. 335/2004 Sb.). Podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva tato značka osvědčuje, že výrobek ověřoval tento úřad (§ 2 odst. 3 písm. c)), a úřad je správním úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze (§ 17 odst. 1). Zbraň s touto značkou tedy ověřila státní autorita v České republice. S přejímkou do výzbroje ani se střelivem plněným černým prachem značka nesouvisí. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 3 bod 1.1.1.1; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 3 písm. c) a § 17 odst. 1; ČÚZZS – Zkušební značky, Identifikační značka Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva
Výše vyobrazená jednotná zkušební značka dokládá, že touto značkou označená palná zbraň byla:
A) otestována na maximálně přípustný obsah dusíku v kovových součástech, čímž je garantována minimální vyžadovaná pružnost těchto součástí.
B) ověřena na základě tzv. obyčejné zkoušky, přičemž jde o značku uznávanou podle Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní („C.I.P.“).
C) zkontrolována, přičemž ověřením neprošla („N“) a byla vyřazena z používání; v případě, že by zbraň ověřením prošla úspěšně, byla by označena písmenem „A“.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Značka s nápisem CIP nad písmenem N je jednotná zkušební značka pro obyčejnou zkoušku. Vzory jednotných zkušebních značek, které Česká republika uznává na základě Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palných zbraní zakládající její členství v C.I.P., obsahuje příloha č. 3 vyhlášky č. 335/2004 Sb. (body 1 a 1.1.3). Jednotnou zkušební značkou se podle zákona o ověřování rozumí zkušební značka podle mezinárodní smlouvy (§ 2 odst. 2 písm. a)). Písmeno N tedy neoznačuje zbraň, která ověřením neprošla, ani zkoušku obsahu dusíku. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 3 body 1 a 1.1.3; zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 2 písm. a)
Závorník u zbraně je součást, která:
A) uzavírá nebo uzamyká nábojovou komoru v případě zbraně se složeným závěrovým mechanismem.
B) slouží k manuálnímu otevření závěru.
C) u některých zbraní (zejména loveckých) slouží jako pojistný mechanismus, který se řadí mezi automatické pojistky.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu řadí mezi hlavní části zbraně závěr, tedy konstrukční součást, která zajišťuje uzavření komory palné zbraně a je vystavena tlakům při výstřelu; u samonabíjecí nebo samočinné zbraně jsou závěrem také závorník a nosič závorníku (příloha č. 1 bod 3.1.4). Závěr je tu tedy složený z více dílů. Nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice u řezu takové zbraně požaduje odkrýt na závorníku a nosiči závorníku uzamykací nebo brzdicí mechanismus (§ 18 odst. 2 písm. a)). Závorník proto uzavírá, případně uzamyká nábojovou komoru. Nejde o ovládací prvek k otevření závěru ani o pojistku. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.4; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 18 odst. 2 písm. a)
Nosič závorníku u zbraně je součást, která:
A) unáší při nabíjecím cyklu zbraně závorník a zajišťuje tak jeho odemčení a uzamčení.
B) může být připojena ke zbrani se složeným závěrovým mechanismem a umožňuje její bezpečné nošení s vyjmutým závorníkem.
C) je součástí pouzdra závěru, do které je při výstřelu uzamčen závorník.
Správná odpověď: A
Hlaveň je součást palné nebo plynové zbraně:
A) v níž se tepelná energie vznikající při hoření střelného prachu nebo při prudkém stlačování plynu přeměňuje na potenciální energii střely, která se rovná kinetické energii této střely při jejím dopadu na cíl.
B) která vymete náboj směrem od střelce, a to silou která odpovídá složeným silám úderníkové pružiny a odstředivé síly pohybu závěrového mechanismu.
C) v níž se určitý druh energie přemění v pohybovou energii střely, vodicí část vývrtu přitom vede střelu v požadovaném směru.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Palná zbraň je podle zákona o zbraních a střelivu zbraň, jejíž funkce je odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie; plynová zbraň využívá energii stlačeného vzduchu nebo jiného plynu (příloha č. 1 body 1.1 a 1.2). Tuto energii v hlavni přebírá střela: zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva posuzuje kinetickou energii střely na ústí hlavně (§ 6 odst. 2 písm. c)). Nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice mluví o vodicí části vývrtu hlavně (§ 18 odst. 1 písm. b)); tou střela prochází až k ústí. V hlavni se tedy energie mění v pohybovou energii střely; o potenciální energii ani o vymetání náboje nejde. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.1 a 1.2; zákon č. 156/2000 Sb., § 6 odst. 2 písm. c); nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 18 odst. 1 písm. b)
Účelem hlavně s drážkovanou částí vývrtu je:
A) vytvoření podélných rýh na povrchu střely, jejichž účelem je způsobení větší destrukce v cíli.
B) uvedení střely do otáčivého pohybu kolem její podélné osy.
C) zapojení střely do drážek, které střelu následně dovedou až k cíli.
Správná odpověď: B
Vývrtem hlavně se rozumí:
A) část hlavně, do které jsou vyvrtány otvory pro uchycení jiných částí zbraně.
B) „vývrtkovité“ vrypy v hlavni.
C) vnitřní dutina hlavně; vývrt hlavně může být hladký nebo drážkovaný.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Vývrt je vnitřní dutina hlavně. Nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice u řezu zbraně požaduje vytvořit ve stěně hlavně podélný otvor, který vodicí část vývrtu odkryje (§ 18 odst. 1 písm. b)), a zákon o zbraních a střelivu u řezu mluví o odhalení vnitřního mechanismu a vývrtu hlavně (příloha č. 1 bod 1.13.2). Vývrt může být hladký, nebo drážkovaný: zákon mluví o hlavni s hladkým vývrtem (příloha č. 2 bod 1.3.4) i o polotovaru hlavně s dokončeným drážkovaným vývrtem (příloha č. 1 bod 3.3). Otvory pro uchycení jiných částí zbraně ani vrypy ve tvaru vývrtky vývrtem nejsou. Zdroj: nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 18 odst. 1 písm. b); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.13.2 a 3.3 a příloha č. 2 bod 1.3.4
Polygonálním vývrtem hlavně se rozumí:
A) vývrt hlavně s profilem tvořeným několika kruhovými oblouky se středy křivosti ležícími mimo podélnou osu symetrie hlavně; polygonální vývrt tvoří šroubovici, která uvádí střelu do otáčivého pohybu obdobně jako drážkovaný vývrt hlavně.
B) vývrt hlavně konstruovaný pro střelbu speciálního střeliva pro nácvik postupu policejních a obdobných bezpečnostních složek na k tomuto účelu určeném polygonu; tento vývrt zejména z důvodu bezpečnosti výcviku na polygonu vylučuje, aby jím prošla jednotná střela.
C) vývrt na vnějším plášti hlavně v podobě ozdobných šroubovic či drážek; účel polygonálního vývrtu je ryze estetický.
Správná odpověď: A
Nábojová komora je prostor:
A) do kterého při výstřelu expandují spalné plyny vznikající při hoření střeliviny obsažené v náboji; nábojová komora revolverové zbraně přímo navazuje na ústí komor nábojového válce.
B) za vývrtem hlavně, do kterého se vkládá zásobovací ústrojí s náboji; nábojová komora má rozměr odpovídající délce náboje, a šířku odpovídající uchycovacímu rozhraní zásobovacího ústrojí zbraně.
C) v zadní části vývrtu hlavně, do kterého je po nabití zasunut náboj; nábojová komora svými rozměry i tvarem odpovídá příslušnému náboji; u revolverové zbraně nejsou komory součástí hlavně, ale válce.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Tabulky rozměrů C.I.P., které v české verzi zveřejňuje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, uvádějí u náboje jeho největší rozměry a u hlavně nejmenší rozměry nábojové komory; komora tedy tvarem i rozměry odpovídá příslušnému náboji. Náboj se do ní vkládá při nabití (příloha č. 1 bod 1.8 zákona o zbraních a střelivu). Komora leží v zadní části vývrtu: vodicí část vývrtu začíná bezprostředně před nábojovou komorou a končí ústím hlavně (§ 17 odst. 1 písm. c) nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice). U revolveru jsou nábojové komory ve válci, odděleně od hlavně (příloha č. 1 bod 2.6 písm. b) a h) vyhlášky č. 335/2004 Sb.). Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 12; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.8; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 17 odst. 1 písm. c); vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 2.6 písm. b) a h)
Výhozné okénko je:
A) součást, která po vyklopení ze zbraně umožňuje vyhození vytahovače zbraně.
B) otvor, kterým se ze zbraně vybavené trubicovou nábojovou schránkou obvykle vyhazuje prázdný zásobník.
C) otvor, kterým se ze zbraně vyhazuje vystřelená nábojnice, resp. náboj při vybití zbraně.
Správná odpověď: C
Součást zbraně zvaná „lučík“:
A) kryje spoušť proti nechtěnému či náhodnému zmáčknutí například při manipulaci, ukládání do pouzdra či při zavěšení do nosného popruhu.
B) slouží k tzv. předepínání spouště (název této součásti vychází z faktu, že z hlediska mechaniky je spoušť lučíkem předepínána obdobně, jako když střelec natahuje luk).
C) zakrývá otvor, kterým se ze zbraně vyhazuje vystřelená nábojnice, resp. náboj při vybití zbraně.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Podle nařízení vlády o provádění zkoušek je nabitá zbraň ve stavu, kdy ke střelbě stačí přesunout prst do prostoru lučíku a stisknout spoušť; prst na spoušti nebo v prostoru lučíku je mimo záměrný výstřel a nezbytné manipulace s nenabitou zkontrolovanou zbraní porušením zásad bezpečného nakládání (příloha č. 2 body 1.3 a 1.4). Spoušť je tedy uvnitř lučíku, který ji obepíná, a prst k ní musí do jeho prostoru záměrně vstoupit. Lučík tak spoušť kryje před nechtěným nebo náhodným stisknutím; nepředepíná ji ani nezakrývá výhozné okénko. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.3 a 1.4
Uzamčeným závěrem je závěr, který:
A) je vybaven zámkem, kterým lze zbraň speciálně k tomu určeným mechanickým klíčem (nebo u zbraní novějších konstrukcí digitálně) uzamknout a zamezit tak jejímu zneužití neoprávněnou osobou.
B) je v okamžiku výstřelu pevně spojen (uzamčen) s hlavní; účelem uzamčení je udržení tlaku vznikajícího při výstřelu uvnitř hlavně.
C) je při střelbě pevně spojen s tělem zbraně a volně zakluzuje (nebo podle konstrukce předkluzuje) vůči hlavni; účelem uzamčení je zajištění spolehlivosti nabíjecího cyklu.
Správná odpověď: B
Neuzamčeným závěrem se rozumí:
A) závěr, který není v okamžiku výstřelu pevně spojen s hlavní; neuzamčený závěr se označuje také jako dynamický závěr.
B) uzamčený závěr, který je odemčen a nachází se v zadní poloze (zadní úvrati).
C) závěr bez ovládací kličky nebo obdobného ovládacího prvku; jedná se například o lůžkový závěr zbraně se sklopným hlavňovým svazkem.
Správná odpověď: A
Uzamykacími prvky závěru se rozumí zejména:
A) uzamykací ozuby, uzamykací kuličky nebo válečky, kleština nebo závora.
B) klíče závěru.
C) závěr, závorník, nosič závorníku, hlaveň, vložná hlaveň, vložná nábojová komora, tělo zbraně včetně horní a dolní části pouzdra závěru, a válec revolverové zbraně.
Správná odpověď: A
Bicím mechanismem zbraně se rozumí:
A) mechanismus způsobující úder na zápalku (iniciační mechanismus).
B) bajonet nebo bodák zbraně; v případě starších konstrukcí se za bicí mechanismus považovala také zápalková perkuse.
C) nabiják a další součásti sestavy nabíjecího mechanismu zbraně.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek uvádí samonabíjecí pistoli s bicím mechanismem s přímoběžným úderníkem (§ 43 odst. 4 písm. b)) a u selhače, kdy nedojde k iniciaci náboje, ukládá zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce (příloha č. 2 bod 3.2 písm. a)). Nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice považuje úderník a zápalník za jeden z typů iniciačního mechanismu zbraně (§ 17 odst. 1 písm. d)). Bicí mechanismus je tedy iniciační mechanismus, který způsobí úder na zápalku, a tím iniciaci náboje. S bodákem ani s nabíjecím mechanismem nesouvisí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 43 odst. 4 písm. b); nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a); nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 17 odst. 1 písm. d)
Spoušťovým ústrojím zbraně se rozumí:
A) mechanismus pro vypouštění prázdného zásobníku ze zbraně nebo pro vypouštění zásobníku ze zbraně v případě kontroly zbraně.
B) mechanismus, kterým působí zbraň a střelivo na cíl a vyvolává požadovaný destruktivní účinek (zastarale se hovořilo o mechanismu „způsobujícím spoušť“).
C) mechanismus zbraně, který slouží k ovládání iniciačního ústrojí (bicího mechanismu).
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek rozlišuje u pistolí a revolverů spoušťový mechanismus, například dvojčinný a jednočinný DA/SA, a bicí mechanismus s vnějším kohoutem nebo s přímoběžným úderníkem (§ 43 odst. 4). Stisknutím spouště u nenabité zkontrolované zbraně se provádí rána jistoty (příloha č. 2 bod 1.4), která vypouští bicí mechanismus a slouží i k uvolnění spoušťového a bicího mechanismu před rozebráním zbraně (body 2.2 písm. d) a 3.2 písm. b)). Spoušťové ústrojí je tedy mechanismus, kterým se ovládá bicí mechanismus. S vypouštěním zásobníku ani s účinkem střely v cíli nesouvisí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 43 odst. 4; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.4, 2.2 písm. d) a 3.2 písm. b)
Spouští se v případě střelných zbraní rozumí:
A) ovládací prvek, který se vyskytuje pouze u krátkých zbraní a ovládá se prstem střelcovy ruky; v případě dlouhých zbraní se namísto spouště hovoří o spoušťové páce.
B) součást, na kterou je připojena bicí pružina, která po stisknutí kohoutku vymete z hlavně nábojnici.
C) součást, jejíž pohyb vyvolaný typicky tlakem prstu na jazýček spouště způsobí přímo nebo zprostředkovaně aktivaci iniciačního ústrojí (bicího mechanismu).
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek popisuje nabitou zbraň jako stav, kdy ke střelbě stačí přesunout prst do prostoru lučíku a stisknout spoušť; stisknutím spouště se provádí i rána jistoty, která vypouští bicí mechanismus (příloha č. 2 body 1.3, 1.4 a 2.2 písm. d)). Spoušť je tedy součást, jejíž pohyb vyvolaný tlakem prstu uvede do činnosti bicí mechanismus. Nejde o prvek jen krátkých zbraní: zákon o zbraních a střelivu mluví o stisknutí spouště obecně u samonabíjecích i samočinných palných zbraní, krátkých i dlouhých (příloha č. 1 body 1.5.1 a 1.6). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.3, 1.4 a 2.2 písm. d); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 body 1.5.1 a 1.6
Funkční cyklus revolveru je obvykle založen na:
A) manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu; revolver je až na výjimky samonabíjecí zbraní.
B) manuálním ovládání spoušťového a bicího mechanismu; revolver je až na výjimky opakovací zbraní.
C) impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na osu válce; revolver je až na výjimky opakovací samonabíjecí zbraní.
Správná odpověď: B
Funkční cyklus opakovací kulovnice s otočným odsuvným závěrem je obvykle založen na:
A) manuálním ovládání odsuvného závěru obvykle prostřednictvím kliky spojené se závěrem, kdy otočením závěru dochází k jeho uzamčení; v závěru bývá typicky umístěn také přímoběžný bicí mechanismus.
B) manuálním ovládání odsuvného závěru prostřednictvím spodní páky (tzv. lever action), kdy pohybem páky směrem dolů dochází k uzamčení zbraně; bicí mechanismus má typicky podobu vnějšího bicího kohoutu umístěného na zámkové desce.
C) impulzu tlaku spalných plynů, které jsou odebírány z vývrtu hlavně a působí na nosič otočného odsuvného závěru buď prostřednictvím pístu nebo přímo; bicí mechanismus má typicky podobu vnitřního kladívka nebo přímoběžného úderníku.
Správná odpověď: A
Funkční cyklus opakovací brokovnice ovládané posuvným předpažbím je obvykle založen na:
A) manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a spoušťový mechanismus zbraně; při posunu předpažbí směrem vpřed dochází standardně také k odjištění uzamykacích válečků.
B) manuálním ovládání posuvného předpažbí, kterým se ovládá závěrový a nabíjecí mechanismus zbraně; při posunu předpažbí směrem vzad dochází standardně také k natažení bicího mechanismu.
C) impulzu zpětného rázu při výstřelu; před prvním výstřelem dochází k nabití zbraně pohybem posuvného předpažbí a následně je již funkce zbraně zajišťována automatikou zbraně.
Správná odpověď: B
Funkce neuzamčeného závěru samonabíjecí pistole se obvykle odvozuje od:
A) impulzu zpětného rázu při výstřelu (tzn. tlaku spalných plynů na dno nábojnice v nábojové komoře).
B) impulzu zpětného rázu střely (tzn. tlaku vyvolaného setrvačnou silou střely, kterou střelec při střelbě pocítí v okamžiku, kdy střela opustí hlaveň a dojde k expanzi spalných plynů u ústí hlavně).
C) impulzu spalných plynů působících v případě samonabíjecích pistolí s tzv. dynamickým závěrem na nosič závorníku a odebíraných odemykací kulisou z prostoru nábojové komory.
Správná odpověď: A
Funkční cyklus samonabíjecí pušky určené pro náboje středního balistického výkonu (např. 223 Remington nebo 7,62 x 39 mm) je obvykle založen na:
A) manuálním ovládání závěrového mechanismu přes páku, kliku nebo obdobný ovládací prvek, který může být s ohledem na konkrétní konstrukci zbraně spojen buď přímo se závěrem, s pístem nebo pístnicí; přímoběžný bicí mechanismus bývá umístěn typicky v dutině nosiče závěru.
B) impulzu zpětného rázu při výstřelu, který působí na dynamický (neuzamčený) otočný odsuvný závěr.
C) využití tlaku spalných plynů, a to buď v podobě impulzu udělovaného nosiči závorníku těmito plyny odebranými z vývrtu hlavně (v případě uzamčených závěrových mechanismů), nebo formou jejich tlaku na dno nábojnice (v případě bržděných nebo též polouzamčených závěrových mechanismů).
Správná odpověď: C
Pojistka zbraně je:
A) zařízení, které vyhazuje nábojnici nebo náboj.
B) součást zajišťující zbraň proti výstřelu.
C) součást, která přidržuje nábojnici.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek při přerušení střelby dovoluje zbraň zajistit vnější manuální pojistkou, pokud to její konstrukce umožňuje, a přitom ji směřovat do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody (příloha č. 2 bod 1.5). Pojistka je tedy součást, která zbraň zajišťuje proti výstřelu. Vyhazování nábojnic obstarává jiné ústrojí: vyhláška č. 335/2004 Sb. uvádí pojistné a vyhazovací ústrojí zbraně odděleně a nesprávná funkce kteréhokoli z nich brání ověření zbraně (příloha č. 1 bod 1.6 písm. a)). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.5; vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 1.6 písm. a)
Je-li dlouhá broková zbraň vybavena automatickou pojistkou, která zajišťuje zbraň při každém sklopení hlavně nebo hlavňového svazku, před výstřelem:
A) není nutno ji odjistit, neboť k zajišťování a odjišťování tohoto typu pojistky dochází automaticky nezávisle na vůli střelce; od střelce se pouze vyžaduje, aby identifikoval okamžik, kdy automatický mechanismus zbraň odjistí, a následně může zahájit střelbu.
B) je nutno ji odjistit pomocí příslušného ovládacího prvku umístěného například na hřbetě krku pažby.
C) dojde k jejímu automatickému odjištění při prvním stisknutím spouště, k zajištění dochází obvykle (podle konkrétní konstrukce) při dalším stisknutí spouště.
Správná odpověď: B
Vložná hlaveň je:
A) hlaveň větší ráže vkládaná do vývrtu hlavně menší ráže.
B) zařízení nebo součást hlavně, která upravuje účinky výstřelu (například nábojová redukce), nebo která slouží k uchycení tlumiče hluku výstřelu na hlaveň s hladkým vývrtem.
C) hlaveň menší ráže vkládaná do vývrtu hlavně větší ráže.
Správná odpověď: C
Rám revolverové zbraně je:
A) součást revolveru, která vytahuje a vyhazuje vystřelené nábojnice z nábojové komory hlavně.
B) část zbraně, která je určena k podávání nábojů z revolverového zásobníku, který má obvykle tvar bubnu nebo disku.
C) součást revolveru, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti revolveru upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu vymezuje tělo zbraně jako základní nosnou konstrukční součást zbraně, na které jsou ostatní hlavní části a jiné součásti zbraně upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny, a výslovně dodává, že tělem zbraně je také rám revolverové zbraně (příloha č. 1 bod 3.1.2). Rám revolveru je tedy nosná součást, na které jsou ostatní části revolveru upevněny nebo jsou s ní pohyblivě spojeny; u revolverů ho úřad podle vyhlášky č. 335/2004 Sb. při ověření označuje spolu s hlavní a válcem (§ 8 písm. c)). Vytahování a vyhazování nábojnic ani podávání nábojů jeho úlohou není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.2; vyhláška č. 335/2004 Sb., § 8 písm. c)
Palná zbraň – jednuška je:
A) jednoranová dvouhlavňová brokovnice.
B) jednohlavňová jednoranová brokovnice.
C) víceranová brokovnice.
Správná odpověď: B
Palná zbraň – dvojka je:
A) dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi vedle sebe.
B) dvouhlavňová brokovnice s hlavněmi nad sebou.
C) lovecká zbraň s brokovou a kulovou hlavní vedle sebe.
Správná odpověď: A
Palná zbraň - lankasterka je:
A) dvojka se skrytými kladívky.
B) jednoranová kozlice.
C) dvojka s vnějšími kohouty.
Správná odpověď: C
Palná zbraň - hamerleska je:
A) opakovací zbraň s kulovou a brokovou hlavní, které jsou spojeny kladívkovým zámkem.
B) dvojka s vnějšími kohouty.
C) dvojka se sklopnými hlavněmi a se skrytými kladívky.
Správná odpověď: C
Palná zbraň - broková kozlice je:
A) opakovací zbraň s kulovou a brokovou hlavní, které jsou spojeny uzamykacím kozlíkem.
B) zbraň se dvěma hlavněmi vedle sebe; obě tyto hlavně jsou brokové.
C) zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou; obě tyto hlavně jsou brokové.
Správná odpověď: C
Palná zbraň - kombinovaná zbraň je:
A) lovecká dlouhá zbraň se dvěma a více hlavněmi; hlavně mají různý vývrt.
B) zbraň s délkou hlavně 30 cm a celkovou délkou 60 cm, díky čemuž tato zbraň efektivně kombinuje výhody jak krátké, tak i dlouhé zbraně.
C) broková zbraň s přepínačem, který umožňuje používat tuto zbraň jak v samonabíjecím režimu, tak i v režimu opakovací zbraně (ovládané posuvným předpažbím).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Zákon o myslivosti dovoluje střílet zvěř jen loveckou zbraní, tedy dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou (§ 45 odst. 1 písm. i)). Kombinovaná zbraň spojuje kulovou a brokovou hlaveň: zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva uvádí zbraně vybavené kulovými a brokovými hlavněmi (§ 2a odst. 1 písm. a) bod 3) a vyhláška č. 335/2004 Sb. mezi zkušebními značkami zmiňuje kombinované zbraně s hladkým vývrtem a drážkovaným vývrtem hlavně (příloha č. 3 bod 1.2.2 písm. e)). Jde tedy o loveckou dlouhou zbraň se dvěma a více hlavněmi s různým vývrtem, ne o zbraň na pomezí krátké a dlouhé ani o brokovnici s přepínačem režimů. Zdroj: zákon č. 449/2001 Sb., § 45 odst. 1 písm. i); zákon č. 156/2000 Sb., § 2a odst. 1 písm. a) bod 3; vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 3 bod 1.2.2 písm. e)
Palná zbraň - kulobroková kozlice je:
A) zbraň s dvěma hlavněmi stejné ráže nad sebou, kdy první část vývrtu těchto hlavní je hladká a druhá (obvykle kratší) část vývrtu je drážkovaná; díky této konstrukci umožňuje tato kozlice z obou hlavní střelbu jak brokovým, tak i kulovým střelivem.
B) zbraň se dvěma hlavněmi nad sebou, a to kulovou a brokovou hlavní.
C) lovecká zbraň určená pro střelbu dnes již zastaralého kulobrokového střeliva.
Správná odpověď: B
Palná zbraň - kulovnice je:
A) opakovací lovecká zbraň se sklopným svazkem 2 nebo 3 hlavní, kdy alespoň jedna z těchto hlavní musí být určena pro střelbu kulovými náboji.
B) lovecká zbraň s kulovým závěrem.
C) jednohlavňová (obvykle lovecká) dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem určená pro střelbu kulovými náboji.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o myslivosti rozlišuje lovecké dlouhé palné zbraně kulové, brokové a kombinované (§ 45 odst. 1 písm. i)) a srnčí i ostatní spárkatou zvěř dovoluje až na výjimky střílet jen kulovnicí s dostatečně silným nábojem, u kterého posuzuje energii ve 100 m (§ 45 odst. 1 písm. j)). Vyhláška č. 335/2004 Sb. mezi zkušebními značkami uvádí značku pro hlaveň s drážkovaným vývrtem kulovnice s jednou hlavní (příloha č. 3 bod 1.2.2 písm. g)). Kulovnice je tedy jednohlavňová dlouhá, zpravidla lovecká zbraň s drážkovaným vývrtem pro kulové náboje. Zbraní se sklopným svazkem dvou nebo tří hlavní ani zbraní s kulovým závěrem není. Zdroj: zákon č. 449/2001 Sb., § 45 odst. 1 písm. i) a j); vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 3 bod 1.2.2 písm. g)
Palná zbraň - dvoják je:
A) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi vedle sebe.
B) zbraň konstruovaná pro střelbu střelivem s vyššími tlaky, a to až do dvojnásobku standardního tlaku podle C.I.P.
C) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.
Správná odpověď: A
Palná zbraň - kulová kozlice je:
A) lovecká palná zbraň specificky určená pro regulační odstřel kozlic muflona evropského, kamzíka horského, kozy bezoárové a některých nepůvodních zavlečených druhů jako např. kozy kamerunské.
B) lovecká dlouhá zbraň se dvěma kulovými hlavněmi nad sebou.
C) speciální střelecké vybavení určené pro nastřelování kulovnic, někdy se též hovoří o střelecké koze nebo kulové stolici.
Správná odpověď: B
Palná zbraň - flobertka je:
A) krátká nebo dlouhá jednohlavňová nebo vícehlavňová zbraň určená pro náboje typu Flobert.
B) krátká nebo dlouhá zbraň s hladkým vývrtem pro kulový náboj s jiným než středovým nebo okrajovým zápalem.
C) plynová zbraň pro střelbu tréninkového charakteru nebo např. střelbu v místnostech.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu i zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva mluví o palných zbraních určených pro střelivo, resp. náboje typu Flobert (§ 150 odst. 2 zákona o zbraních a střelivu; § 6 odst. 2 písm. a) zákona o ověřování). Náboje Flobert řadí C.I.P. do tabulky V, tedy mezi náboje s okrajovým zápalem pro dlouhé i krátké zbraně. Flobertka je proto palná zbraň, krátká nebo dlouhá, určená pro náboje typu Flobert. Plynovou zbraní není a nejde ani o zbraň pro náboj s jiným než středovým nebo okrajovým zápalem. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 150 odst. 2; zákon č. 156/2000 Sb., § 6 odst. 2 písm. a); C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. V – Rimfire cartridges (Crusher)
Palná zbraň - pistole je:
A) krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy hlavně.
B) dlouhá zbraň s pevnou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).
C) krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).
Správná odpověď: C
Proč je to správně Pistole je krátká palná zbraň, tedy zbraň, jejíž délka v nejkratším funkčním stavu nepřesahuje 600 mm nebo jejíž hlaveň nepřesahuje 300 mm (příloha č. 1 bod 1.3 zákona o zbraních a střelivu). Na rozdíl od revolveru má nábojovou komoru v hlavni: vyhláška č. 335/2004 Sb. u pistolí stanoví zkušební náboje na každou hlaveň, kdežto u revolverů na každou nábojovou komoru, která je od hlavně oddělena (příloha č. 1 bod 2.6 písm. b)). Pistole pro praktickou část zkoušky jsou samonabíjecí (§ 43 odst. 4 nařízení vlády o provádění zkoušek), krátké zbraně však mohou být i opakovací nebo nabíjené jednotlivě (příloha č. 2 body 1.3.1 a 1.3.6 zákona). Dlouhou zbraní pistole není. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 1.3 a příloha č. 2 body 1.3.1 a 1.3.6; vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 2.6 písm. b); nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 43 odst. 4
Palná zbraň - revolver je:
A) krátká zbraň s pevnou nebo pohyblivou hlavní s nábojovou komorou; jednoranová, opakovací nebo samonabíjecí (popřípadě vícehlavňová).
B) krátká zbraň s pevnou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.
C) dlouhá zbraň s pohyblivou hlavní a otáčivým válcem s nábojovými komorami, které se mezi jednotlivými výstřely natáčejí do osy vývrtu hlavně.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Revolver je krátká zbraň: nařízení vlády o provádění zkoušek ho uvádí mezi krátkými kulovými zbraněmi pro praktickou část zkoušky (§ 43 odst. 4 písm. c)). Jeho nábojové komory nejsou v hlavni, ale ve válci, který zákon o zbraních a střelivu řadí mezi hlavní části zbraně (příloha č. 1 bod 3.1.3). Podle vyhlášky č. 335/2004 Sb. se při ověřování zkouší každá nábojová komora válce, hodnotí se funkce a chod revolverového válce a za závadu se považuje nesouosost vývrtu hlavně s nábojovou komorou válce (příloha č. 1 body 1.6 písm. b), 2.6 písm. b) a 3 písm. o)). Komora, ze které se střílí, tedy musí stát v ose vývrtu hlavně. Pistole má naopak nábojovou komoru v hlavni. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 43 odst. 4 písm. c); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 3.1.3; vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 body 1.6 písm. b), 2.6 písm. b) a 3 písm. o)
Ráže palné zbraně pro kulový náboj je:
A) vyjádřena některými nebo všemi údaji: smluvní velikostí průměru vodicí části vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, technickým popisem použitelného náboje, doplňkovými označeními.
B) vyjádřena všemi údaji: zvykovou velikostí poloměru vodicí linie vývrtu hlavně, technickým popisem nábojové komory, smluvním popisem použitého náboje, doplňkovým označením „Magnum“ a symbolem označujícím smluvní dostřel daného náboje.
C) vyjádřena přesným technickým údajem o velikosti průměru vodicí části hlavně a o délce komory.
Správná odpověď: A
Zahrdlení je úprava:
A) ústí šachty zásobníku zbraně vybavené odnímatelným zásobníkem, účelem zahrdlení je usnadnit vkládání zásobníku do zásobníkové šachty při rychlém přebíjení zbraně.
B) nábojové komory brokové zbraně jejímž účelem je zajistit dostatečné zaškrcení čela náboje s hromadnou střelou.
C) úsťové části brokové hlavně ovlivňující velikost a charakter krytí.
Správná odpověď: C
Ráže palné zbraně pro brokový náboj je:
A) přesná velikost průměru vodicí části vývrtu hlavně, což je smluvní číslo udávající počet koulí stejného průměru odlitých z jednoho kilogramu olova, které projdou vývrtem hlavně.
B) vyjádřena přesnou velikostí průměru vývrtu hlavně a smluvním číslem udávajícím počet ogiválních střel o váze jedné unce (≐ 28,35 g) odlitých z jedné anglické libry olova, které suvně projdou vývrtem hlavně.
C) smluvní označení, ke kterému přísluší zejména smluvní velikost průměru vodící části hlavně a jmenovitá nebo skutečná délka nábojnice.
Správná odpověď: C
Proč je to správně V tabulce ráží brokových nábojů C.I.P. (TAB. VII), kterou v české verzi zveřejňuje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, se ráže 12 značí například 12/67, 12/70 nebo 12/76. Číslo 12 samo žádný rozměr v milimetrech neudává: k ráži 12 patří vývrt hlavně o průměru nejméně 18,20 mm. Číslo za lomítkem odpovídá délce nábojnice, u 12/70 nejvýše 69,8 mm a u 12/76 nejvýše 76 mm. Ráže brokové zbraně je tedy smluvní označení, ke kterému patří určitý průměr vývrtu a jmenovitá délka nábojnice, nikoli přesná míra průměru vývrtu. Zdroj: ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), TAB. VII – Ráže brokových nábojů, Cal. 12
Střelivo s mechanickým zápalem se dělí na střelivo:
A) s okrajovým zápalem, středovým zápalem, zápalem typu Gatling nebo zápalem Bordeaux.
B) s nízkým, středním a silným zápalem.
C) s okrajovým zápalem, středovým zápalem nebo se zápalem Lefaucheux.
Správná odpověď: C
Školní náboj je náboj:
A) určený ke světelné a akustické imitaci ostré střelby v rámci výuky a výcviku ve vojenských školách nebo školách bezpečnostních sborů.
B) bez výmetné náplně a zápalky, který rozměrově odpovídá skutečnému náboji: slouží pro výuku a výcvik v nabíjení a spouštění zbraně a pro kontrolu funkce zásobníku, závěru a spušťadla.
C) s výmetnou náplní, který rozměrově neodpovídá skutečnému náboji.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek předepisuje pro praktickou část zkoušky školní náboje, které neobsahují výmetnou náplň, nárazovou slož ani zápalku se zápalkovou složí, a to pro každý druh zbraně, se kterou se zkouška koná (§ 17 odst. 4 a § 43 odst. 7). Uchazeč s nimi ve zbrani předvádí kontrolu zbraně, přípravu ke střelbě, odstranění závady a ukončení střelby (§ 17 odst. 1), takže školní náboj musí rozměrově odpovídat skutečnému náboji. Simulaci ostré střelby akustickým nebo vizuálním efektem naopak slouží cvičný náboj (příloha č. 1 bod 2.2.2 zákona o zbraních a střelivu). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 17 odst. 1 a 4 a § 43 odst. 7; zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.2.2
Náboj typu Flobert je náboj:
A) se středovým zápalem pro brokové zbraně.
B) s plastovou střelou určenou k neletálnímu nácviku střelby například v sebeobranných situacích; někdy se v souvislosti se střelivem typu Flobert hovoří také o soupeřském systému střeleckého výcviku.
C) s okrajovým zápalem; má střelu jednotnou nebo hromadnou, obvykle v rážích 4 mm, 6 mm nebo 9 mm.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Náboje Flobert řadí C.I.P. do tabulky V, kterou Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva v české verzi nazývá Ráže nábojů s okrajovým zápalem. Jsou v ní náboje Flobert ráží 5,6 mm, 6 mm a 9 mm, a to se střelou jednotnou (à balle) i s broky (à plombs); tatáž tabulka obsahuje také náboje ráže 4 mm s okrajovým zápalem. Náboj typu Flobert je tedy náboj s okrajovým zápalem a se střelou jednotnou nebo hromadnou. Není to náboj se středovým zápalem pro brokové zbraně ani náboj s plastovou střelou pro neletální výcvik. Zdroj: C.I.P. – TDCC, tabulky rozměrů nábojů a nábojových komor, Tab. V – Rimfire cartridges (Crusher); ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), přehled tabulek: TAB V – Ráže nábojů s okrajovým zápalem
U perkusního zámku se iniciace výmetné náplně zajišťuje:
A) úderem kladívka (kohoutu) na perkusní zápalku.
B) úhozem kladívka (kohoutu) na ocílku.
C) úderem křemene, pazourku nebo jejich syntetické náhražky upevněných v čelistech zámku na perkusní střelný prach.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Vyhláška č. 335/2004 Sb. popisuje historické zbraně nabíjené ústím hlavně s perkusním zámkem s komínkem (pistonem) na čepičkovou zápalku a odlišuje je od zbraní s křesadlovým zámkem (příloha č. 1 bod 2.6 písm. d)). Komínek počítá k zažehovacímu ústrojí (bod 3 písm. p)) a kohout k bicím prvkům zbraně (bod 1.6 písm. g)). U perkusního zámku tedy výmetnou náplň zažehne úder kladívka, tedy kohoutu, na perkusní zápalku nasazenou na komínku. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 body 1.6 písm. g), 2.6 písm. d) a 3 písm. p)
Záměrná je:
A) kladný náměr, který definuje odklon odměru od úrovně ústí hlavně směrem vzhůru.
B) přímka spojující mířidla zamířené zbraně a záměrný bod na cíli.
C) rána vystřelená ze zbraně záměrně a s rozmyslem.
Správná odpověď: B
Maximální dostřel je:
A) největší dosažitelný dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým střelivem.
B) největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit střelbou zvolený cíl.
C) největší počet výstřelů dosažitelný při střelbě z určité zbraně.
Správná odpověď: A
Maximální dostřel při výstřelu z pistole ráže 9 mm Luger nebo jiné srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit:
A) přibližně 100 až 150 m, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po celé dráze svého letu.
B) i více než 1,5 km, přičemž střela je schopná způsobit člověku vážné či smrtelné poranění po více než polovinu dráhy svého letu.
C) při optimálním náměru přibližně až 3 km, přičemž ale účinný dostřel představuje pouze přibližně 50 m.
Správná odpověď: B
Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 308 Winchester nebo srovnatelné ráže, při použití standardního střeliva, může činit přibližně:
A) až 800 m, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.
B) až 3 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví pouze zhruba v první polovině dráhy svého letu.
C) až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.
Správná odpověď: C
Maximální dostřel při výstřelu z dlouhé kulové zbraně ráže 22 Long Rifle, při použití standardního střeliva, může činit:
A) více než 1,5 km; střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po zhruba dvě třetiny dráhy svého letu.
B) až stonásobek délky hlavně měřené v metrech; střela může způsobit vážnou újmu na zdraví přibližně do vzdálenosti 150 m.
C) až 4 km, přičemž střela může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé své dráze letu.
Správná odpověď: A
Maximální dostřel při výstřelu hromadné střely (broky o velikosti 2,4 mm až 3,5 mm) z dlouhé brokové zbraně ráže 12 nebo 16 činí přibližně:
A) i více než 1,5 km, přičemž větší shluk broků může způsobit vážnou újmu na zdraví po celé dráze letu.
B) stovky metrů; hodnotu maximálního dostřelu v metrech lze přibližně určit jako stonásobek průměru broku v milimetrech (tzn. např. přibližně 250 m v případě broků velikosti 2,4 mm).
C) desítky metrů; maximální dostřel se shoduje s tzv. distanční vzdáleností střelby, kterou se rozumí orientačně zjištěná vzdálenost, na kterou lze za běžných viditelnostních podmínek rozpoznat postavu člověka, a to bez použití optického zaměřovače; v případě použití optického zaměřovače se takto zjištěná vzdálenost zvyšuje na dvojnásobek.
Správná odpověď: B
Maximální dostřel při výstřelu hromadné střely (broky větších velikostí, tzv. hrubé broky či „buck shoty“, např. velikosti 8,43 mm) z dlouhé brokové zbraně ráže 12 nebo 16 činí přibližně:
A) nižší stovky metrů, hodnotu maximálního dostřelu v metrech lze přibližně určit jako stonásobek průměru broku v milimetrech.
B) pravidlo o stonásobku průměru broku v milimetrech na maximální dostřel v případě hrubých broků použít nelze, tyto broky mají již vesměs maximální dostřel srovnatelný s kulovými střelami menších ráží, a tedy i přes 1000 m.
C) při optimálním náměru přibližně až 3 km, přičemž ale účinný dostřel představuje pouze přibližně 50 m.
Správná odpověď: B
Účinný dostřel je:
A) největší vzdálenost od zbraně, na níž lze efektivně vyřadit mířenou střelbou zvolený cíl.
B) největší dosažený dostřel při střelbě z určité zbraně s určitým střelivem, a to při ideálním náměru kolem 30°.
C) maximální vzdálenost od zbraně, kam dopadne náboj.
Správná odpověď: A
Krytí brokovnice je:
A) poměr počtu zásahů vytvořených broky brokového shluku určitého náboje ve čtverci o stanovené úhlopříčce vůči průměru kružnice opsané tomuto čtverci.
B) poměr počtu zásahů broků v kruhovém zkušebním terči v určené vzdálenosti od ústí zbraně k celkovému počtu broků v náboji, vyjádřený v procentech.
C) účinnost maskovacího nástřiku (krycí povrchové úpravy) zejména u loveckých brokovnic; krytí se hodnotí v jednotkách DPI (dots per inch).
Správná odpověď: B
Ranivý účinek je:
A) ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.
B) ničivý účinek střel na pevné cíle, jehož výsledkem je zničení cíle.
C) rozdíl mezi dopadovou a zbytkovou energií střely, přičemž tento rozdíl ovlivňuje velikost zpětného rázu zbraně a může při manipulaci se zbraní způsobit zranění neopatrnému střelci.
Správná odpověď: A
Průbojný účinek je:
A) účinek střely, který umožňuje, aby střela procházela vývrtem hlavně a byla jí drážkováním udělována rotace.
B) ničivý účinek střel na živé cíle, jehož výsledkem je vznik střelných poranění.
C) ničivý účinek střely spočívající v pronikání střely cílem.
Správná odpověď: C
Vydutí hlavně je
A) rozšíření ústí brokové hlavně; jedná se o konstrukční úpravu, jejímž smyslem je zvýšení krytí při použití broků menšího průměru (tzv. bird shots).
B) místní zvětšení průměru hlavně způsobené při výstřelu; jedná se o formu havárie zbraně.
C) výšleh plamene z hlavně po výstřelu; vydutí je způsobeno nespálenými zrny střelného prachu, které jsou z hlavně při výstřelu vymeteny.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Vyhláška č. 335/2004 Sb. řadí vydutí mezi deformace hlavně: zbraň s ohnutou hlavní nebo s hlavní s náznaky vydutí a jiných deformací úřad při prohlídce před zkušební střelbou vyřadí (§ 3 odst. 8 a příloha č. 1 bod 1.3 písm. c)). Po zkušební střelbě je závadná zbraň, jejíž hlaveň se jakkoli roztáhla, včetně vlnovitého roztažení v nejslabších místech (příloha č. 1 bod 3 písm. h)). Vydutí je tedy místní zvětšení průměru hlavně, k němuž může dojít při výstřelu, a jde o poškození zbraně. Nejde o úpravu ústí brokové hlavně ani o výšleh plamene po výstřelu. Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 8; vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 body 1.3 písm. c) a 3 písm. h)
Zápalka je:
A) prachová tableta určená pro použití jako zápalná látka v palných střelných zbraních.
B) součást náboje obsahující zápalkovou slož, která se nárazem nebo jiným způsobem vznítí a zažehne výmetnou náplň.
C) rozbuška se zpožďovačem, která je určena k vyvolání iniciační detonace v brokovém náboji těsně před tím, než bicí mechanismus přivede zbraň k výstřelu.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákon o ověřování střelných zbraní a střeliva řadí zápalku mezi komponenty střeliva spolu se střelou, nábojnicí a výmetnou náplní (§ 2 odst. 1 písm. e)) a zákon o zbraních a střelivu ji počítá k aktivním komponentům střeliva (příloha č. 1 bod 2.1). Nařízení vlády o provádění zkoušek mluví o zápalce se zápalkovou složí (§ 17 odst. 4) a iniciaci náboje spojuje s úderem zápalníku do zápalky (příloha č. 2 bod 3.2 písm. a)). Zápalka je tedy součást náboje obsahující zápalkovou slož, která se úderem vznítí a zažehne výmetnou náplň. Prachovou tabletou ani rozbuškou není. Zdroj: zákon č. 156/2000 Sb., § 2 odst. 1 písm. e); zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 1 bod 2.1; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 17 odst. 4; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 3.2 písm. a)
Střelecké stanoviště je:
A) přesně určené místo, popřípadě ohrazené, z něhož se střílí.
B) přesně určené místo, popřípadě ohrazené, na kterém se střelcům udělují instrukce.
C) stanoviště, odkud střelci vyrážejí k plnění střeleckých úloh; střeleckým stanovištěm je například prostor, ze kterého vyjíždějí závodníci v rámci biatlonových soutěží.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek požaduje, aby zkoušková střelnice měla střelecké stanoviště umožňující střelbu z krátké kulové zbraně na terč na vzdálenost 10 m a z dlouhé kulové zbraně na 25 m (§ 40 odst. 2 a 3); stanoviště musí mít také nábytek nebo zařízení k bezpečnému odkládání zbraní, střeliva a ochranných pomůcek a zařízení k upevnění terče do výstřelného prostoru (§ 42). Nařízení vlády o technických požadavcích na zbraně, střelivo a střelnice mluví o střelbě ze střeleckých stanovišť (§ 8 odst. 1 písm. c)). Střelecké stanoviště je tedy místo, z něhož se střílí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 40 odst. 2 a 3 a § 42; nařízení vlády č. 187/2025 Sb., § 8 odst. 1 písm. c)
Palebná čára je čára, která omezuje střelecká stanoviště směrem:
A) k terčové čáře.
B) k ostatním střelcům, kteří současně provádějí střelbu.
C) od dopadiště k terčové čáře.
Správná odpověď: A
Cílový prostor je prostor, kde:
A) se zdržuje střelec po zasažení cíle.
B) je prováděno vyhodnocení střelby na cíl.
C) je umístěn terč a terčová zařízení.
Správná odpověď: C
Terčové zařízení je zařízení sloužící:
A) k automatickému lepení terčů po provedené střelbě.
B) k umístění a případnému pohybu terčů.
C) k uskladnění používaných terčů na střelnici.
Správná odpověď: B
Nástřelná série je:
A) série sloužící k ověření zkušební značky zbraně.
B) série sloužící k ověření průměrné hodnoty bodu zásahu.
C) série sloužící k ověření nastřelení a funkce zbraně zpravidla před soutěží.
Správná odpověď: C
V případě značného znečištění hlavně nebo je-li v hlavni jiná cizí překážka (např. způsobená nechtěným nabráním hlíny do vývrtu hlavně), hrozí při výstřelu:
A) že samonabíjecí zbraň začne tzv. kulometit, neboli vystřelí dávku ran v důsledku selhání správné činnosti bicího mechanismu; přitom hrozí ztráta kontroly nad zbraní a zasažení nezúčastněných osob střelbou.
B) vydutí nebo roztržení hlavně a případně další destrukce zbraně s možností vážného zranění střelce nebo v okolí se nacházejících osob.
C) snížení tlaku spalných plynů v hlavni, neboť střela musí při průchodu vývrtem hlavně překonávat zvýšený odpor; v důsledku toho může obvykle dojít k výraznému zhoršení přesnosti a střela může mít nižší (suboptimální) účinek střely v cíli.
Správná odpověď: B
Ke střelbě ze zbraně v dobrém technickém stavu lze bezpečně použít:
A) střelivo ráže a případně též konkrétního výrobního provedení, pro které je zbraň určena a které jsou obvykle vyznačeny na zbrani.
B) střelivo, které lze do zbraně vložit a uzamknout, aniž by musela být použita větší síla.
C) náboje označené typem dané zbraně; to platí vždy v případě civilních zbraní, zatímco u vojenských zbraní může být stanoven odlišný postup.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Zbraň předkládaná ke kusovému ověřování musí nést ráži použitého střeliva, u zbraně s hlavněmi různých ráží údaj o ráži každé hlavně a u hlavně určené výhradně pro černý prach i tento údaj (§ 3 odst. 1 písm. e), h) a i) vyhlášky č. 335/2004 Sb.). Ráže, případně i provedení střeliva, pro které je zbraň určena, jsou tedy obvykle vyznačeny na zbrani. Náboje se neoznačují typem zbraně, ale značkou nebo názvem výrobce a ráží (§ 6 odst. 5). Nestačí ani to, že náboj jde vložit a uzamknout: tabulky C.I.P. stanoví pro každou ráži rozměry náboje i nábojové komory a tlaky a zákon o zbraních a střelivu zakazuje ohrozit jiné použitím střeliva, které neodpovídá požadavkům zákona o ověřování (§ 11 odst. 3 písm. j)). Zdroj: vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 1 písm. e), h) a i) a § 6 odst. 5; ČÚZZS – tabulková část ČSN 39 5020 (verze 05/2026), přehled tabulek: Náboje a vývrty hlavní – rozměry, tlaky a energie; zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 3 písm. j)
Kulové střelivo s výrazně zdeformovanou střelou nebo střelou pokrytou např. rzí:
A) může být použito ke střelbě pouze na schválených střelnicích.
B) by nemělo být použito ke střelbě, protože může způsobit poškození, případně i havárii zbraně.
C) může být použito ke střelbě pouze ve zbraních určených pro použití střeliva se zvýšeným ranivým účinkem.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu zakazuje komukoli ohrozit život, zdraví nebo majetek jiné osoby použitím zbraně nebo střeliva ve špatném technickém stavu (§ 11 odst. 3 písm. j)). Střelivo, jehož střela je výrazně zdeformovaná nebo pokrytá rzí, v dobrém technickém stavu není: už při typové kontrole se u střeliva ověřuje shodnost rozměrových charakteristik, vzhled a provedení i funkční bezpečnost (§ 5 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 335/2004 Sb.). Takové střelivo by se proto ke střelbě používat nemělo. Zákaz platí obecně; výjimku pro schválené střelnice ani pro určité druhy zbraní zákon nestanoví. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 3 písm. j); vyhláška č. 335/2004 Sb., § 5 odst. 3 písm. f)
Střelivo může být použito ke střelbě:
A) ze zbraně, která je pro takové střelivo určena, a pouze v případě, že je jak střelivo, tak i zbraň v dobrém technickém stavu.
B) pouze v případě, že bylo vyrobeno před méně než 10 lety, po uplynutí této doby je střelivo považováno za expirované a jeho použití je vysoce rizikové.
C) ve zbrani příslušné nebo obdobné ráže; pokud zbraň není určena přímo pro toto střelivo, ale lze jej do této zbraně nabít, lze jej v takové zbrani vždy bezpečně použít, pokud je výkonově slabší než střelivo, pro které je daná zbraň určena.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu zakazuje ohrozit jiného použitím zbraně nebo střeliva ve špatném technickém stavu anebo zbraně či střeliva, které neodpovídají požadavkům zákona o ověřování (§ 11 odst. 3 písm. j)); podmínkou bezpečné střelby je tedy dobrý technický stav zbraně i střeliva. Zbraň přitom nese ráži střeliva, pro které je určena (§ 3 odst. 1 písm. e) a h) vyhlášky č. 335/2004 Sb.), a vyhláška za nepřípustnou považuje i přestavbu, po níž vývrt hlavně svými rozměry neodpovídá nové ráži (příloha č. 1 bod 6.3 písm. c)). Náboj jiné ráže proto nelze považovat za bezpečný jen proto, že jde nabít a je slabší. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 3 písm. j); vyhláška č. 335/2004 Sb., § 3 odst. 1 písm. e) a h); vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 6.3 písm. c)
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Se zbraní není dovoleno mířit na jiného člověka, zvířata nebo věci vyšší hodnoty, pokud je zbraň nabitá a pokud k tomu takový člověk nebo vlastník zvířete anebo věci nedal souhlas.
B) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; to neplatí, pokud zacházíme se zbraní, která byla jako nenabitá bezpečně uložena v trezoru odpovídajícím požadavkům nařízení vlády č. 217/2017 Sb.
C) S každou zbraní je na místě zacházet, jakoby byla nabitá; zejména není přípustné „jen tak“ mířit na jiného člověka, a to i se zbraní, o níž jsme přesvědčeni, že nabitá není.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že zbraň, u které nebyla provedena kontrola, musí při manipulaci směřovat do bezpečného směru, a kontrolu ukládá vždy při první manipulaci se zbraní (příloha č. 2 body 1.1 a 2.1). Se zbraní se tedy zachází, jako by byla nabitá, dokud kontrola neprokáže opak, a to i když byla předtím uložena v trezoru. Mířit na osoby přitom není přípustné, ani když je zbraň vybitá, zkontrolovaná nebo nekompletní, s výjimkou naplněných podmínek nutné obrany a krajní nouze (bod 2.1). Souhlas dotčeného člověka na tom nic nemění. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 2.1
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Pouze na schválené střelnici nebo v honitbě lze střílet bez obav ze zasažení jiné osoby nebo způsobení škody na majetku.
B) Střílet ze zbraně je možné pouze v případě, že víme, na co střílíme, uvědomujeme si, kam dále může střela letět v případě průstřelu cíle nebo jiné překážky, a zohledníme riziko odrazu střely.
C) Střílet ze zbraně lze do cílového prostoru, o kterém jsme si jisti, že se v něm nevyskytnou osoby, a to zejména s ohledem na denní dobu; to neplatí na schválené střelnici, na níž je výskyt osob v zásadě vyloučen.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu u střelnic výslovně počítá s tím, že střela může přestřelit nebo prostřelit i technické ochranné prvky a že se může nebezpečně odrazit: provozní řád proto musí stanovit opatření proti úniku střel mimo ohrožený prostor, proti nebezpečným odrazům střel a jejich střepin i proti vstupu nezúčastněných osob (příloha č. 3 body 1.1, 2.1 a 2.2). Nařízení vlády o provádění zkoušek počítá s přerušením střelby například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou (příloha č. 2 bod 1.5). Střílet lze tedy jen s vědomím, na co se střílí, kam může střela po průstřelu letět a kam se může odrazit, a to i na schválené střelnici. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 1.1, 2.1 a 2.2; nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 1.5
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud její technický stav odpovídá použitému střelivu a úrovni výcviku střelce; čím je technická kompetentnost střelce důkladnější, tedy zejména v případě dlouhodobější zkušenosti se zacházením se zbraní, tím menší důraz lze klást na technickou způsobilost zbraně nebo použitého střeliva.
B) Technickou způsobilost zbraně ke střelbě zajišťuje ověření zbraně příslušnou zkušební značkou; je-li zbraň adekvátně ověřena, je možné ji ke střelbě bezpečně použít vždy.
C) Se zbraní lze střílet pouze tehdy, pokud je v dobrém technickém stavu; při každém pravidelném čištění zbraně a pokud možno před každou střelbou je proto na místě alespoň zběžná prohlídka zbraně, nevykazuje-li defekty (vydutí hlavně, cizí předměty v hlavni, prasklé součásti), které by bezpečné použití zbraně ke střelbě vylučovaly.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu zakazuje ohrozit jiného použitím zbraně ve špatném technickém stavu, a to vedle zbraně, která neodpovídá požadavkům zákona o ověřování (§ 11 odst. 3 písm. j)): platná zkušební značka tedy dobrý stav zbraně sama nezaručuje a zkušenost střelce ho nenahradí. Vyhláška č. 335/2004 Sb. řadí vydutí hlavně a praskliny mezi vady, se kterými zbraň nelze ověřit (příloha č. 1 bod 1.3 písm. c) a d)), a nařízení vlády o provádění zkoušek počítá při čištění s vyčištěním znečištěného vývrtu a s kontrolou jeho průchodnosti (příloha č. 2 bod 4). Proto je namístě zbraň při čištění a pokud možno před každou střelbou alespoň zběžně prohlédnout. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 3 písm. j); vyhláška č. 335/2004 Sb., příloha č. 1 bod 1.3 písm. c) a d); nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 bod 4
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Při střelbě lze použít ochranu sluchu, zejména pokud střílíme častěji; ochranu zraku je nutné použít pouze tehdy, pokud hrozí odrazy střel.
B) Při střelbě je potřeba použít ochranu sluchu a zraku, pokud je to možné.
C) Při střelbě je nezbytné použití střeleckých rukavic, pokud je střelba prováděna ve ztížených klimatických podmínkách.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek požaduje, aby zkoušková střelnice měla pro střelbu na terč k dispozici odpovídající počet ochranných brýlí a chráničů sluchu (§ 44 odst. 1 písm. b)) a aby střelecké stanoviště umožňovalo bezpečně odkládat i ochranné pomůcky (§ 42 odst. 1). Ochranu zraku a sluchu tak předpis spojuje se střelbou samotnou, ne jen s rizikem odrazů nebo s častou střelbou. Při střelbě je proto namístě používat ochranu sluchu i zraku, pokud je to možné. Střelecké rukavice nařízení mezi vybavením pro střelbu neuvádí. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., § 44 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Nošení zbraně je přípustné pouze na místech, kde je nižší koncentrace osob, především tedy mimo intravilán obcí a měst.
B) Nošení zbraně je komplexní problematika; vždy je třeba věnovat nošení zbraně důsledný trénink, a to zejména s ohledem na rychlost tasení zbraně. Zbraň musí být nošena ve stavu umožňujícím okamžité použití.
C) Nošení zbraně je komplexní problematika; zejména je třeba zohledňovat platná právní pravidla, nosit krátkou zbraň v odpovídajícím pouzdře a volit oděv tak, aby umožňoval bezpečné nošení zbraně; dlouhou zbraň je na místě nosit vždy buď zajištěnou, a není-li vybavena spolehlivou manuální pojistkou nebo obdobným mechanismem, tak ji nosit bez náboje v nábojové komoře.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Nošením zbraně rozumí zákon o zbraních a střelivu to, že ji fyzická osoba má na místě veřejnosti přístupném při sobě nabitou nebo viditelně (§ 3 písm. b)), a nosit ji lze jen za podmínek § 80 až 82 (§ 11 odst. 2 písm. b)). Zbraň se zásadně nosí skrytě a zbraň podléhající registraci smí mimo akce a činnosti podle § 81 nosit jen držitel rozšířeného zbrojního oprávnění (§ 80). Zákon také zakazuje ohrozit při nakládání se zbraní život, zdraví nebo majetek jiného tím, že člověk nedbá zvýšené opatrnosti odpovídající povaze a stavu zbraně (§ 11 odst. 3 písm. d)). Nošení zbraně je proto třeba řídit platnými pravidly a zvýšenou opatrností. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 3 písm. b); zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. d); zákon č. 90/2024 Sb., § 80 odst. 1 a 2
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Zbraní se nesmí mířit, ani mimoděk při jakékoli manipulaci se zbraní, na nic, na co by nebylo možné vystřelit.
B) Zbraní se smí mířit pouze na osoby, které s tím souhlasí a jsou si vědomé všech podstatných rizik z takového postupu vyplývajících.
C) Zbraní se nesmí mířit na kohokoli, kdo s takovým jednáním není srozuměn, nebo není držitelem zbrojního oprávnění.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek vyžaduje, aby zbraň, u které nebyla provedena kontrola, při manipulaci směřovala do bezpečného směru, který lze určit například tak, aby směřoval k dopadišti střel (příloha č. 2 bod 1.1). Mířit na osoby není přípustné ani se zbraní vybitou, zkontrolovanou nebo nekompletní, s výjimkou naplněných podmínek nutné obrany a krajní nouze (bod 2.1). Zbraní se tedy nesmí mířit, ani mimoděk, na nic, na co by nebylo možné vystřelit. Souhlas osoby ani to, zda má zbrojní oprávnění, další výjimku nezakládají. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.1 a 2.1
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Prst na spoušti se připouští pouze při tzv. taktické manipulaci se zbraní, kdy se např. při pohybu se zbraní nebo při změnách střeleckých poloh vyžaduje okamžitá připravenost k provedení výstřelu.
B) Pokud střelec nechce střílet, nesmí se nijak dotýkat spouště (prst musí být bezpečně mimo prostor lučíku spouště).
C) Pokud střelec nechce střílet, nesmí se nijak dotýkat spouště zepředu ukazovákem střílející ruky; přípustná je při dodržení ostatních bezpečnostních zásad pouze umístění jiného prstu do prostoru lučíku nebo dotýkání se spouště zboku (tak, aby se prst zároveň nenacházel přímo v prostoru lučíku).
Správná odpověď: B
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek stanoví, že není-li vydán pokyn ke střelbě, musí být prst ruky mimo lučík zbraně (příloha č. 2 bod 1.3), a prst na spoušti nebo v prostoru lučíku považuje za porušení zásad bezpečného nakládání se zbraní. Výjimkou je jen stisknutí spouště nezbytné k záměrnému výstřelu nebo k manipulaci s nenabitou zkontrolovanou zbraní, například k ráně jistoty, a manipulace předepsaná výrobcem (bod 1.4). Kdo nechce střílet, nesmí se tedy spouště nijak dotýkat a prst drží mimo lučík; jiný prst v lučíku ani dotyk ze strany dovoleny nejsou a výjimku nemá ani taktická manipulace. Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.3 a 1.4
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Každý si musí být vědom rizik souvisejících s možným průstřelem terče nebo jiného cíle, na druhé straně ale střelec nemůže být vesměs schopen odhadnout materiál a prostřelitelnost objektů nacházejících se za terčem nebo jiným cílem; rizika spojená s prostřelením těchto objektů tedy nelze při střelbě zohledňovat.
B) Při střelbě si musí být každý vědom toho, že po průstřelu terče nebo jiného cíle dochází k bezpečnému zachycení střely v půdě pod terčem nebo jiným cílem; pouze pokud nedojde k zasažení terče nebo jiného cíle, musí střelec odpovědně zvažovat, kde střela skončí svůj let.
C) Při střelbě je třeba si být vědom, kde střela skončí, a to až do jejího úplného zachycení.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu požaduje, aby dopadiště střelnice mělo takovou podobu, aby byly střely a jejich fragmenty bezpečně zachyceny, a ochranné prvky mají zabránit nebezpečnému úniku střel, které nejsou zachyceny v dopadišti, terči nebo terčovém zařízení (příloha č. 3 body 3.1 a 3.3). Opatření musí předcházet i přestřelení nebo prostřelení ochranných prvků (bod 2.2). Střela tedy není bezpečně zachycena jen proto, že zasáhla terč, a riziko průstřelu je třeba zohlednit. Při střelbě je proto nutné vědět, kde střela skončí, až do jejího úplného zachycení. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 2.2, 3.1 a 3.3
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Není přípustné střílet na cíl, který může daná zbraň prostřelit, aniž by si byl střelec jistý, co je za tímto cílem v dosahu střely vypálené z jeho zbraně.
B) Při střelbě si musí být každý vědom toho, že po průstřelu terče nebo jiného cíle dochází k bezpečnému zachycení střely v půdě pod terčem nebo jiným cílem; pouze pokud nedojde k zasažení terče nebo jiného cíle, musí střelec odpovědně zvažovat, kde střela skončí svůj let.
C) Každý si musí být vědom rizik souvisejících s možným průstřelem terče nebo jiného cíle, na druhé straně ale střelec nemůže být vesměs schopen odhadnout materiál a prostřelitelnost objektů nacházejících se za terčem nebo jiným cílem; rizika spojená s prostřelením těchto objektů tedy nelze při střelbě zohledňovat.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Ohrožený prostor vymezuje zákon o zbraních a střelivu jako prostor, v němž může být ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových zplodin (příloha č. 3 bod 1.1). Pravidla střelby musí předcházet úniku střel mimo tento prostor, například přestřelení nebo prostřelení ochranných prvků, i vstupu nezúčastněných osob (bod 2.2). Střela, která cíl prostřelí, tedy letí dál a může zasáhnout, co je za ním. Na cíl, který může zbraň prostřelit, proto nelze střílet, pokud si střelec není jistý, co je za cílem v dosahu jeho střely. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., příloha č. 3 body 1.1 a 2.2
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Z důvodu nebezpečí odrazu je nepřípustné střílet na povrchy, které hrozí odrazem střely; těmito povrchy jsou však toliko beton, asfalt, ocel a kámen (žula nebo tvrdší horniny).
B) Z důvodu nebezpečí odrazu střely je nepřípustné střílet pod příliš malým úhlem proti většině povrchů, a to včetně vodní hladiny nebo povrchu země.
C) Rizika spojená s odrazy střel jsou mýtem bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem, odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.
Správná odpověď: B
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Odražené střely nebo jejich fragmenty nemají nikdy dostatečnou energii ke způsobení vážnějších následků.
B) Při střelbě na tvrdé a zakřivené povrchy je nejdříve nezbytné kvalifikovaně odhadnout směr eventuálního (byť nepravděpodobného) odrazu střely a zkontrolovat, že se v tomto směru nenachází osoby; za doporučenou praxi se považuje zkontrolovat nejen samotný směr eventuálního odrazu střely, ale také dodatečný bezpečnostní úhel 5° na každou stranu od směru eventuálního odrazu střely.
C) Zejména v případě tvrdých nebo zakřivených povrchů může nepředvídatelně docházet k nebezpečným odrazům střel i při dopadu střel pod prakticky jakýmkoli úhlem.
Správná odpověď: C
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Manipulace se zbraní zpravidla začíná a končí kontrolou jejího stavu, není-li při dodržení všech bezpečnostních zásad odůvodněný jiný postup (například při přípravě zbraně pro nošení).
B) Manipulace se zbraní končí vždy ránou jistoty; před provedením rány jistoty je potřeba provést kontrolu stavu zbraně, pokud si osoba, která se zbraní nakládá, není jistá, zda se ve zbrani náhodou nenacházejí náboje.
C) Manipulace se zbraní vyžaduje kontrolu zbraně, pokud před tím byla zbraň nabita náboji, byť jen v zásobníku; odložení nabité zbraně se připouští výhradně u zbraní vybavených vnějšími bicími kohouty (lankasterky).
Správná odpověď: A
Proč je to správně Nařízení vlády o provádění zkoušek ukládá provést kontrolu zbraně vždy při první manipulaci s ní (příloha č. 2 bod 2.1) a kontrolou se také ukončuje střelba (bod 1.6). Jejím účelem je zbraň vybít a uvést do stavu bezpečného pro odložení nebo další manipulaci. Manipulace se zbraní tedy zpravidla začíná i končí kontrolou jejího stavu. Ranou jistoty však nekončí vždy: zkontrolovaný revolver se odkládá s vyklopeným válcem a opakovací zbraň s otočným odsuvným závěrem se závěrem v otevřené poloze (bod 2.2 písm. b) a d)). Zdroj: nařízení vlády č. 238/2025 Sb., příloha č. 2 body 1.6, 2.1 a 2.2 písm. b) a d)
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Na veřejnosti lze nabitou zbraň odložit, pouze je-li to akceptovatelné z hlediska tradic a místních podmínek (např. v rámci tzv. poslední leče).
B) Žádnou, ani nenabitou zbraň není přípustné bez dozoru ponechat na místě volně přístupném jiným osobám.
C) Žádnou, ani nenabitou zbraň není přípustné bez dozoru ponechat na místě veřejnosti volně přístupném po dobu delší než krátkou; za dobu delší než krátkou se obvykle považuje doba přesahující dobu nezbytnou pro restartování chytrého telefonu.
Správná odpověď: B
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu ukládá každému zabezpečit zbraně a střelivo proti zneužití, ztrátě a odcizení, pokud je nemá pod svou bezprostřední kontrolou (§ 11 odst. 2 písm. c)). Kdo zbraň ukládá mimo svou bezprostřední kontrolu, musí ji zabezpečit s ohledem na její povahu a místní podmínky (§ 83 odst. 1). Zákon přitom nerozlišuje mezi nabitou a nenabitou zbraní a nedovoluje nechat zbraň nezabezpečenou ani na krátkou dobu. Ponechat jakoukoli zbraň bez dozoru na místě volně přístupném jiným osobám proto přípustné není, a to ani s ohledem na tradice nebo místní zvyklosti. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 11 odst. 2 písm. c); zákon č. 90/2024 Sb., § 83 odst. 1
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Není přípustné, aby se zbraní a střelivem manipulovala osoba, která si nepřečetla celý originální návod k použití dané zbraně a střeliva.
B) Zbraň a střelivo neznámého původu nenabíjej bez vážného důvodu!
C) Každý, kdo má manipulovat s jakoukoli zbraní nebo střelivem, se musí předem seznámit s jejich funkcí, ovládacími prvky a se zásadami bezpečného zacházení.
Správná odpověď: C
Proč je to správně Zákon o zbraních a střelivu staví na znalosti zbraní a zásad bezpečného zacházení na několika místech. Žadatel o zbrojní oprávnění prokazuje u zkoušky znalost nauky o zbraních a střelivu i zásad bezpečného nakládání a prakticky předvádí bezpečné postupy (§ 20 odst. 1). Kdo dohlíží na osobu, které byla zbraň svěřena, ji musí poučit o bezpečném nakládání se svěřenou zbraní a střelivem (§ 79 odst. 5 písm. a)). Výrobce či dovozce k ověřované zbrani dokládá popis funkce, zásady bezpečného používání a návod k používání (§ 7 písm. c) a f) vyhlášky č. 335/2004 Sb.). Předem se seznámit s funkcí zbraně, jejími ovládacími prvky a zásadami bezpečného zacházení je proto nutné pro každého, kdo s ní má manipulovat. Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 20 odst. 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 79 odst. 5 písm. a); vyhláška č. 335/2004 Sb., § 7 písm. c) a f)
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá.
B) Zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžné zdokonalování příslušných návyků a vědomé dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou nezbytností pro toho, kdo si je pořizuje pro střelbu, ale nikoli pro toho, kdo si zbraň pořizuje jen pro jistotu nebo jako statusový symbol.
C) Zajištění zvládnutí postupů bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, průběžného zdokonalování příslušných návyků a průběžné upozorňování držitelů zbraní na potřebu dodržování zásad bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem jsou odpovědností státu.
Správná odpověď: A
Proč je to správně Obecné povinnosti a zákazy zákona o zbraních a střelivu se vztahují na každého, kdo se zbraní nebo střelivem nakládá (§ 11), a nakládáním se rozumí jakékoli fyzické zacházení se zbraní nebo střelivem (§ 3 písm. a)). Nikdo přitom nesmí ohrozit život, zdraví nebo majetek jiného tím, že nedbá zvýšené opatrnosti odpovídající povaze a stavu zbraně nebo střeliva (§ 11 odst. 3 písm. d) bod 1). Zvládnout bezpečné postupy a vědomě je dodržovat je tedy odpovědností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá, bez ohledu na to, proč zbraň má. Stát znalosti ověřuje zkouškou odborné způsobilosti (§ 20). Zdroj: zákon č. 90/2024 Sb., § 3 písm. a) a § 11 odst. 3 písm. d) bod 1; zákon č. 90/2024 Sb., § 20 odst. 1
Za jednu ze zásad bezpečného zacházení se zbraní a střelivem lze považovat následující tezi:
A) Ten, kdo nakládá se zbraní a střelivem má nárok na respekt a pokoru ze strany laické veřejnosti.
B) Celková pokora a uměřenost při jakémkoli zacházení se zbraní jsou základní povinností každého, kdo se zbraní a střelivem nakládá.
C) Zbraně jsou odznakem a zdrojem síly a autority; každý, kdo se zbraněmi nakládá, si má být této síly a autority vědom a má je dávat najevo.
Správná odpověď: B

Zdroj otázek

Otázky a odpovědi přebíráme beze změn ze Souboru testových otázek pro teoretickou část zkoušky odborné způsobilosti a komisionální zkoušky, který zveřejňuje Ministerstvo vnitra (odbor bezpečnostní politiky). Ministerstvo u souboru uvádí: platné od 1. 1. 2026 (aktualizováno 12. 11. 2025). Soubor se správnými odpověďmi zveřejňuje proto, že mu to ukládá § 27 odst. 1 zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.

Soubor testových otázek na webu Ministerstva vnitra (PDF)

Otázky a správné odpovědi porovnány se souborem ministerstva dne 27. září 2026

Yurkap je nezávislá pomůcka a není službou Ministerstva vnitra.