Nejčastější nemoci a zranění loveckých psů

Obrázky v tomto článku jsou ilustrace vytvořené pomocí AI.

Lovečtí psi mají sice díky svému plemeni nebo výcviku zvláštní schopnosti, ale jsou také více vystaveni zraněním a některým nemocem než psi chovaní pro společnost.

Lovecký pes bere svou práci velmi vážně, a tak při každém lovu vynakládá velké fyzické úsilí. A protože pracuje ve volné přírodě, je vystaven více infekčním chorobám a hmyzím přenašečům.

Lovečtí psi navíc mají silnou touhu pokračovat i přes bolest. Majitel proto někdy problém hned nepozná a návštěvu veterináře odloží. Je tedy důležité vědět, co může jejich zdraví ohrozit a jak v takových případech jednat. Tento průvodce vám pomůže problém rozpoznat a jednat, než dojedete k veterináři; jeho diagnózu ale nenahrazuje.

Poranění pohybového aparátu

Lovečtí psi jsou opravdoví sportovci a rádi se venku hýbou s jasným cílem. Mají to nejen v instinktu, ale je to i součást úkolů, které plní jako člen vašeho loveckého týmu. Intenzita zátěže a pohyb v nerovném terénu však mohou způsobit různá poranění pohybového aparátu.

Pokud si všimnete, že váš pes začíná kulhat, je to varovný signál. Dalšími varovnými signály je, že se mu nechce běhat, pracuje pomaleji, nemá tolik energie jako dřív nebo se mu nechce do náročných stezek. Pokud se takto chová, může jít o:

• Výrony a přetržení vazů: Lovečtí psi často trpí výrony a přetržením vazů, zejména na prstech nebo na křížovém vazu.
• Řezné a tržné rány: V zápalu pronásledování si může váš pes poranit kůži o ostružiní nebo ostré kameny a způsobit si tak řezné a tržné rány.
• Syndrom plaveckého, studeného nebo ochablého ocasu (cold water tail nebo limber tail): Tímto onemocněním obvykle trpí aportující psi, kteří plavou ve studené vodě, plavání však není nezbytné: objevuje se i u ohařů po náročné práci, dlouhé cestě v kleci nebo chladném a vlhkém dni. Při něm se poškodí svaly u kořene ocasu a zvíře ho kvůli bolesti nedokáže zvednout. Většina psů se zotaví během několika dnů nebo týdnů, ale je dobré, aby veterinář vyloučil zlomeninu nebo jiný problém.
• Osteoartróza: Stejně tak je třeba zmínit onemocnění velmi časté u dospělých psů a velkých plemen, kterým je osteoartróza. Jde o degenerativní, progresivní a bohužel nevratné onemocnění kloubů. Chrupavka se postupně opotřebovává, což způsobuje zánět, bolest a omezenou pohyblivost.

Co mohu dělat při zranění?

Nejlepší je nechat psa odpočinout a nenutit ho pokračovat. Pokud si například uprostřed lovu všimnete výronu, musíte jeho účast přerušit, protože adrenalin bolest maskuje a zranění se může zhoršit.

Místo můžete zkusit pevně ovázat, ale tak, abyste nepřerušili krevní oběh. Pokud je poblíž potok, ponořte psovi tlapu na 10 až 15 minut do studené vody, abyste zmírnili zánět. Nepodávejte mu léky bez dohledu odborníka. Po první pomoci byste ho měli co nejdříve odvézt k veterináři na odborné ošetření.

U degenerativního a nevratného onemocnění, jako je osteoartróza, se budete muset snažit zlepšit kvalitu života svého psa. Pomůže mu udržování hmotnosti, fyzioterapie a rehabilitace.

Kožní infekce

Lovečtí psi jsou v neustálém kontaktu s podrostem, norami, stojatou vodou, bahnem a divokými zvířaty a mají zranitelnou kůži jako každý pes: její nejsvrchnější vrstvu a vlasové folikuly bakterie snadno osidlují.

Mezi nejčastější kožní potíže patří:

• Pyodermie: Je to bakteriální infekce kůže, která je u psů velmi častá a způsobuje zánět, pupínky s hnisem, strupy, zarudnutí a ztrátu srsti na ohraničených místech. Může začít drobným škrábnutím o trn nebo větev, kterým se do kůže dostanou bakterie, obvykle Staphylococcus pseudintermedius. Většinou se objevuje v návaznosti na jiný problém, například parazity, alergie nebo poranění. Léze jsou časté na břiše, v podpaží a na místech s řídkou srstí, která se otírají o vegetaci.
• Malasseziová dermatitida: Jde o infekci vyvolanou kvasinkou, druhem houby, která využívá vlhkost na místech, jako jsou uši, kožní záhyby a prostor mezi prsty. Nejvíce jsou postiženi psi, kteří často zmoknou nebo obvykle loví v bažinatých oblastech. Poznáte ji podle toho, že kůže ztmavne, ztluští a páchne žluklým zápachem.
• Dermatofytóza neboli lišej: Jde o povrchovou plísňovou infekci kůže, kterou se váš pes může nakazit při kontaktu s půdou nebo s jiným nakaženým zvířetem. Může ji dokonce přenést i na vás, pokud se těchto míst dotknete bez rukavic. Poznáte je jako lysiny, často kulaté, s olupující se a mírně zarudlou kůží. Možná nesvědí tolik jako jiné infekce, ale může se rychle šířit.

Co mohu dělat při kožní infekci?

Začátkům všech těchto infekcí můžete předejít nebo je včas odhalit několika jednoduchými kroky. Když se například vrátíte domů a pes je mokrý, dobře ho osušte. Zaměřte se na prostor mezi prsty a podpaží.

Po lovu byste mu také měli vyčesat srst, abyste zjistili, zda v ní nemá zapíchnuté osiny nebo drobná poranění, která můžete ošetřit dřív, než se z nich stanou závažnější infekce.

Prohlédněte také nos, uši, podpaží a prostor mezi prsty. Pokud pes náhle kýchá, bez ustání si olizuje tlapu nebo třepe hlavou, myslete na osinu. Vydezinfikovanou pinzetou lze odstranit jen osinu napůl zapíchnutou v kůži; z ucha, nosu nebo očí ji musí vyjmout veterinář.

Existují udržovací šampony, které mohou pomoci, například s chlorhexidinem, a slouží k dezinfekci mikroran po náročných dnech, i když tyto přípravky vyžadují souhlas veterináře. Pokud je infekce pokročilá, psa sami neléčte a vezměte ho k veterináři. Samoléčba by mohla zhoršit něco, co se dá snadno vyléčit. Ve Španělsku se veterinární antibiotika vydávají na předpis.

Ušní infekce a oční potíže

Pokud si všimnete, že váš pes kňučí, škrábe se na uších, neustále třepe hlavou a má výtok nebo zarudnutí v uších, může jít o otitidu. Jde o zánět zvukovodu, který mohou vyvolat bakterie, kvasinky, roztoči nebo cizí tělesa, například osiny. Pro zvíře je bolestivý.

Váš pes může trpět i nějakou alergií, o které zatím nevíte, a budete ho muset vzít na vyšetření, abyste vyloučili závažnější problém.

Stejně tak si dávejte pozor na jeho oči: často trpí traumatickým zánětem spojivek, který vzniká náhodným podrážděním oka prachem, osinami nebo větvemi.

Co mohu dělat s ušima a očima?

Budete ho muset vzít k veterináři, aby mu odborník prohlédl uši nebo oči a určil vhodnou léčbu. Ne všechny tyto infekce se léčí antibiotiky.

Pokud si ale po lovu všimnete, že pes velmi trpí, a chcete mu pomoci, v případě uší očistěte gázou s trochou fyziologického roztoku jen viditelnou část ucha, bez vatových tyčinek a bez čehokoli, co by zatlačilo nečistoty dovnitř. Pokud v uchu uvidíte osinu, nepoužívejte pinzetu: může se zlomit nebo proniknout hlouběji a veterinář ji vyjme vhodnými nástroji.

V případě očí mu jemně omyjte okolí očí velkým množstvím balené vody nebo fyziologického roztoku, abyste se pokusili vypláchnout cizí tělesa. Potom mu stáhněte dolní víčko, zvedněte horní a hledejte osinu nebo kousek větvičky. Pokud je něco zabodnuté v rohovce, neodstraňujte to a jeďte k veterináři.

Paraziti a nemoci přenášené vektory

Vystavení mnoha patogenům přenášeným vektory patří k běžnému životu loveckých psů. Váš pes může onemocnět nemocemi přenášenými klíšťaty, jako je ehrlichióza a babezióza, které způsobují vysokou horečku, anémii a skleslost.

Může také onemocnět leishmaniózou, kterou přenáší flebotomus, drobný hmyz podobný komárovi. Jde o chronické onemocnění, které postihuje vnitřní orgány a kůži psa a může postihnout i člověka. Nebo filariózou (srdeční červi), kterou přenášejí komáři a která narušuje činnost jeho plic a srdce.

Co mohu dělat proti parazitům?

Abyste ho ochránili, zaměřte se na prevenci, odhalení a včasné jednání. Nepodceňujte sílu repelentů a odčervení a po každém lovu psa zkontrolujte. Neignorujte ani známky nepohody.

• Leishmanióza: používejte repelentní obojky nebo pipety. Vakcína schválená v EU snižuje riziko onemocnění, ale nezabrání nákaze a nenahrazuje repelent. Podává se nenakaženým psům od šesti měsíců věku.
• Filarióza: předchází se jí specifickými antiparazitiky; veterinář vám poradí, jakými a jak často.
• Klíšťata: používejte vnější antiparazitikum a co nejdříve je odstraňte. Abyste ochránili sebe, řiďte se radami, jak se vyhnout kousnutí klíšťaty.

Pokud si všimnete, že je skleslý, hubne, má zvětšené mízní uzliny nebo nepravidelně kulhá, vezměte ho k veterináři, aby dostal vhodnou léčbu.

Pamatujte, že tyto nemoci se neléčí stejně a ne všechny lze zcela vyléčit. Ehrlichióza se léčí antibiotiky, jako je doxycyklin, babezióza antiparazitiky, jako je imidokarb, a filarióza vyžaduje dlouhou léčbu pod dohledem (ESCCAP). Při leishmanióze pes zůstává nakažený, i když se jeho stav zlepší, a před léčbou je třeba potvrdit diagnózu. Bez včasné léčby by mohly vašemu psímu parťákovi nenávratně poškodit ledviny nebo slezinu.

Očkování a odčervení

Před sezónou si s veterinářem projděte očkovací plán, zejména než se rozhodnete začít se štěnětem na lovu. Základní vakcíny chrání před psinkou, adenovirem a parvovirózou. Tam, kde je leptospiróza endemická a jsou dostupné vhodné vakcíny, se za základní považuje i očkování proti ní (WSAVA, 2024). Ve Španělsku bylo očkování proti vzteklině k 1. květnu 2023 povinné v 15 autonomních společenstvích, v Ceutě a v Melille (MAPA a AEMPS) a lhůty se mění, proto si ověřte předpisy daného společenství.

Aujeszkyho choroba, velké riziko při lovu divočáků

Pokud lovíte divočáky, je to nemoc, kterou byste měli znát především. Aujeszkyho chorobu neboli pseudovzteklinu způsobuje virus, který koluje mezi divočáky, obvykle bez příznaků: v roce 2024 mělo ve Španělsku pozitivní výsledek 35,8 % vyšetřených zvířat (MAPA, španělské ministerstvo zemědělství). U psa je nevyléčitelná a smrtelná.

Nejvíce jsou ohroženi psi ze smečky (rehala). Nakazí se, když pokoušou nakaženého divočáka, olizují jeho rány nebo krev nebo žerou jeho syrové maso či vnitřnosti. Také při kontaktu s přívěsy, botami nebo půdou znečištěnými krví (Asturské knížectví).

Příznaky se objevují 2 až 6 dní po nákaze. Nejtypičtější je náhlé a neovladatelné svědění, obvykle na jedné straně hlavy. Může se přidat zvracení, průjem, dušnost, vytí, agresivita nebo křeče. Smrt obvykle nastává během jednoho až dvou dnů (protokol MAPA).

Co mohu dělat při podezření na Aujeszkyho chorobu?

Oddělte psa od ostatních zvířat, použijte rukavice a zavolejte veterináře. Protože se příznaky podobají vzteklině, je ve Španělsku třeba informovat úřední veterinární službu příslušného autonomního společenství. Pokud pes uhyne, uchovejte kadáver v chladu a s co nejmenším kontaktem, dokud si ho nevyzvednou.

Jak snížit riziko:

• Nedávejte psům syrové maso ani vnitřnosti z divočáka. Pokud je chcete využít, tepelně je upravte alespoň na 70 °C po dobu 30 až 60 minut.
• Zabraňte jim, aby divočáka kousali, a držte je dál od ulovených kusů, a to i při převozu, i když vypadají zdravě.
• Nedovolte jim olizovat krev a očistěte a vydezinfikujte přívěs, vozidlo a boty, pokud jsou znečištěné.
• Vyčistěte a vydezinfikujte jim rány: virus je citlivý na chlorhexidin a jód.
• Po dobu 48 hodin po lovu nevstupujte do chovů prasat nebo divočáků a nenechávejte vnitřnosti tam, kde se k nim dostanou volně žijící zvířata.

Ve Španělsku není pro psy schválena žádná vakcína. MAPA připouští, aby veterinář výjimečně předepsal inaktivovanou vakcínu schválenou pro prasata. Živé atenuované vakcíny jsou u psů zakázané.

Úpal a další naléhavé situace v terénu

Úpal

Nemusí být letní den. Ve Spojeném království vyvolala 74 % případů u psů fyzická zátěž (Hall, 2020) a mediánová teplota ve dnech s úpalem byla 16,9 °C (Hall, 2022). Pokud pes nepřetržitě funí, silně slintá, vrávorá, zvrací nebo se zhroutí, zastavte ho a odveďte do stínu. Polévejte mu trup a břicho tekoucí chladnou vodou, dokud se nenamočí až na kůži, vodu mu nelijte na hlavu a hned poté vyrazte k veterináři. Pokud máte teploměr, přestaňte s aktivním chlazením, jakmile rektální teplota klesne zhruba na 40 °C (pokyny RECOVER, 2026). Trpí i polštářky tlapek: přečtěte si, jak ošetřit jejich poškození při lovu za vysokých teplot.

Rány od divočáka a krvácení

V průzkumu v Česku bylo ze 150 zranění způsobených divočáky při 797 naháňkách 73,8 % lehkých, 18,8 % těžkých a 7,4 % smrtelných (Adámková, 2025). Pokud rána silně krvácí, tlačte přímo na ni čistou gázou. Pokud krvácení neustává a rána je na noze nebo na ocase, můžete improvizovat škrtidlo z šátku širokého alespoň 5 cm, umístit ho nad ránu a utáhnout jen tak, aby se krvácení výrazně zmírnilo. Cestou ho nepovolujte: sundá ho veterinář. Nikdy ho nedávejte na hlavu, krk ani trup. Pokud vidíte vyhřezlá střeva, nezasouvejte je zpět: zakryjte je gázou namočenou ve fyziologickém roztoku a jeďte na kliniku (Jara y Sedal). Pozor: pes v bolestech může pokousat.

Pokles cukru

Málo trénovaní nebo velmi nervózní psi mohou při námaze trpět poklesem cukru v krvi (dvm360), který se projevuje třesem, slabostí, poruchou koordinace nebo zhroucením. Pokud pes nemá křeče, dejte mu med nebo sirup mezi tvář a stoličky, až dvě lžičky podle velikosti, a jeďte k veterináři. Pokud má křeče, nedávejte mu do tlamy nic (pokyny RECOVER).

Torze žaludku

Pokud se velký nebo hlubokohrudý pes snaží zvracet, ale nedaří se mu to, slintá, je neklidný a nadýmá se mu břicho, jeďte na veterinární pohotovost. Jde o stav ohrožující život. Když budete krmit lovecké psy, nedávejte jim jedinou denní dávku a u rizikových psů omezte pohyb před jídlem a po něm (veterinární příručka Merck).

Základní lékárnička pro loveckého psa

Mějte vždy v autě (orientační seznam):

• Rukavice, sterilní gázu, obvazy a náplast.
• Fyziologický roztok a velkou stříkačku na výplach ran.
• Antiseptikum s chlorhexidinem nebo jódem.
• Nůžky, pinzetu a rektální teploměr.
• Široký šátek na škrtidlo.
• Med nebo sirup, vodu a náhubek.
• Telefon na svého veterináře a na nejbližší pohotovost.

Antibiotika a léky proti bolesti jen na předpis a podle pokynů veterináře.

Často kladené otázky o nemocech a zraněních loveckých psů