Sluka lesní (Scolopax rusticola)

Sluka lesní (Scolopax rusticola) je bahňák z čeledi slukovitých, který na rozdíl od téměř všech ostatních bahňáků žije v lese a nenápadně se pohybuje v opadaném listí, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife. Ve Španělsku hnízdí v malém počtu, ale v zimě sem přilétá mnoho sluk ze severní Evropy. Je to velmi ceněný druh drobné zvěře.

Ilustrace vytvořené pomocí AI pro vzdělávací účely.

Ve Španělsku má mnoho jmen. Spisovně se jmenuje becada nebo chocha perdiz, v Kantábrii a Baskicku se jí říká sorda a v Asturii a Galicii arcea, jak uvádějí předpis o lovu Kantábrie, příručka pro lovce baskické vlády, rozhodnutí o lovu Asturie a galicijský katalog ohrožených druhů. Baskicky je to oilagorra a katalánsky becada. Ostrovní rady Mallorky a Menorky ji nazývají cega, což španělská verze jejich rozhodnutí překládá jako „ciega“, a kanárský zákon o chráněných druzích ji uvádí pod jménem gallinuela.

Určování

Měří 33 až 38 centimetrů a v rozpětí křídel 55 až 65 centimetrů, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife, a velikostí se podobá orebici, uvádí příručka ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu (PDF, s. 28). Dospělí ptáci váží v průměru 304,5 gramu podle BirdFacts, databáze British Trust for Ornithology. Zobák měří asi 7 centimetrů, v průměru 71 až 75 milimetrů u ptáků z Nizozemska, Irska a Skandinávie, a je u kořene šedožlutý a na špičce tmavě hnědý, uvádí Virtuální encyklopedie španělských obratlovců (Purroy a Purroy, 2016).

Je to zavalitý pták s krátkýma nohama. Podle SEO/BirdLife, Virtuální encyklopedie a příručky Kastilie a Leónu má tyto znaky:

• Hlava. Přes temeno a týl se táhnou tmavé příčné pruhy. Velké tmavé oči má posazené daleko vzadu a vysoko na hlavě, takže vidí kolem sebe v úhlu 360 stupňů.
• Svrchní strana. Hřbet je rezavě hnědý jako suché listí, se složitou kresbou pruhů, teček a skvrn, díky níž je sluka na opadaném listí téměř neviditelná.
• Spodní strana. Je béžová nebo krémová a hustě tmavě příčně pruhovaná.
• Křídla a ocas. Křídla jsou široká a zakulacená, bez křídelního proužku, a rýdovací pera mají bílé konce.
• Nohy. Jsou krátké, růžové až šedé.
• Pohlaví a věk. Samec a samice vypadají stejně a mladí ptáci se od dospělých téměř neliší.

Při vzletu a v letu

Spoléhá na své maskování a nerada vzlétá, ale když se cítí ohrožená, prudce vzlétne s hlasitým třepotem křídel, uvádí příručka Kastilie a Leónu, a letí nepravidelně a klikatě nízko mezi stromy, uvádí SEO/BirdLife. V letu působí těžkopádněji než bekasina a slučka, má mohutnou siluetu, pomalejší mávání křídel a ukazuje hustě pruhovanou spodní stranu.

Hlas

V zimě, když ji někdo vyplaší z luk, kde se krmí, nebo když přelétá mezi lesem a pastvinami, často vydává hlasité „šááp“, podobné hlasu bekasiny, uvádí Virtuální encyklopedie. Při svatebním letu samec opakuje chraplavé kvorkání následované ostrým pisknutím, „korr, korr, korr, psit“, přičemž „psit“ je slyšet až na 400 metrů; SEO/BirdLife tento hlas zapisuje jako „uorc uorc uorc schiquit“.

Určení věku v ruce

Když má lovec sluku v ruce, pozná, zda je mladá, tedy mladší než rok, nebo dospělá, uvádějí Virtuální encyklopedie a příručka pro lovce baskické vlády (PDF, s. 93):

• Ruční letky. Mladí ptáci je mají na koncích silně obroušené a zašpičatělé, hlavně na konci zimy; dospělí je mají nové a zakulacené.
• Krovky ručních letek. Mladí ptáci mají na konci široký lem stejně kaštanový jako zbytek pera; u dospělých je lem užší a mnohem světlejší.

Jak ji odlišit od bekasiny otavní a slučky malé

Všechny tři jsou hnědí bahňáci s dlouhým zobákem, ale sluka je mnohem větší a žije v lese. Bekasina otavní a slučka malá vyhledávají podmáčená místa a mají vlastní stránky.

Údaje v tabulce pocházejí z průvodců ptáky SEO/BirdLife o sluce lesní, bekasině otavní a slučce malé, z Virtuální encyklopedie španělských obratlovců, z příručky Kastilie a Leónu a z průměrné hmotnosti dospělých ptáků v BirdFacts (bekasina otavní a slučka malá).

Další ptáci, s nimiž ji lze při vzletu zaměnit

V lese je vzlétající sluka mezi větvemi vidět jen na okamžik. Příručka Kastilie a Leónu (PDF, s. 164) proto žádá střílet teprve tehdy, když je sluka spolehlivě poznaná, protože výstřel „po zvuku“ může vést k nenapravitelné chybě. Příručky a zkoušky lovce uvádějí tyto záměny:

• Kukačka, krahujec a puštík. Zkouška lovce v Navaře upozorňuje na kukačky, krahujce, puštíky a další lesní druhy, které se lovit nesmějí, a připomíná, že krahujec má široká zakulacená křídla a střídá rychlé mávání křídel s dlouhým klouzáním.
• Puštík, sýček a sojka. Příručka pro lovce baskické vlády (PDF, s. 144) žádá nezaměnit klikatý let sluky s tichým letem puštíka ani s vlnovitým letem sýčka a baskická zkouška přidává sojku, protože obě žijí ve stejném lese.
• Slepice tetřeva hlušce. V kantaberských a pyrenejských horách je třeba počítat s tím, že vzlétne rezavě hnědá slepice tetřeva hlušce, uvádí baskická příručka. Červená kniha ptáků Španělska (2021, s. 262 v PDF) řadí mezi hrozby pro tetřeva hlušce, který je ve španělském katalogu ohrožených druhů veden jako ohrožený vyhynutím, slepice zastřelené při lovu sluk omylem.

Rozšíření, prostředí a tah

Hnízdí v kontinentální Evropě, na Britských ostrovech, v Makaronésii a v pásu přes střední Asii až na Dálný východ, uvádí SEO/BirdLife. Ve Španělsku je vzácným stálým ptákem a hlavně zimujícím druhem.

Hnízdí v severním pásu, od Galicie přes Kantaberské pohoří, Baskické hory a Pyreneje až po Katalánsko, a místně v Iberském a Centrálním pohoří, uvádí III. atlas hnízdních ptáků Španělska (Onrubia, Purroy Iraizoz a Purroy Balda, 2022). Na Kanárských ostrovech hnízdí na Gran Canarii, Tenerife, La Gomeře, El Hierru a La Palmě. Hnízdní populace se v roce 2003 odhadovala na 3 600 až 4 000 párů; podle atlasu jde o starý odhad a skutečný počet může být dnes výrazně nižší: mezi II. atlasem (1998-2002) a III. atlasem (2014-2018) se plocha jejího výskytu zmenšila o 24 %, hlavně v Kantaberském a Iberském pohoří, zatímco ve vyšších polohách Pyrenejí se rozšířila.

K hnízdění dává přednost vlhkým lesům eurosibiřského typu, jako jsou březiny, doubravy a bučiny, uvádí SEO/BirdLife. V zimě je mnohem méně náročná a obsadí téměř jakýkoli porost, od horských doubrav po lesy dubu cesmínovitého, borové lesy, lužní porosty a osamělé lesíky na náhorní plošině Mesety; velkou roli přitom hrají blízké louky a pastviny, kde se v noci krmí. Na zemědělských rovinách obou plošin Mesety a ve středu údolí Ebra a Guadalquiviru téměř chybí, uvádí atlas.

Táhne v noci, uvádí příručka pro lovce baskické vlády. První sluky přilétají na sever Španělska v polovině října; průtah sílí v posledním říjnovém týdnu a hlavně od druhého listopadového týdne a vrcholí na konci listopadu. V prosinci mnoho ptáků pokračuje dál na jih a zpáteční tah na hnízdiště začíná ve druhé polovině února, podle údajů Lucia a Sáenze de Buruagy (2000), které cituje Virtuální encyklopedie.

Většina sluk, které zimují ve Španělsku, hnízdí v severní a východní Evropě. Devět z deseti mladých ptáků ulovených ve Španělsku v letech 2007 až 2009 pocházelo podle izotopové analýzy jejich peří z jižního Pobaltí, Ukrajiny, Běloruska a západního Ruska (Hobson a kol., 2013) a osm sluk označených na severu Španělska satelitními vysílačkami se vrátilo hnízdit do oblastí mezi Finskem a Sibiří, do vzdálenosti 5 168 až 10 560 kilometrů (Arizaga a kol., 2015), uvádí Virtuální encyklopedie. Pyrenejský poloostrov je navíc útočištěm při silných vlnách mrazů ve střední Evropě, uvádí atlas.

Zimující populace na poloostrově a Baleárech se odhadovala na 640 000 až 680 000 ptáků, uvádějí atlas a Červená kniha ptáků Španělska (2021, s. 762 v PDF). Jde o starý odhad z prací Lucia a Sáenze de Buruagy (2000) a Arroya a Guzmána (2010) a počet se rok od roku velmi mění podle úspěšnosti hnízdění v zemích původu a podle loveckého tlaku.

Potrava

Živí se hlavně půdními bezobratlými, které hledá ve vlhké půdě bohaté na humus v lese nebo na vlhkých pastvinách, uvádí SEO/BirdLife: zabodává zobák jako sondu a jeho špička, plná citlivých pórů a nervových zakončení, nahmatá a uchopí červy, žížaly, larvy a drobné měkkýše.

Hlavní kořistí jsou žížaly, uvádí Virtuální encyklopedie, která dodává larvy a dospělce hmyzu, hlavně brouků, a při suché půdě škvory, mnohonožky a cvrčky. Sežere i trochu rostlinné potravy: semena a plody, například borůvek, bezu, jeřabin a ostružin. Sluky chované v zajetí spořádají až 300 gramů žížal denně.

V zimě tráví den v lese a v noci vylétá na pastviny a louky, obvykle do vzdálenosti jednoho kilometru od lesa, uvádí Virtuální encyklopedie, která cituje francouzskou studii, podle níž měly pastviny s extenzivně chovaným dobytkem třikrát víc žížal než kosené louky. Úbytek luk a pastvin pro dobytek patří podle SEO/BirdLife k problémům ochrany tohoto druhu.

Rozmnožování

Na jaře samci za soumraku předvádějí nad lesem svatební lety, kterým myslivci říkají tah. Podle Virtuální encyklopedie se tyto lety opakují od března do července s vrcholem v polovině května a v Kantaberském pohoří probíhají od poloviny dubna do začátku června. Páření je promiskuitní: jeden samec se může postupně spářit až se čtyřmi samicemi.

Hnízdo je jamka v zemi o průměru 12 až 15 centimetrů a hloubce 2 až 5 centimetrů, vystlaná suchým listím, trávou, borovým jehličím a několika pery, ukrytá v opadaném listí, u paty stromu nebo pod ostružiníkem, uvádí SEO/BirdLife. Snůška má obvykle 4 vejce, někdy 2 až 5; vejce jsou béžová nebo růžovohnědá s hnědými skvrnami a sedí na nich jen samice, 21 až 24 dní.

Kuřata se líhnou pokrytá maskovacím prachovým peřím a brzy po vylíhnutí už běhají po lesní půdě. Stará se o ně jen samice, která je při nebezpečí dokáže přenášet mezi nohama; vzlétají ve věku 15 až 20 dnů a osamostatňují se v pěti až šesti týdnech, uvádí Virtuální encyklopedie. Obvykle má jednu snůšku ročně, ale když o ni přijde, může snést náhradní, obvykle víc než 10 kilometrů od prvního hnízda. Samice poprvé hnízdí ve věku jednoho roku, většina samců ve dvou letech.

Jak dlouho žije?

Obvyklá délka života sluky, která se dožije hnízdění, je 4 roky, uvádí BirdFacts: z dospělých přežije do dalšího roku 61 %, ale z mladých ptáků přežije první rok jen 36 %. Evropský rekord zjištěný kroužkováním je 16 let a 4 měsíce, u sluky z francouzského kroužkovacího programu, která byla zastřelena, podle evropského seznamu rekordů dlouhověkosti EURING z roku 2023 (s. 8). Britský rekord je podle BirdFacts 15 let, 5 měsíců a 12 dní.

V úlovcích převažují mladí ptáci: ve Španělsku tvoří asi 60 % sluk ulovených na podzim a v zimě ptáci z daného roku, podle údajů Lucia a Sáenze de Buruagy (2000), které cituje Virtuální encyklopedie.

Je ohrožená?

V celém Španělsku není vedena jako ohrožený druh: není na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů. Její kategorie v červených seznamech, které nemají právní účinky, jsou tyto:

• Červená kniha ptáků Španělska (2021). Řadí ji do kategorie „nedostatek údajů“ v zimě i v době hnízdění (Červená kniha, s. 761 v PDF), protože chybějí údaje o velikosti populace i o jejím vývoji. Připomíná zmenšení hnízdního areálu o 24 % a mezi hrozbami uvádí úbytek lesů, ubývání kosených luk a pastvin, kde se na podzim a v zimě krmí, a nadměrný lov. V předchozí Červené knize z roku 2004 hodnocena nebyla.
• Mezinárodní červené seznamy. Ve světě i v Evropě je „málo dotčeným“ druhem, uvádí Červená kniha. Evropský červený seznam z roku 2021, který cituje SEO/BirdLife, odhaduje evropskou populaci na 9 až 13 milionů ptáků.

Hnízdní populace v Galicii je navíc v galicijském katalogu ohrožených druhů vedena jako „zranitelná“, uvádí seznam zranitelných živočichů galicijské vlády, i když zimující sluky se tam lovit smějí, a Kanárské ostrovy ji řadí mezi druhy „významné pro kanárské ekosystémy“.

V roce 2024 se ve Španělsku ulovilo 115 927 sluk, uvádí Statistická ročenka lesnictví za rok 2024 (PDF, s. 30).

Právní postavení ve Španělsku

K 24. říjnu 2026 je sluka lesní na státním seznamu druhů, které se smějí lovit (Real Decreto 1095/1989, příloha I). Tyto údaje popisují španělské právo, nikoli české právo. Každé autonomní společenství rozhoduje, zda a za jakých podmínek se loví, a stanoví pozemky a termíny (Ley 42/2007, zákon o přírodním dědictví a biologické rozmanitosti, článek 65).

Dále:

• Není na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů (Real Decreto 139/2011).
• Není na seznamu druhů, které se smějí prodávat na celém území Španělska; z ptáků jsou na něm jen kachna divoká, orebice rudá, orebice berberská, bažant obecný, holub hřivnáč, holub doupňák a křepelka polní (Real Decreto 1118/1989).
• Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků ji uvádí v příloze II, části A, mezi druhy, které se smějí lovit v celé oblasti její působnosti v mezích právních předpisů jednotlivých států, a v příloze III, části B, mezi druhy, jejichž prodej mohou státy povolit.

Každé autonomní společenství stanoví termíny a podmínky každou sezonu; na Baleárech to dělá každá ostrovní rada a v Baskicku každá provinční rada. Tabulka shrnuje sezonu 2026-2027 ověřenou 24. října 2026 v úředních věstnících všech sedmnácti autonomních společenství. Data v závorkách jsou dopočítaná z nedělí, které uvádí daný předpis:

Údaje v tabulce nenahrazují platné nařízení nebo rozhodnutí každého společenství ani technický plán každé honitby, které stanoví dny, denní limity a způsoby lovu. Pozastavení v Madridu je předběžné a může se před koncem sezony změnit. Před lovem si ověřte předpis daného společenství a povolení pro honitbu.

Jak se loví

Sluka se loví hlavně pochůzkou se psem a podle společenství také v rojnici; některá, například Extremadura a všechny čtyři Baleárské ostrovy, povolují i lov se sokolnickými dravci a Kantábrie práci se psy (perreo). Téměř všechna společenství zakazují lov na čekané nebo na průletu, nebo povolují jen lov pochůzkou a v rojnici, a baskický zákon o myslivosti zakazuje lov pochůzkou bez psa.

Klíčovou roli hraje pes. Příručka pro lovce baskické vlády popisuje lov pochůzkou s ohaři, jehož vrcholem je chvíle, kdy pes sluku vystaví, a bleskový okamžik, kdy sluka popoběhne po zemi a klikatě vzlétne. Příručka ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu doporučuje střílet jen na sluky, které zvedl vlastní pes, a lovit v rojnici s co nejmenším počtem lovců. Bizkaia vyžaduje ohaře a Navarra a La Rioja požadují pro psa zvonec nebo lokátor, který podle navarrského předpisu umožňuje psa najít a předcházet nehodám s ostatními návštěvníky lesa; Aragonie, La Rioja, Navarra a Bizkaia navíc nařizují oděv s vysokou viditelností.

Pro krátké rány mezi stromy, na méně než 30 metrů, doporučuje baskická příručka (PDF, s. 166) brokovnici ráže 12 s velmi otevřeným zúžením hlavně, označeným pěti nebo čtyřmi hvězdičkami, a broky číslo 10 až 8 podle španělského číslování.

Při vlnách mrazů ve střední a severní Evropě přilétá na poloostrov mnoho sluk, které se soustředí a jsou zranitelnější. Navarra pak může vyhlásit dny nepřízně (días de fortuna) a lov v nich zakázat, Kastilie-La Mancha lov zakazuje, když sníh pokrývá zem, a baskická příručka připomíná, že když po zimě s extrémními mrazy následuje silný lovecký tlak, populace se zotavují dva až tři roky (PDF, s. 156).

Mimo dobu lovu povolují některá společenství vyjít se psem bez zbraně: Mallorca, Ibiza a Formentera povolují sčítání sluk bez lovu s ohařem, Navarra dovoluje v únoru procházet honitby se slukou se psy bez zbraně a Kantábrie povoluje práci se psy bez zbraní (perreo) do 15. března.

Zdroje a datum revize

Redakční revize a kontrola zdrojů: 24. října 2026. Popsané předpisy jsou španělské a evropské předpisy platné ve Španělsku; údaje o populaci jsou poslední zveřejněné.

• SEO/BirdLife — Guía de aves: Chocha perdiz
• SEO/BirdLife — Guía de aves: Agachadiza común a Agachadiza chica
• SEO/BirdLife — III Atlas de las aves en época de reproducción en España: Chocha perdiz (Onrubia, Purroy Iraizoz a Purroy Balda, 2022)
• SEO/BirdLife — Libro Rojo de las Aves de España (2021)
• MNCN-CSIC — Enciclopedia Virtual de los Vertebrados Españoles: Chocha perdiz (Purroy a Purroy, 2016)
• Junta de Castilla y León — Temario del examen del cazador (v. 2024), bod 2.2.10
• Baskická vláda — Manual del cazador (2020), kapitola 4, list 13
• British Trust for Ornithology — BirdFacts: Woodcock
• EURING — evropský seznam rekordů dlouhověkosti (2023)
• Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu — Anuario de Estadística Forestal 2024

Časté otázky o sluce lesní