Ilustrace křepelky polní přikrčené na zemi mezi suchým obilím a strništěm, s hnědým opeřením proužkovaným krémovou a černou a se světlým nadočním proužkem

27. října 2026

Křepelka polní (Coturnix coturnix)

Křepelka polní (Coturnix coturnix) je nejmenší hrabavý pták Španělska: zavalitý pták z čeledi bažantovitých (Phasianidae), kam patří i koroptve a bažanti. Hnízdí v obilí a na pastvinách téměř celého Pyrenejského poloostrova i obou souostroví a zimuje hlavně jižně od Sahary. Podle průvodce ptáky SEO/BirdLife je to tažný pták na dlouhé vzdálenosti s velkou rozmnožovací schopností a ve Španělsku patří k druhům, které se loví v letní sezoně („media veda“) na konci léta. Červená kniha ptáků Španělska ji od roku 2021 řadí mezi ohrožené druhy („En peligro“).

Ilustrace vytvořené pomocí AI pro vzdělávací účely.

Určování

Měří 16 až 19 centimetrů a v rozpětí křídel 32 až 35 centimetrů, uvádí Virtuální encyklopedie španělských obratlovců (Puigcerver, Sardà-Palomera a Rodríguez-Teijeiro, 2022); SEO/BirdLife uvádí 16 až 18 centimetrů. Obvykle váží 81 až 120 gramů, před tahem o něco víc kvůli nahromaděnému tuku. Ve třech lokalitách Katalánska vážilo 1 336 samců odchycených v době hnízdění v letech 2005 až 2017 v průměru 94,9 gramu. Samice jsou podle stejné encyklopedie o něco větší, jejich rozměry se ale se samci z velké části překrývají.

Ilustrace křepelky polní z profilu na strništi, se světlým nadočním proužkem, bledým hrdlem, okrovou hrudí a tmavě proužkovanými boky

Je malá a zavalitá, s krátkýma tenkýma nohama bez ostruhy a s krátkým ocasem a krátkými, špičatými křídly, uvádí příručka ke zkoušce lovce Junty Kastilie a Leónu (PDF, s. 32). Opeření je kryptické: zemitě hnědé, s tmavohnědým, bílým a krémovým proužkováním, na hřbetě tmavší než na břiše, a s výrazným bílým nadočním proužkem, podle SEO/BirdLife. Samci mají podle příručky hlavu tmavě okrovou se třemi nažloutlými podélnými pruhy. Málokdy se ukáže: žije uvnitř obilných polí, vojtěšek a luk a mnohem snáz se pozná podle hlasu než podle opeření, uvádí Virtuální encyklopedie.

Samec a samice

Ilustrace samce křepelky polní vlevo s tmavou kotvičkou na hrdle a jednobarevnou hrudí a samice vpravo se světlým hrdlem a skvrnitou hrudí

Rozdíl je na hrdle a na hrudi:

Samec. Má hrdlo kaštanově rezavé, kterým prochází černavý pruh od brady; u kořene krku se rozdvojuje ve dvě linie, které stoupají k týlu, takže celek připomíná kotvu, uvádí příručka ke zkoušce lovce. Kresba je velmi proměnlivá: někteří samci mají celé hrdlo černavé. Hruď má jednobarevnou, bez skvrn, oranžovohnědou, podle Virtuální encyklopedie.
Samice. Má světlé hrdlo bez kotvy, obvykle s bílými líci, a hruď krémově hnědou s množstvím tmavohnědých nebo černých skvrn: podle příručky „silně černě skvrnitou“.

Křepelky z atlantské oblasti, které táhnou na kratší vzdálenosti, mají hrdlo většinou tmavohnědé, kdežto ty, které táhnou dál, bílé nebo světle hnědé, uvádí Virtuální encyklopedie.

Mladí ptáci

Plně opeřené mladé samice se velmi podobají dospělým a mladí samci mají světle hnědou hruď se zbytky skvrnění a hrdlo bez kotvy nebo s kotvou teprve naznačenou, uvádí příručka ke zkoušce lovce. Skvrny na hrudi mladých samců s přibývajícími měsíci mizí a kotva se objevuje postupně, podle Virtuální encyklopedie. Mladí ptáci mají také častěji příčně pruhovaná pera na bocích: v jedné populaci na severovýchodě Katalánska je mělo 90 % mladých a 40 % dospělých ptáků.

Jak ji odlišit od křepelky japonské, mladých orebic a chřástala polního

SEO/BirdLife popisuje křepelku jako vzhledem podobnou mladým orebicím a jako podobné druhy uvádí chřástala polního a druh Turnix sylvaticus. K nim se přidává křepelka japonská a její kříženci z farem. Rozlišují se takto:

Křepelka japonská (Coturnix japonica) a její kříženci. Chová se na farmách pro maso a vejce. Má kratší křídlo než křepelka polní a samec volá hrdelněji a pronikavěji, uvádí příručka ke zkoušce lovce. List španělského ministerstva pro ekologickou transformaci jí přisuzuje šedorůžový zobák, šedooranžové nebo narůžovělé nohy a samcům jednotně tmavě červenohnědou hruď a líce, i když domestikace vytvořila mnoho barevných variet. Je to invazní nepůvodní druh: je zapsána ve španělském katalogu invazních nepůvodních druhů a je zakázáno vypouštět ji do přírody. Kříženci s křepelkou polní z farem jsou podle ministerstva „morfologicky nerozlišitelní“ a jejich původ odhalí jen genetický rozbor, uvádí Virtuální encyklopedie.
Mladé orebice a koroptve. Virtuální encyklopedie upozorňuje, že křepelku lze v terénu zaměnit s mladými koroptvemi polními, které létají podobně, i když mají jiné opeření. Mláďata orebice rudé rostou rychle: ve třech měsících jsou už skoro tak velká jako dospělí ptáci, kteří měří 32 až 34 centimetrů, podle příručky ke zkoušce lovce a SEO/BirdLife. Orebice má křídla zakulacená, kdežto křepelka špičatá, uvádí příručka. Ve dvanácti týdnech má mladá orebice rudá ještě oranžový zobák a nohy a neuzavřený obojek, podle informačního listu španělského ministerstva zemědělství z roku 1990.
Chřástal polní (Crex crex). Patří mezi chřástalovité a je mnohem větší: měří 27 až 30 centimetrů, v rozpětí 46 až 53 centimetrů, má okrový skvrnitý hřbet a samec má šedou hlavu a krk, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife. Raději běhá, než létá; když vzlétne, letí slabě a nepravidelně, jen 25 až 30 metrů, a ukáže kaštanovou barvu křídla. Jeho noční hlas je dvojslabičné „crec-crec“. Ve Španělsku jeho hnízdění nebylo potvrzeno a vzácně se objevuje jen na tahu, od srpna do října a od března do dubna.
Turnix sylvaticus. Je ještě menší, měří 15 až 16 centimetrů a má na hrudi rezavě oranžový pruh, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife, podle něhož ve Španělsku vyhynul: poslední doložený úlovek pochází z roku 1981 z Doñany.

Křepelka polní, křepelka japonská, mladé orebice a chřástal polní: v čem se liší
Znak	Křepelka polní	Křepelka japonská a kříženci	Mladé orebice	Chřástal polní
Velikost	16-19 cm; 81-120 g	Mnoho variet opeření z chovu na farmách	Rostou rychle: ve třech měsících skoro jako dospělí ptáci s 32-34 cm	27-30 cm
Hlavní znaky	Bílý nadoční proužek; samec s tmavou kotvou na hrdle a jednobarevnou hrudí; samice se světlým hrdlem a skvrnitou hrudí; špičatá křídla	Kratší křídlo; šedorůžový zobák; samec s jednotně červenohnědými líci a hrudí; kříženci vypadají jako křepelka polní	Zakulacená křídla; u orebice rudé ve dvanácti týdnech oranžový zobák a nohy a neuzavřený obojek	Okrový skvrnitý hřbet; šedá hlava samce; kaštanové křídlo v letu
Let a hlas	Nízký, explozivní a krátký let s velmi rychlými údery křídel; trojslabičné „pas-pa-llás“	Samec volá hrdelněji a pronikavěji	Mladé koroptve polní létají podobně jako křepelka	Slabý, nepravidelný let na 25-30 m; noční dvojslabičné „crec-crec“
Právní postavení ve Španělsku	Lovná tam, kde to povolí autonomní společenství (Real Decreto 1095/1989)	Invazní nepůvodní druh: zakázáno vypouštět do přírody (Real Decreto 630/2013)	Orebice rudá lovná; populace koroptve polní v Iberském pohoří ohrožená vyhynutím	Chráněný: na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany (Real Decreto 139/2011)

Údaje v tabulce pocházejí z průvodců ptáky SEO/BirdLife, z Virtuální encyklopedie španělských obratlovců, z příručky ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu, z ministerského listu o křepelce japonské, z informačního listu ministerstva zemědělství z roku 1990 a z citovaných předpisů.

Hlas

Hlas samce je nezaměnitelný: rychlé trojslabičné hvízdání, rytmicky opakované, které SEO/BirdLife přepisuje jako „pas-pa-llás“, příručka ke zkoušce lovce jako „pal-pa-la“ a Virtuální encyklopedie jako „par-pa-lá“. Při námluvách přidává chraptivé a mňoukavé zvuky a samice má téměř neslyšitelný, sykavý hlas „cri-cri“, podle příručky, nebo „ri-tit“, podle Virtuální encyklopedie.

Samec volá hlavně tehdy, když nemá partnerku, uvádí III. atlas hnízdních ptáků Španělska, a jeho hlas je pro samici prvním vodítkem při výběru: poměr mezi intervaly tří slabik souvisí s jeho tělesnou kondicí, podle Virtuální encyklopedie. Proto se při sčítání křepelek počítají volající samci, a ne páry.

Rozšíření a tah

Žije téměř v celé palearktické oblasti, od Pyrenejského poloostrova po jihovýchodní Asii, a v severní Africe a na Blízkém východě, i když chybí na severu Ruska a ve skandinávských zemích; další populace má ve východní a jižní Africe, na Madagaskaru a na některých ostrovech Indického oceánu, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife.

Ve Španělsku hnízdí na celém poloostrově, i když chybí nebo je vzácná ve střední části kantabrijského pobřeží, v pobřežním středomořském pásu provincií Tarragona, Alicante a Almería, téměř v celé Almeríi a na jihozápadě Murcie a v části pohoří Sierra Morena, uvádí III. atlas. Žije na Mallorce a Menorce, na ostatních Baleárech méně, a na všech Kanárských ostrovech kromě La Gomery; v Ceutě a Melille jako hnízdící zaznamenána nebyla. Nejpříznivější oblasti jsou severní Meseta, údolí Guadalquiviru a severní část údolí Ebra a Kastilie a León, Andalusie a Kastilie-La Mancha mají dohromady 45 % hnízdících samců.

Je to tažný pták na dlouhé vzdálenosti se složitými přesuny. Populace západní Evropy zimují jižně od Sahary, podle SEO/BirdLife, hlavně v Sahelu, podle Virtuální encyklopedie, která dodává, že tah probíhá jen v noci a že atlantská trasa mezi Marokem a Pyrenejským poloostrovem je jednou ze tří hlavních evropských tras. Na poloostrově zimuje velmi malá populace, možná rostoucí, vždy daleko od oblastí se sněhem: hlavně do 400 metrů nad mořem, v povodích velkých řek na jihozápadě a na pobřeží. Do Kastilie a Leónu přilétá koncem března nebo začátkem dubna, uvádí příručka ke zkoušce lovce.

Přesouvá se i během hnízdění. Část populace hnízdí poprvé v únoru nebo březnu v severní Africe či na jihu poloostrova a podruhé v červnu nebo červenci dál na severu, většina však začíná hnízdit od března do května, podle SEO/BirdLife. Žně ji nutí přesouvat se za dozráváním plodin, které postupuje do vyšších zeměpisných šířek i nadmořských výšek, podle Virtuální encyklopedie, a samci se přesouvají za samicemi v pohybech, které SEO/BirdLife nazývá „donchuanskými“: v jedné oblasti Katalánska se 91 až 96 % samců obměnilo za méně než 15 dní.

Prostředí a potrava

Žije v otevřené krajině, na rovinách nebo v mírně zvlněném terénu, od úrovně moře do 1 000 metrů nad mořem, i když se občas objeví i ve vysokých horách. Obývá všechny druhy polních kultur, pastvin a luk a největších hustot dosahuje v obilí ve středu a na jihu poloostrova, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife. Ve Španělsku vyhledává hlavně ozimé obilí, ale také vojtěšku, pastviny na severu, úhory a vysokohorské louky, podle Virtuální encyklopedie.

Je všežravá: živí se semeny planých rostlin, obilím a bezobratlými, podle SEO/BirdLife. Potrava se mění s ročním obdobím: v době hnízdění tvoří 67 až 78 % potravy bezobratlí, hlavně pomalu se pohybující, jako plži, larvy, brouci a pavouci, a mimo ni 88 až 100 % semena, uvádí Virtuální encyklopedie. Novější studie s genetickým rozborem trusu naopak zjistila, že v době hnízdění tvoří rostliny 85,9 % potravy.

Rozmnožování

Má velkou rozmnožovací schopnost: může mít dvě až tři snůšky ročně, každou po 8 až 13 vejcích, krémových s hnědými skvrnami nebo tečkami, uvádí průvodce ptáky SEO/BirdLife. V Katalánsku je průměrná snůška 10,6 až 10,7 vejce, v rozmezí 5 až 17, podle Virtuální encyklopedie, a příručka ke zkoušce lovce uvádí průměr 12 vajec.

Ilustrace křepelky polní u hnízda na zemi v obilí, s devíti světlými, tmavě skvrnitými vejci

Její párovací systém je proměnlivý, od monogamie po polygamii a promiskuitu, podle SEO/BirdLife. Samice si dělá hnízdo na zemi, v mělké jamce vystlané trávou, uvnitř ozimého obilí, vojtěšky nebo louky, podle Virtuální encyklopedie, a sedí sama 17 až 20 dní, podle SEO/BirdLife a BirdFacts, databáze British Trust for Ornithology; Virtuální encyklopedie uvádí 16 až 18 dní. Samec se o mláďata nestará.

Mláďata jsou nidifugní: matka je vyvede z hnízda několik hodin po vylíhnutí, ve 11 dnech začínají poletovat a od 19 dnů volně létají, podle Virtuální encyklopedie; BirdFacts uvádí 18 až 20 dní. V 80 % případů se od matky oddělí ve čtyřech týdnech. Jsou velmi rané: pohlavně dospívají v 8 až 10 týdnech, podle Virtuální encyklopedie, a křepelky vylíhlé na začátku sezony mohou hnízdit ještě na jejím konci, uvádí příručka ke zkoušce lovce. Úmrtnost mláďat je vysoká: ve studii, kterou cituje Virtuální encyklopedie, klesl počet mláďat v hnízdě z 10 až 11 po vylíhnutí na průměrně 3,9 v pěti týdnech.

Chování

Je velmi pozemní a téměř celý život tráví uvnitř polí, kde se samci bez partnerky dají zjistit podle hlasu, kdežto samice a spárovaní samci jsou téměř neviditelní, uvádí Virtuální encyklopedie. Ve dne se létání vyhýbá, a když vzlétne, je její let explozivní, nízký a krátký, s velmi rychlými údery křídel, což mylně působí dojmem malé letové schopnosti. V letu jsou nápadná dlouhá křídla a rychlé mávání nízko nad zemí, podle SEO/BirdLife.

Ilustrace křepelky polní v nízkém letu nad strništěm, s dlouhými křídly a rychlým máváním

V době hnízdění se samci shlukují do malých skupin, méně než 10 a obvykle 2 až 4 ptáků, na společných plochách o rozloze 4 až 12 hektarů, kde soupeří hlasem, a samice je navštěvují, aby si vybraly partnera, podle Virtuální encyklopedie. Samců je mnohem víc než samic: v Querolu v provincii Tarragona připadali 4 až 5 samci na jednu samici a většina samců opouští oblast za méně než 15 dní, aby hledala další samice.

Jak dlouho žije?

Evropský rekord dlouhověkosti zjištěný kroužkováním je 12 let a 1 měsíc a patří křepelce z izraelského kroužkovacího programu, která byla nalezena mrtvá, uvádí evropský seznam rekordů dlouhověkosti EURING z roku 2023 (s. 7); druhý, přes 11 let, patří křepelce ze španělského programu, která byla ulovena. Jde o výjimečná maxima: podle BirdFacts je typická očekávaná délka života křepelky, která se dožije hnízdního věku, 2 roky a z roku na rok přežívá jen 29 % dospělých ptáků.

Je ohrožená?

Není zařazena mezi ohrožené druhy: není na španělském seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů, jak uvádí oddíl o právním postavení. Její populace však prudce ubývá a v červených seznamech, které nemají právní účinek, má tyto kategorie:

Červená kniha ptáků Španělska (2021). Řadí ji mezi ohrožené druhy („En peligro“) podle kritérií A2bcde: podle programu Sacre pro sledování běžných druhů ptáků klesla její početnost v letech 1998 až 2018 o 73,9 % (Červená kniha, s. 387 PDF). Tatáž kniha považuje lovecký tlak za velmi vysoký a neudržitelný, v průměru přes milion křepelek ročně podle oficiálních statistik, které cituje (ministerstvo zemědělství, 2020), a upozorňuje i na křížení s vypouštěnými farmovými křepelkami.
Program Sacre, 1998-2024. Početnost klesla o 60,4 %, v průměru o 3,4 % ročně, podle zprávy „Gestión sostenible de la caza y conservación de aves silvestres en España“ organizace SEO/BirdLife z roku 2026, v níž SEO/BirdLife dochází k závěru, že tento trend „neumožňuje udržitelné lovecké využívání“.
Mezinárodní červené seznamy. Červený seznam IUCN ji od hodnocení z roku 2018 vede celosvětově jako málo dotčený druh a evropský červený seznam z roku 2021 jako téměř ohrožený, podle informačního listu BirdLife International.

III. atlas hnízdních ptáků Španělska odhadl pro období 2014-2018 asi 325 743 samců, s intervalem 284 903 až 366 586, a počítá, že samic je čtvrtina oproti počtu samců. Počet obsazených mapovacích čtverců klesl o 14 % oproti II. atlasu (1998-2002).

Mezi hrozbami uvádí SEO/BirdLife změny zemědělské krajiny, lovecký tlak, genetické znečištění vypouštěním farmových kříženců a změnu klimatu, která mění termíny příletu a zimoviště. Virtuální encyklopedie dodává stále rychlejší žně, lisování slámy a podmítání strnišť, které jí berou prostředí uprostřed sezení na vejcích a péče o mláďata. Její autoři upozorňují, že sčítání s vábením hlasem samice v Katalánsku a ve Francii ukazují velké meziroční výkyvy, ale žádný jasný trend, a že monitorovací programy jako Sacre, které počítají samovolně volající samce, trendy nahoru i dolů zveličují.

Právní postavení ve Španělsku

K 23. říjnu 2026 je křepelka polní na státním seznamu druhů, které se smějí lovit (Real Decreto 1095/1989, příloha I). Tyto údaje popisují španělské právo, nikoli české právo. Každé autonomní společenství rozhoduje, zda a za jakých podmínek se loví, a stanoví pozemky a termíny (Ley 42/2007, zákon o přírodním dědictví a biologické rozmanitosti, článek 65). Tentýž zákon zakazuje lovit ptáky v době toku, hnízdění a odchovu mláďat a tažné druhy na cestě zpět na hnízdiště (článek 65.3.b) a zakazuje nepovolené vypouštění a zavádění nepůvodních druhů kvůli lovu (článek 65.3.e).

Dále:

Není na seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů (Real Decreto 139/2011).
Smí se prodávat na celém území Španělska, ale jen kusy z průmyslových chovů, jako jsou lovecké farmy (Real Decreto 1118/1989).
Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků ji uvádí v příloze II, části B, mezi druhy, které se smějí lovit jen ve vyznačených členských státech, mezi nimi ve Španělsku; Česká republika mezi nimi není.
Křepelka japonská (Coturnix japonica) je ve španělském katalogu invazních nepůvodních druhů podle Real Decreto 630/2013, jehož konsolidované znění bylo naposledy aktualizováno 19. října 2026, a zápis zakazuje vypouštět ji do přírody (článek 7.2).

V únoru 2026 navrhlo vědecké konsorcium, které radí Evropské komisi při řízení lovu, dočasně zakázat lov křepelky nebo aspoň výrazně snížit denní limity. V květnu předložilo Španělsko Komisi návrh hospodaření, který aspoň v Kastilii a Leónu omezuje lov na letní sezonu („media veda“), s denním limitem na lovce a s evidencí úlovků v každé honitbě, aby se údaje mohly Komisi odeslat do 15. října, uvádí nařízení Kastilie a Leónu z roku 2026. Álava tento dokument přejímá ve svém nařízení a řada autonomních společenství omezuje lov křepelky na „media veda“, letní sezonu na konci léta, a ukládá hlásit úlovky z „media veda“.

Každé autonomní společenství stanoví termíny a podmínky každou sezonu; na Baleárech to dělá každá ostrovní rada. Tabulka shrnuje sezonu 2026-2027 ověřenou 23. října 2026 v úředních věstnících všech sedmnácti autonomních společenství. Denní limit je nejvyšší počet křepelek na lovce a den a data v závorkách jsou dopočítaná z nedělí, které uvádí daný předpis:

Sezona 2026-2027 podle autonomních společenství: lov křepelky polní k 23. říjnu 2026
Společenství	Letní sezona („media veda“) 2026	Hlavní sezona	Denní limit	Předpis
Andalusie	Od 22. srpna do 27. září, ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích (v provincii Almería v pátek místo ve čtvrtek). V pobřežní oblasti Cádizu od 6. do 20. září, každý den	Od 11. října 2026 do 3. ledna 2027, jen ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích (v provincii Almería v pátek místo ve čtvrtek)	10	Resolución z 1. června 2026, BOJA č. 108, bod čtvrtý a příloha I; Orden z 29. června 2022, BOJA č. 127, která do článku 13.1.a vyhlášky o lovu z roku 2018 vkládá limit deset křepelek
Aragonie	Od 15. srpna do třetí zářijové neděle (20. září), během 17 dnů „media veda“ povolených v každé honitbě; pochůzkou se psy jen na zemědělských pozemcích, loukách a pastvinách nad 2 000 metrů	Neloví se	20	Orden MAT/897/2026 z 5. června, BOA č. 118, články 6.2.e a 31.2
Asturie	Hájená. V regionálních honitbách a rezervacích s dostatečnou hustotou ji lze povolit zvláštními povolenkami, od prvního loveckého dne od 21. srpna do 7. září, v honitbách, které o to požádají	Hájená, kromě těchto zvláštních povolenek	5	Resolución z 9. března 2026, BOPA č. 56, body 3.1, 3.1.1 a 3.3
Baleáry	Mallorca: v honitbách od 23. srpna do 4. října, ve čtvrtek a v neděli; na volných pozemcích od 20. srpna do 1. října, ve čtvrtek. Menorca: od 23. srpna do 25. září. Ibiza a Formentera: neloví se	Mallorca a Menorca: neloví se. Ibiza: v honitbách od 4. října do 27. prosince 2026. Formentera: od 18. října 2026; předpis končí lov drobné zvěře 3. ledna a lov tažných ptáků 7. února 2027	6 na Mallorce a Menorce; 2 divoké křepelky na Ibize a Formenteře	Mallorca, BOIB č. 68, příloha I, body 2.2 a 2.3, a přílohy II a III; Menorca, BOIB č. 83, body 1.2 a 1.3; Ibiza, BOIB č. 76, body 1.2 a 1.3; Formentera, BOIB č. 88, body 1.1, 2.1 a 2.2
Kanárské ostrovy	Křepelka nemá „media veda“	Jen na ostrově El Hierro: s brokovnicí prvních šest nedělí lovu s brokovnicí, který začíná 13. září, bez skupin lovců, a se sokolnickými dravci pět sobot v září a říjnu. Veškerý její lov na ostrově pozastavilo usnesení Vrchního soudu Kanárských ostrovů z 5. října 2026, podle SEO/BirdLife. Na Tenerife jen výcvik s ohařem bez brokovnice a bez úlovků. Na ostatních ostrovech se neloví	5 na El Hierro; 3 se sokolnickými dravci	Orden z 15. června 2026, BOC č. 126, články 7 a 13
Kantábrie	Od 21. srpna do 10. září	Od 12. října 2026 do 31. ledna 2027, pochůzkou	10 v „media veda“; v hlavní sezoně 15 kusů všech ptáků dohromady	Orden DES/07/2026 z 6. března, BOC č. 49, články 4.5, 4.6 a 13
Kastilie-La Mancha	Od 20. srpna do 15. září; od 27. srpna do 15. září v obcích přílohy III, v Serranía Alta v provincii Cuenca a v provincii Guadalajara	Neloví se, kromě povolených komerčních loveckých revírů	10 v provinciích Albacete, Ciudad Real a Toledo; 20 v provinciích Cuenca a Guadalajara	Orden 83/2026 z 9. června, DOCM č. 110, článek 3 a příloha III
Kastilie a León	Od 15. srpna do 20. září, v úterý, ve čtvrtek, v sobotu a v neděli	Neloví se	20	Orden AGR/743/2026 z 29. července, BOCYL č. 151, body první a čtvrtý
Katalánsko	23. a 30. srpna a 6. a 13. září. V provincii Lleida a v comarcách Cerdanya a Solsonès ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích od 20. srpna do 10. září	Neloví se	15	Resolución ARP/2305/2026 z 6. července, DOGC č. 9704, body 2.1.1, 2.1.3, 4.4.1 a 4.4.2
Madridské společenství	Od 20. srpna do 20. září, ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích, v honitbách o rozloze nejméně 250 hektarů	Pozastaveno. Nařízení ji povolovalo od 8. října do 31. ledna, ale usnesení Vrchního soudu Madridu z 6. října 2026 lov předběžně pozastavilo, kromě povolených lovů vypuštěné zvěře a komerčních honiteb	8	Orden 2511/2026 z 25. června, BOCM č. 159, článek 4; usnesení Vrchního soudu Madridu
Valencijské společenství	Od 9. srpna do 13. září, v sobotu, v neděli a o svátcích, pochůzkou nebo v rojnici	Neloví se	8	Resolución z 22. června 2026, DOGV č. 10393, kapitola II, oddíl první, bod 1.b
Extremadura	Od 15. srpna do 8. září	Od 12. října 2026 do 6. ledna 2027	10	Resolución z 23. března 2026, DOE č. 60, s tabulkou termínů opravenou v DOE č. 62
Galicie	Jen v honitbách (tecores) bývalé laguny Antela v provincii Ourense, s povolením a technickým plánem: od 22. srpna do 13. září, v sobotu a v neděli, v rojnici a pochůzkou	Od 18. října 2026 do 6. ledna 2027	10 v Anteli; pro hlavní sezonu předpis limit nestanoví	Resolución z 13. května 2026, DOG č. 91, články 2 a 16.e
La Rioja	Od 15. srpna do 6. září, v úterý, ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích	Od 12. října 2026 do 31. ledna 2027, se zbytkem drobné zvěře	15 v „media veda“	Orden AGM/33/2026 z 1. července, BOR č. 126, článek 6.2 a 6.3.h
Navarra	Od 15. srpna do 13. září, ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích	V lovecké dny orebice rudé v každé honitbě, mezi 1. listopadem 2026 a 31. lednem 2027, v neděli a o svátcích	10	Orden Foral 195E/2026 z 23. června, BON č. 134, články 11 a 18
Baskicko	Álava: od 15. srpna do 15. září, ve čtvrtek, v sobotu, v neděli a o svátcích. Bizkaia: od 23. srpna do 20. září, každý den; v honitbách a kontrolovaných honebních zónách podle jejich plánu. Gipuzkoa: od 1. září do 11. října	Álava: neloví se. Bizkaia a Gipuzkoa: od 12. října 2026 do 31. ledna 2027	12 v Álavě; 4 v „media veda“ v Bizkaii; Gipuzkoa limit nestanoví	Álava: Orden Foral 225/2026, BOTHA č. 84, články 2 a 3.5; Bizkaia: Orden Foral 4194/2026, BOB č. 129, články 3 a 4; Gipuzkoa: Orden Foral 582/2026, BOG č. 133, článek 2
Region Murcia	Jen čtvrtou srpnovou neděli (23. srpna), pochůzkou	Neloví se	2	Orden o loveckých obdobích sezony 2026/2027, BORM č. 98, článek 5.1.b

Termíny v tabulce nenahrazují platné nařízení nebo rozhodnutí jednotlivých společenství ani technický plán honitby, které stanoví dny, limity a způsoby lovu. Před lovem je nutné ověřit předpis daného společenství a povolení pro honitbu.

Podle příručky ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu (PDF, s. 32) se křepelka loví se zbraní a se sokolnickými dravci, pochůzkou („al salto“), se psy („a rabo“) a v rojnici („en mano“), a několik nařízení z roku 2026 povoluje lovit ji jen pochůzkou nebo v rojnici. Obvykle se loví s ohaři, jak připomínají španělské zkoušky lovců, a na Tenerife se na křepelce smějí jen cvičit, bez brokovnice. Katalánsko výslovně zakazuje vypouštět křepelku japonskou a její křížence a Kanárské ostrovy vyžadují, aby křepelky vypouštěné při soutěžích měly genetické osvědčení, že jde o křepelky polní nekřížené s japonskými.

Kolik se jich uloví

Podle údajů Statistické ročenky lesnictví 2024 španělského ministerstva pro ekologickou transformaci (tabulka F.2) se ve Španělsku v roce 2024 ulovilo 847 272 křepelek, bez údajů z Kanárských ostrovů a s neúplnými údaji z Baskicka. Červená kniha z roku 2021 uváděla v průměru přes milion ročně. Hlavní oblastí jejího výskytu na poloostrově je Kastilie a León, kde se uloví polovina všech křepelek ulovených každý rok ve Španělsku, uvádí příručka ke zkoušce lovce Kastilie a Leónu.

Zdroje a datum revize

Redakční revize a kontrola zdrojů: 23. října 2026. Popsané předpisy jsou španělské; údaje o populaci a úlovcích jsou poslední zveřejněné.

Časté otázky o křepelce polní

Jak se pozná samec křepelky od samice?

Podle hrdla a hrudi. Samec má na hrdle tmavou kresbu ve tvaru kotvy: černavý pruh, který vede od brady a u kořene krku se rozdvojuje ve dvě linie směřující k týlu. Kresba je velmi proměnlivá a někteří samci mají celé hrdlo černavé; hruď mají jednobarevnou, oranžovohnědou. Samice má světlé hrdlo bez kotvy a krémovou hruď s množstvím tmavých skvrn. Mladí samci se podobají samicím: mají na hrudi zbytky skvrnění a hrdlo bez kotvy nebo s kotvou teprve naznačenou.

Čím se křepelka polní liší od křepelky japonské?

Křepelka japonská (Coturnix japonica) se chová na farmách pro maso a vejce. Má kratší křídlo, samec volá hrdelněji a pronikavěji, zobák je šedorůžový a samci mají líce a hruď jednotně tmavě červenohnědé, i když chov vytvořil mnoho barevných variet. Kříženci obou druhů z farem se od křepelky polní pouhým okem nerozeznají: je k tomu potřeba genetický rozbor. Křepelka japonská je zapsána ve španělském katalogu invazních nepůvodních druhů (Real Decreto 630/2013), který zakazuje vypouštět ji do přírody.

Jak křepelka volá?

Samec vydává rychlé trojslabičné hvízdání, rytmicky opakované, které španělské zdroje přepisují jako „pas-pa-llás“, „pal-pa-la“ nebo „par-pa-lá“. Volá hlavně tehdy, když nemá partnerku, a jeho hlas je nejsnazší způsob, jak ho zjistit, protože většinu času tráví ukrytý v obilí. Při námluvách přidává chraptivé a mňoukavé zvuky a samice odpovídá nenápadným, téměř neslyšitelným hlasem, přepisovaným jako „cri-cri“ nebo „ri-tit“.

Kde křepelka zimuje?

Většina populace zimuje v Sahelu, jižně od Sahary, a táhne jen v noci. Na Pyrenejském poloostrově zimuje velmi malá populace, možná rostoucí, v teplých oblastech bez sněhu: hlavně do 400 metrů nad mořem, v povodích velkých řek na jihozápadě a na pobřeží. Do Kastilie a Leónu přilétá koncem března nebo začátkem dubna.

Kolik vajec křepelka snáší a kolikrát ročně hnízdí?

Snáší 8 až 13 vajec v jedné snůšce, krémových s hnědými skvrnami nebo tečkami, a může mít dvě až tři snůšky ročně, podle SEO/BirdLife; v Katalánsku je průměrná snůška 10,6 až 10,7 vejce. Sedí jen samice, 17 až 20 dní, a mláďata vodí sama; ta ji následují pár hodin po vylíhnutí a volně létají od 19 dnů. Pohlavně dospívají v 8 až 10 týdnech, takže křepelky vylíhlé na začátku sezony mohou hnízdit ještě téhož léta.

Je křepelka polní ohrožená?

Není zařazena mezi ohrožené druhy: k 23. říjnu 2026 není na španělském seznamu volně žijících druhů se zvláštním režimem ochrany ani ve španělském katalogu ohrožených druhů. Červená kniha ptáků Španělska z roku 2021 ji však řadí mezi ohrožené druhy („En peligro“), protože její početnost v letech 1998 až 2018 klesla o 73,9 %, a evropský červený seznam ji od roku 2021 vede jako téměř ohroženou; celosvětově jde o málo dotčený druh. Tyto kategorie nemají právní účinek. Podle programu Sacre organizace SEO/BirdLife činí pokles v letech 1998 až 2024 60,4 %.

Kdy se ve Španělsku smí v sezoně 2026-2027 lovit křepelka a kolik kusů denně?

Záleží na autonomním společenství. K 23. říjnu 2026 je křepelka na státním seznamu druhů, které se smějí lovit (Real Decreto 1095/1989, příloha I), a každé společenství stanoví termíny a denní limity (Ley 42/2007, článek 65). Tyto údaje popisují španělské právo, nikoli české právo. V Aragonii, Kastilii-La Mancha, Kastilii a Leónu, Katalánsku, Valencijském společenství, Álavě, na Mallorce a Menorce se loví jen v letní sezoně („media veda“), mezi srpnem a začátkem října, a v Regionu Murcia jediný den, 23. srpna. Denní limity sahají od 2 křepelek na lovce v Murcii, na Ibize a Formenteře po 20 v Aragonii, Kastilii a Leónu, Cuence a Guadalajaře. V Madridském společenství Vrchní soud Madridu usnesením z 6. října 2026 předběžně pozastavil její lov v hlavní sezoně a na ostrově El Hierro podle SEO/BirdLife Vrchní soud Kanárských ostrovů usnesením z 5. října 2026 pozastavil její lov na celém ostrově.

Další druhy ze stejné skupiny

Skupina: Koroptve, křepelka, bažant, tetřev a holubi

Bažant obecný (Phasianus colchicus)
Holub doupňák (Columba oenas)
Holub hřivnáč (Columba palumbus)
Holub skalní (Columba livia)
Koroptev polní (Perdix perdix)
Orebice rudá (Alectoris rufa)
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)